Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Když budeme sami se sebou spokojeni, můžeme to rovnou zabalit, říká pořadatel Ostravy v plamenech Patrik Kohut

Když budeme sami se sebou spokojeni, můžeme to rovnou zabalit, říká pořadatel Ostravy v plamenech Patrik Kohut

24.7.2018 Hudba

Už jen deset dnů nás dělí od toho, kdy se Dolní oblast Vítkovice bude opět otřásat pod náporem metalových vibrací. Ve dnech 3. a 4. srpna se totiž v tomto industriálním areálu uskuteční pátý ročník stále oblíbenějšího festivalu Ostrava v plamenech, který mimo jiné nabídne koncertní sety metalových veličin jako Kreator, Saxon nebo Moonspell, ale také vystoupení domácí party Malignant Tumour nebo projektu Bohemian Metal Rhapsody. S aktuálními informacemi za pořadatelský tým přichází Patrik Kohut.

Zvětšit obrázek

Spolupořadatel festivalu Ostrava v plamenech Patrik Kohut (vlevo) během setkání s legendárním zpěvákem Udo Dirkschneiderem.  
Foto: Archiv Patrika Kohuta

Ostrava v plamenech je letos poprvé dvoudenní. Které faktory rozhodly, že jste nakonec k této variantě přistoupili?

Důvodem je skutečnost, že jsme se chtěli otevřít fanouškům ze vzdálenějších částí nejen České republiky, ale také z okolních zemí. V zásadě je to tak, že jednodenní akce vnímají fanoušci spíše jako takový větší koncert. Dvou a více denní akce jsou pak spíše vnímány jako festival. Je logické, že když se parta fanoušků například z Plzně, Bratislavy nebo Berlína rozhodne vyrazit do Ostravy na své oblíbené kapely, chce si jejich vystoupení užít s větší parádou, prostě se odvázat. Na jednodenní festival většinou lidi vyráželi ze vzdálenějších míst ve stejný den velmi brzy ráno, aby v poledne často unaveni cestováním v letním vedru dorazili do Ostravy, festival si užívali do pozdních nočních hodin a pak se většinou ještě nad ránem totálně vyřízení vraceli domů.

Což ještě by letos mělo být jiné… Mimochodem neuvažovali jste dokonce o dvou pódiích?

Když se jedná o dvou nebo vícedenní akci, v našem případě v pátek a sobotu, člověk se víc uvolní a víc si to užije. Prostě v poklidu v pátek dopoledne vyrazí z domova na cestu, odpoledne přijede do Ostravy, užívá si festival, pak se v klidu vyspí, občerství se a pokračuje druhým festivalovým dnem. Pak znovu v klidu přenocuje a během nedělního odpoledne vyrazí zpátky domů. Pokud jde o druhé pódium, myslím si, že v rámci našeho areálu pro něj zatím nenastal pravý čas. Možná se v budoucnu rozrosteme a pak bude mít druhá scéna smysl.

Plánujete ještě nějaké další novinky či vylepšení pro příchozí ve srovnání s předchozími roky?

Samozřejmě že ano. Neustále přemýšlíme nad tím, jak ještě více lidem zpříjemnit pobyt na Ostravě v plamenech. Už loni jsme velmi výrazně navýšili počty míst sezení v areálu, za což nám fanoušci velmi děkovali a my jsme se jim vůbec nedivili. Každý si rád odpočine a schová se před žhavým letním sluncem. S tím souvisí samozřejmě i další vybavení jako více velkých slunečníků, osvěžovací zařízení a podobně. Pracujeme na tom, nechte se překvapit.

V čem je letošní ročník jiný pro vás pořadatele? Co se změnilo pro vás osobně jvzhledem k tomu, že letošní ročník je dvoudenní?

Nemyslím si, že by byl pro nás jako pořadatele letošní ročník výrazně jiným, než když jsme připravovali jednodenní festival. Rozdíl je jen v tom, že téměř všechno stojí dvakrát tolik, což znamená hlavně sehnat více sponzorských peněz, abychom nemuseli od fanoušků chtít dvojnásobné vstupné. To se podařilo zejména díky podpoře města Ostravy, Moravskoslezského kraje a dalších významných partnerů, kteří našemu festivalu fandí.

Hlavními zahraničními hvězdami letošního ročníku jsou Kreator, Moonspell a Saxon. Proč jste vsadili zrovna na tyto skupiny? Nepochybně jde o kapely z první metalové ligy, nicméně všechny koncertují v Česku poměrně často, navíc třeba Kreator hrál v Ostravě v roce 2013, Saxon vystupovali v nedalekém Havířově o rok později a Moonspell se představili v Garáži letos v lednu…

Na vaši otázku jste se částečně už vlastně odpověděl sám. Tyto kapely jezdí do České republiky poměrně pravidelně, a to proto, že je prostě čeští fanoušci mají rádi. My jako pořadatelé je máme rádi taky, a proto jsme se rozhodli je pozvat. Když s kolegou Petrem Šiškou (druhý spolupořadatel festivalu Ostrava v plamenech – pozn. redakce) přemýšlíme nad kapelami, které chceme pozvat, hlavním kritériem je vždycky to, aby se líbily nám. Například na tomto ročníku to máme v rámci headlinerů rozděleno velmi demokraticky. Já mám raději tvrdší muziku, v mém případě tedy Kreator, Petr je spíš melodik a bigbítář, proto Saxon, no a Moonspell máme rádi tak nějak nastejno.

Co tedy říci ke Kreatoru?

Tato kapela s přibývajícím věkem neuvěřitelně roste a rozvíjí se, což není v historii thrash metalu vůbec obvyklé. Kapely, které vznikaly v osmdesátých letech a měly venku první alba kolem roku 1985, což je také případ Kreatoru a Endless Pain, tehdy získaly nejen díky své dosud neslýchané tvrdosti celosvětovou popularitu. Na špičce se udržely čtyři až pět let a pak se na většinu z nich s příchodem grunge, neopunku a podobně v rámci rockové a metalové hudby zapomnělo. Thrash prostě přestal být v kurzu. Velká většina z nich se tehdy také rozpadla a jen několik málo z nich se dalo opět dohromady. To ovšem nebyl případ Kreatoru. Ten sice také prošel obdobím změn stylu, ovšem tvrdost a naléhavost v jeho tvorbě zůstala. Do loňského roku stihl vydat celkem 14 studiových alb, přičemž ani o jednom z nich se nedá říct, že by patřilo do kategorie nepovedených. Právě naopak. Konkrétně dvě poslední alba, tedy Phantom Antichrist z roku 2012 a loňské Gods of Violence, patří podle mého názoru k tomu nejlepšímu v historii metalové hudby vůbec. A po stránce zvukové nemají taktéž konkurenci.

Každopádně Kreator by měl předvést „kompletní velkou pódiovou show“… Můžete upřesnit, co tedy lze očekávat?

Kreator s sebou přiveze do Ostravy dva kamiony techniky a kulis, což mluví za vše. Koncertní scéna Kreatoru obsahuje spoustu postapokalyptických kulis doplněných o různé projekční plochy vytvořené nejmodernějšími technologickými postupy propojenými s pyrotechnikou a spoustou ohňových efektů, které budou v Dolních Vítkovicích vypadat naprosto jedinečně.

Dále se představí britští Saxon…

Tak to je legenda z největších. Připomeňme, že to byli po boku Iron Maiden nebo Judas Priest právě oni, kteří určili směr a vůbec vývoj světové metalové hudby. Frontmanovi Biffu Byfordovi bylo letos neuvěřitelných 67 let. Navzdory svému věku je ve fantastické hlasové kondici, což společně s celou kapelou dokázal na letošním novém albu Thunderbolt, které má neuvěřitelný tah na bránu. Musím říct, že osobně se mi tohle album líbí víc než například nové album zmíněných Judas Priest, které je taky skvělé, ale Saxonu se prostě povedlo lépe.

Saxon by se tedy měli zaměřit především na prezentaci nového počinu. Je tomu tak? Znamená to, že by mohl zahrát třeba celé nové album? 

Vzhledem k tomu, jak je albová novinka Saxon Thunderbolt vřele přijímána fanoušky po celém světě, dá se předpokládat, že velká část jejich koncertního programu bude tvořena právě písněmi z této novinky. Samozřejmě se také můžeme těšit na průřez celou tvorbou s největšími hity jako Motorcycle Man, Crusader, Heavy Metal Thunder, Wheels of Steel anebo Denim and Leather.

Třetím z letošních headlinerů jsou portugalští Moonspell…

Tahle kapela funguje bez přestávky od roku 1992. Frontman Fernando Ribeiro patří k největším osobnostem nejen evropské metalové scény, a to zejména díky svému až démonickému projevu okořeněnému hlubokým hlasem a excentrickým projevem. V domovském Portugalsku patří také k uznávaným literátům. Moonspell se nikdy nebáli hudebních experimentů, čehož důkazem je loňské album 1755, což je jednak album koncepční pojednávající o ničivém zemětřesení onoho roku, ale hlavně je celé nazpívané v portugalštině, což zní velmi tajemně a exoticky. Počátkem letošního roku jsme je měli šanci vidět v roli hostů na turné britských Cradle of Filth také v ostravské Garage. Koncert byl dlouho dopředu beznadějně vyprodaný právě díky této dokonalé kombinaci obou kapel. Kdo tam byl, dodnes vzpomíná, jaká to byla paráda.

Co se týká koncertu kapely Moonspell, tak je avizována velká epická show ve stylu 18. století… Můžete naznačit, na co by se mohli fanoušci těšit? 

Jak už jsem řekl, nejnovějším albem Moonspellu je 1755, což je koncepční album pojednávající o ničivém zemětřesení, které úplně zničilo Lisabon. Téměř 100 tisíc lidí tehdy přišlo o život a tahle tragická událost se řadí mezi nejhorší katastrofy v historii Evropy. Podle informací managementu kapely si sebou přivezou kulisy a světelný design, a to všechno bude evokovat právě atmosféru onoho roku 1755. Těšit se můžete pochopitelně také na průřez celou dosavadní tvorbou Moonspell s velkým důrazem na album Extinct, které vyšlo před třemi lety a podle mého názoru je to vůbec nejlepší, nejvyváženější a nejmelodičtější album v historii kapely. Je to jedno z těch alb, které můžu poslouchat skoro pořád, a nezačne mě nudit. Naopak nacházím v něm pořád nové a nové věci.

Také bych se zastavil u kapely Traktor, která na vaší akci hrála i loni. Nebývá obvyklé, aby pořadatelé zvali na festival dva roky za sebou stejnou skupinu. Proč jste se tak rozhodli? Zvlášť když Traktor koncertoval v Ostravě nedávno, konkrétně v červnu na Slezskoostravském rock-festu…

Máte pravdu, úplně obvyklé to není, ale tady jsme vyslyšeli volání fanoušků, kterých má skupina Traktor hodně. Ti nám skutečně ve velkém psali, abychom jejich oblíbenou kapelu pozvali také na tento ročník. Skupina Traktor v posledních letech neuvěřitelně roste, čehož důkazem jsou beznadějně vyprodané koncerty. Pokud si vzpomínám, když naposled hráli v ostravském Tatranu, bylo beznadějně vyprodáno, což v řeči čísel znamená zhruba 2000 fanoušků. Není mnoho českých rokových kapel, na které by chodilo tolik lidí. Navíc s kapelou Traktor máme velmi dobré vztahy, a tak na naši nabídku kývli prakticky ihned.

Sobotní program počítá také s koncertem projektu Bohemian Metal Rhapsody, jehož loňská premiéra na Masters of Rock se zrovna dvakrát nepovedla. Oproti loňsku však současnou sestavu tvoří jiní vokalisté, také byly nahrány nové písně. Jaké jsou tedy hlavní důvody, kterými vás lídr tohoto projektu Radim Pařízek přesvědčil, že byste jim měli dát opět šanci?

Víte, mezi úspěchem a fiaskem je často velmi tenká nitka. My samozřejmě víme, že se vystoupení BMR na loňském ročníku festivalu Masters of Rock nepovedlo a je si toho velmi dobře vědom i otec projektu Radim Pařízek. Pokud je mi známo, jednalo se o souhru spousty faktorů, které vyvrcholily různými technickými výpadky během vystoupení, a bylo to. Někdy to tak prostě je, že i když se člověk snaží, seč může, Murphyho zákony zafungují a dopadne to všechno jinak. Radim Pařízek si z toho vzal ponaučení a líbí se mi, že nehodil flintu do žita. Právě naopak, rozhodl se bojovat. Dal dohromady dobrou kapelu, nadějné zpěváky více i méně známé, což dohromady funguje. Měl jsem možnost slyšet celý materiál ještě jako rané demosnímky, pak jsem se zúčastnil zkoušek a musím říct, že to zní prostě skvěle. Celý soubor pilně cvičí a zdokonaluje celý materiál. Já i Petr Šiška pevně věříme tomu, že budete příjemně překvapeni, jak fantastické hudební dílo může vzniknout v našich zeměpisných šířkách. Držme jim palce.

Nemá cenu si nic nalhávat, ale český fanoušek bývá docela nedůvěřivý ke kapelám, které moc nezná. A mezi takové budou pravděpodobně patřit bulharští Rampart, slovinští Avven a italští Wind Rose. Na co byste fanoušky nalákal u těchto seskupení. Proč by si je fanoušci neměli nechat ujít?

Možná byste se divil a velice často jsme překvapení i my sami, jak fanoušci reagují na méně známé kapely poté, co je zveřejníme. Skvěle. V případě bulharských Rampart a Avven ze Slovinska to bylo tak, že nám jako spousta jiných kapel poslaly e-mail s tím že by velmi rádi hrály na Ostravě v plamenech. Obě kapely patří ve svých domovských zemích ke špičce, to byl jeden z faktorů, na základě kterých jsme se pro ně rozhodovali a tím druhým a vlastně nejdůležitějším bylo to, že nám ty kapely připadají kvalitní a zajímavé. Například v kapele Rampart je frontmanem žena a ženský faktor hrál i v minulých ročnících Ostravy v plamenech důležitou úlohu. Vzpomeňme na Within Temptation a Arch Enemy. Dalších slov, myslím, netřeba.

Dobrá… A ještě tu máme italské Wind Rose…

V případě Wind Rose je to navíc i o tom, že u nás už také mají hezkou řádku fanoušků a to díky tomu, že se v rámci České republiky s úspěchem představili už několikrát. Například na již zmiňovaném festivalu Masters of Rock. Rádi bychom pokračovali v trendu započatém na minulých ročnících Ostravy v plamenech, a to že našim fanouškům přivezeme kapely ze zemí, které nejsou metalovou hudbou příliš světově proslulými. Vzpomeňme například na kapely, které k nám přicestovaly ze zemí, jako například Izrael nebo Tunisko. Koho pozvat na příští rok, je zatím ve hvězdách, ale pár tipů už samozřejmě máme.

Letos festival uzavře svou první pětiletku. Jak jste zatím spokojeni s tím, jakou cestu jste ušli?

Ve chvíli, kdy budeme sami se sebou spokojeni, to můžeme rovnou zabalit a předat mladším nástupcům (smích)… Ale vážně, vždycky je co zlepšovat. Snažíme se dělat festival, jak nejlépe umíme. Chceme přivážet fanouškům ty nejlepší kapely a zároveň držet ceny vstupenek na přijatelné cenové hladině, což, jak zřejmě tušíte, je velká výzva. Od samého počátku vzniku Ostravy v plamenech je mým i Petrovým cílem hlavně to, aby se lidi dobře bavili, cítili se u nás na festivalu jako doma a pak se celý rok těšili na jeho další ročník.

Pořádat v dnešní době hudební (natož metalový) festival je určitě obtížné. Zvlášť když se nedá zavděčit všem a vždy se najdou jedinci, kterým bude „něco vadit“… Nicméně s jakými plány půjdete do dalších let, jakou strategii jste si pro další roky vytyčili, na co se chcete soustředit? Je třeba vaším cílem či přáním i to, že byste v budoucnu chtěli využívat i severní část Dolní oblasti Vítkovice, tedy tu, kde jsou hlavní pódia Colours of Ostrava? 

Opět začnu větou, že máte pravdu. Není to jednoduché, ale my máme výzvy rádi. Nevím o jiném festivalu na celém světě, který by se dokázal zavděčit všem. Ono to vlastně ani nejde, protože každý má rád něco jiného. Někomu mohou připadat naše kapely špičkové, jinému zase jako sbírka muzejních exponátů. Nebo občas slyšíme, že prodáváme drahé pivo, nealko a podobně. Na tohle si vždycky vzpomenu, když se účastním jiných festivalů v Česku i v zahraničí, kde to je zcela jiná kapitola, a koukám, co kolik stojí. Nebo stačí vyjet si na koncert do pražské O2 Areny. Když si pak vzpomenu, jaké ceny máme na festivalu my, je mi jasné, že drazí nejsme ani náhodou. Co ještě můžeme jako pořadatelé zlepšovat, je to, že budeme zvát ty nejlepší světové kapely a zařídíme špičkovou kvalitu, pokud jde o zvuk kapel a nepodceníme vizuální stránku scény. To je základ. Ruku v ruce s tím vším musí jít i pestré a hlavně kvalitní stravování přes pitný režim až po čisté toalety. Prostě, aby se člověk cítil jako lidská bytost.

A co se týká možného rozšíření festivalu?

Není vyloučeno, že v příštích letech se rozšíříme také do severní části Dolních Vítkovic. Pokud bychom pozvali kapely, na které chodí řekněme 15 tisíc lidí a více, asi by nám nic jiného nezbývalo. Všechno ovšem stojí a padá se zájmem fanoušků. Ostrava v plamenech je podle našeho názoru festivalem s obrovským potenciálem do budoucna, a to zejména díky prostředí, v jakém se koná. Už jsem to říkal mnohokrát a stojím si za tím – ostravské Dolní Vítkovice jsou nejlepším areálem pro konání metalového festivalu na světě. Navíc Ostrava je dokonalým dopravním uzlem dostupným ze všech světových stran jak po dálnici, tak po železnici, a s rozvíjející se stále finančně dostupnější leteckou dopravou se bude postupně stávat dostupnějším městem také letecky. Přestože Ostrava v plamenech pomalu ale jistě roste a vědí o nás už v celém světě, myslím si, že by měla návštěvnost růst mnohem rychleji. Když si lidé zvykli jezdit na festivaly do mnohem hůře dopravně obslužných lokalit, nevidím důvod, proč by si v hojnější míře neměli zvyknout jezdit do naší Ostravy, která patří, pokud jde o celkovou připravenost, k nejkulturnějším městům, která znám…. Metal forever!!!

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.