Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Svět je báječné místo k narození. Jan Kunze přivezl do Ostravy vzpomínku na beat generation

Svět je báječné místo k narození. Jan Kunze přivezl do Ostravy vzpomínku na beat generation

1.9.2018 Obraz & Slovo

Beatnická poezie je součástí osnov hodin literatury na veškerých středních školách, avšak ne každý student do ní pronikl natolik, aby se zajímal o konkrétní autory. Z vlastní zkušenosti ale vím, že právě onen studentský věk zažehl v mnohých celoživotní lásku k této éře a nejinak tomu je u Jana Kunzeho, opavského umělce, jenž nyní představy bohémských beatniků zhmotnil v jedno ucelené představení pod názvem Jam Session s beatniky. Premiéru si toto představení odbylo již v Opavě, nyní ho mohli v pátek večer vidět návštěvníci ostravského Cooltouru.

Zvětšit obrázek

Anna Staníčková a Jan Kunze během vystoupení v Cooltouru.
Foto: Gabriela Stašová

Ucelenost a formu dostalo toto komorní představení díky minimalistickému prostoru pro herce i kulisy, tudíž byla hlavní pozornost skutečně soustředěna na poezii a její recitaci. Ta v případě jednotlivých herců výrazně skákala z jedné úrovně na druhou. Bohužel bylo lehce znát, kdo má za sebou recitátorské zkušenosti, ovšem tento fakt vyvážila komplexnost volně laděného provedení. A protože se přece jedná o beatniky, volnost, bohémství a rozevlátost k tomu všemu tak nějak patří.

Jazzová session, explicitní projev, stínové divadlo. Ačkoli však explicitnost je v případě tohoto konceptu namístě, ne každý ji naplnil natolik, aby mrazila. Rozhodně nejprofesionálnější projev zastal Jan Kunze, který však po letech zkušeností s veřejnou recitací ani nemohl mít problém.

Jan Kunze při vystoupení v Cooltouru. (Foto: Gabriela Stašová)

Souběžně i zvlášť recitovali ještě šéfredaktor nakladatelství Perplex a básník Dan Jedlička a herečky Eva Budirská a Anna Staníčková. Co se týče stínových výjevů, tento poměrně originální nápad a jeho scénické zakomponování do dějů byly zajímavé abstraktností scén, které si už občas musel divák pouze domyslet a takzvaně číst mezi řádky, aby pochopil, proč se věci za plátnem dějí.

O hudební doprovod k celému představení, které v některých chvílích směřovalo až k formě melodramatu, se postarali hudebníci Václav Kramář (piano) a Jan Tengler (saxofon). Tento výběr byl dle mého bezchybný, jelikož z muzikantů a jejich hudby nemluvila jen léta zkušeností, ale také naprosto precizní schopnost improvizace a schopnost kontinuálně navazovat na děj a vstupovat do něj.

Jan Tengler a Václav Kramář. (Foto: Gabriela Stašová)

Někdo by mohl na pocity bohaté beatnické poezii vytknout poměrně strohé rekvizity v rámci provedení Jam Session s beatniky. Člověk by možná řekl, že šňůra na prádlo a na ní několik podprsenek dojem z básně nezvětší. Ale možná právě ona přímočarost ukazovat věci tak, jak jsou, je tím hlavním gró a smyslem beatniků. Na nic si nehrát a to svoje prádlo klidně ukázat.

Co se týče výběru textů, rozhodně se nedá říct, že by byla dramaturgie jakkoli okázalá. Ačkoli bylo vsazeno na jména jako Lawrence Ferlinghetti, Allen Ginsberg, Gregory Corso, Gary Snyder, Roger McGough, Diane di Prima a z českých poté Václav Hrabě, Vladimíra Čerepková a Inka Machulková, básně přecházely jedna v druhou rafinovaně posloupným způsobem a v metaforách šlo najít i jakousi tematickou návaznost.

Zleva Anna Staníčková, Jan Kunze a Eva Budirská. (Foto: G. Stašová)

Jak bylo v tento večer řečeno citací Lawrence Ferlinghettiho, svět je báječné místo k narození. A ono tomu tak opravdu je, pokud využíváte všechny možnosti, které se vám skýtají. Jan Kunze a jeho tvůrčí kolektiv využili prostor pro básně jakožto téměř interaktivní sled pocitů a myšlenek, které sice touto formou potěší spíše jen zasvěcené a intelektuály, ale na druhou stranu možná i lidi, kteří chtějí jen katarzně vypnout a nechat se unášet třeba na vlnách beat generation.

Gabriela Stašová | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.