Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Hrát před Andym C na Beats for Love byl pro mě splněný sen, říká DJ Madface

Hrát před Andym C na Beats for Love byl pro mě splněný sen, říká DJ Madface

15.7.2018 14:12 Hudba

Patrik Baňoch alias Madface se stal prvním Čechem, jehož tracky začaly vycházet pod hlavičkou proslulého vydavatelství RAM Records. V následujícím rozhovoru jsme se však nezaobírali pouze tímto pozoruhodným faktem. Rodilý Ostravan, jenž před nedávnem přesídlil do Havířova, se totiž ještě ohlédl za letošním festivalem Beats for Love, kde hrál na hlavním pódiu, a povyprávěl rovněž o jeho hudebních začátcích, respektive o tom, proč preferuje vlastní tvorbu na úkor remixů. Zároveň se však také dozvíte, se kterou českou kapelou aktuálně plánuje spolupráci.

Zvětšit obrázek

Madface během svého vystoupení na Beats for Love.
Foto: B4L

Máš za sebou vystoupení na letošním ročníku Beats for Love. Jaké jsou s odstupem pár dnů tvé dojmy z této akce?

Hraní na Beats for Love je vždy zážitek. Kluci to dělají dobře a profesionálně, ale hlavně festival se odehrává v mém rodném městě, takže se tam potkávám s lidmi, se kterými jsem vyrůstal, učil se hrát nebo skládat hudbu a také potkávám bývalé spolužáky. Prostě domácká atmosféra (smích)… Každopádně hrát na tomhle festivalu na hlavní stage před Andym C, kterého obdivuju od doby, kdy jsem s drum’n‘bassem začal, a v čase, kdy většinou hrají ty největší hvězdy, je pro mě splněný sen. Lidi byli skvělí. Díky nim to pro mě taky bylo nejlepší hraní, co jsem měl.

Madface na Beats for Love. (Foto: B4L)

Měl jsi možnost vidět i sety tvých kolegů? Která vystoupení tě nejvíce zaujala a byla třeba i nejvíce inspirativní? 

Ve středu už jsem toho moc nestihl, ale krátce po mém hraní jsem si poslechl Andyho C a jako vždy mu to tam patřilo. Ale bavili mě třeba i Matrix and Futurebound, Sub Focus nebo Galantis. Nejvíc inspirativní byl pro mě Andy C. Ale takhle je to vždy, když někde hraje. Pokaždé je to energický set se spoustou různorodého drum’n‘bassu.

Vraťme se nyní na začátek tvé hudební kariéry. Co tě vůbec přivedlo k hudbě a proč sis vybral dráhu dýdžeje, respektive tanečního producenta? Co tě na taneční hudbě nejvíce láká?

K hudbě jako takové jsem měl vždycky vztah, ale k drum and bassu mě přivedla má starší sestra, která začala chodit na párty a domů nosívala cédečka s různými sety. Mně se to pochopitelně zalíbilo a vyrazil jsem na první mejdan. Časem jsem začal poznávat nové lidi a mezi nimi bylo pár, kteří skládali hudbu.

Tím to ovšem neskončilo…

Jednou jsem byl u kamaráda a ten skládal hudbu v Reason studiu. Doma jsem si jeho práci hned stáhl, a začal jsem zkoušet. No a tím to asi všechno začalo. Na elektronické hudbě mě nejvíc baví ta kreativita a to, že vlastně nejsi ničím limitován a můžeš vytvářet vlastní zvuky. Nepotřebuješ k tomu tolik věcí jako třeba u kapely. Stačí ti jenom počítač, sluchátka a nápady.

V čem je podle tebe tvůj styl jiný, specifický a řekněme i lepší ve srovnání s jinými českými dýdžeji? Vzhledem k tomu, že jsi byl prvním Čechem, jenž si vysloužil spolupráci s vydavatelstvím RAM Records, které založil už zmíněný DJ Andy C, tak prostě ve tvém stylu určité elementy výjimečnosti být musí…   

Lepší bych určitě neřekl. V České republice je mnoho skvělých producentů jako Rido, A-Cray, Qo, ale taky hodně producentů, kteří třeba nejdou tak vidět. Spíše bych řekl, že se tady nezaměřují moc na mainstream jako já, ale více na neurofunk, deep nebo liquid.

Můžeš vysvětlit laikům, co konkrétně pro tebe spolupráce s RAM Records znamená? Zajišťuje ti tato kooperace třeba také hraní na velkých tanečních festivalech?

RAM Records je jeden z neprestižnějších drum and bass labelů a pro spoustu producentů je cílem vydat u nich svou hudbu. Pro mě to nebylo jinak. Je to jeden z mých splněných snů, takže to pro mě hodně znamená. Samozřejmě určité výhody to má. A právě, jak jsi zmínil, hlavně zvaní na velké festivaly a vůbec na párty. Ale taky tato skutečnost může hrát určitou roli při rozhodování zpěváků, zda se mnou budou spolupracovat, nebo ne. Každopádně vždy je to jen na tobě, jestli se lidem líbí tvá hudba a jestli věnuješ dost času i promu, což je třeba můj největší problém.

Jako vokalisty jsi ve svých skladbách využil například Benjiho Clementse nebo Janine Small. Proč sis vybral zrovna tyto dva? A dá se říci, že dva byli de facto rádi, že s tebou jakožto zástupcem RAM Records mohou spolupracovat a nemusel jsi je tedy přemlouvat? 

Benjiho ani Janine jsem přemlouvat nemusel. Rádi spolupracují s drum and bass producenty a za to jsem rád, protože hodně zpěváků má své projekty a tím pádem málo času na kolaborace. Nicméně vybral jsem si je, protože u obou se mi líbil jejich hlas a nápady, které jsem slyšel u tracků, na nichž spolupracovali s jinými producenty.

Jednu metu máš tedy za sebou, mám na mysli spolupráci s RAM Records, tak jakou další výzvu sis pro sebe vytyčil? 

Už dlouho si přeju udělat album, ale je to běh na dlouhou trať. A to jak sbíráním materiálu, tak třeba v pořádku v počítači. To je další z mých problémů. Jsem bordelář.

Když se zaměříme na tvůj repertoár, zaregistrujeme jak atmosférické a chytlavé skladby (viz Dawning), tak písně do jisté míry s těžším soundem, kterým vévodí zpěv (Hold On či Fallen Deep Enough) nebo dokonce tanečně-dravé skladby jako Far From Paradise… Která z těchto hudebních poloh je ti nejbližší?

Řekl bych, že nejblíže mám obecně k melodickým věcem, ale rád dělám a sem tam i hraju tvrdší věci, respektive temnější. Každopádně hodně z nich mám stále v šuplíku a ještě nevyšly. Nicméně právě v tomhle období řeším spolupráci s pár labely, které mají o to zájem. Ale o tom víc, až všechno bude stoprocentně dořešené. (smích)

Jasně, rozumím… Nicméně máš pocit, že právě tato zmíněná hudební rozmanitost, i když se pořád pohybujeme v tanečním stylu, je tvou výhodou?   

Určitou výhodou to může být. S rozmanitostí máš více prostoru jak pro nápady a fanouškovskou základnu, tak i pro mejdany, kde můžeš vyhovět více lidem.

Spousta DJs se snaží prorazit tím, že vytvoří remix známé písně, zatímco ve tvém repertoáru převládají vlastní tracky… Chápeš tedy tu svou cestu, to znamená, že se soustředíš na vlastní skladby, jako těžší, ale do jisté míry i záslužnější? Přece jenom vytvořit jakýkoliv nový produkt je vždy obtížnější než daný produkt přepracovat… 

Často mám chuť udělat nějaký remix, protože bych si ten track rád zahrál a v originál mixu se do drum and bass setu třeba nehodí, ale nemám na to čas. Když dělám svůj track, hned mám plno nápadů na nový, takže když dokončím jeden track, vrhám se na druhý a takhle to jde pořád dokola. A vždy si říkám: „Tohle dodělám a vrhnu se na ten remix,“ ale nedá mi to a chci si zapsat další nápad a skončí to tím, že dodělám nový track. Žádný hlubší význam v tom není. (smích)

Jak bys popsal vztahy mezi dýdžeji? Ať už těmi českými či zahraničními, se kterými jsi přišel do kontaktu… Přece jenom ne všichni jste stejně úspěšní, ne všichni mohou hrát na velkých stagích, rozhodně nemáte ani stejné finanční podmínky a většinou to bývá tak, že každý si myslí, že je lepší než ten druhý… Jsou tady vztahy mezi dýdžeji založeny spíše na nějakém přátelství, spolupráci, vzájemném respektu nebo převládá třeba velká rivalita a nepřejícnost?

Myslím si, že tady žádná rivalita mezi dýdžeji nepanuje. Alespoň já to tak vnímám, protože já osobně jsem problém nikdy s nikým neměl. Jsem rád, když se potkáme v backstage a probereme hraní, plány do budoucna a osobní věci. Je to přátelské prostředí.

Pojďme k dalšímu tématu. Jaký máš názor na propojování hudebních žánrů? Neuvažuješ třeba o spolupráci s interprety, kteří nespadají do taneční oblasti? Uveďme namátkou Jaromíra Nohavicu, Malignant Tumour či Davida Stypku, pokud bychom měli zůstat v Moravskoslezském kraji… Oni jsou úspěšní ve svých hudebních teritoriích, ty jsi úspěšný ve svém žánru… 

Propojení více hudebních žánrů je vždy zajímavé a pro mě by to byla další výzva. S ostravskou kapelou FiHa jsme se už o nějaké spolupráci bavili, ale tím, že teď musím pracovat na svých věcech, tak jsem to musel na nějakou chvíli odložit. Tak snad spolu, až skončí léto, něco vymyslíme.

Mimochodem jaké jsou největší rozdíly mezi Patrikem Baňochem a Madface? Kdy se z Patrika stává Madface a opačně? Jsou tyto proměny pro tebe obtížné? 

Důvod, proč jsem si dal před lety tenhle nick, byla hudba, kterou, když poslouchám, tvářím se trochu šíleně. A jelikož Patrik a Madface jsou oba s hudbou propojeni, žádný rozdíl mezi nimi není.

Jaké jsou tvé nejbližší plány? 

S Janine Small děláme na dalším tracku, který snad stihneme dodělat co nejdříve, abychom k tomu mohli natočit i klip. K téhle věci jsem teď dodělal instrumentálku bez vokalisty a to celé plánuju vydat jako singl. V šuplíku mám pár nepodepsaných věcí, o které je teď docela zájem, takže ty už půjdou taky brzy ven. Jinak příští týden hraju v Amsterdamu na Liquicity festivalu a týden na to na festivalu Let It Roll. Potom mě ještě čeká Outdoor Rave a Sun On Lake festival a dovolená s přítelkyní.

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.