Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Ostravští metalisté Malignant Tumour oslnili v Izraeli. V Tel Avivu museli přidávat koncert navíc

Ostravští metalisté Malignant Tumour oslnili v Izraeli. V Tel Avivu museli přidávat koncert navíc

3.11.2018 Hudba

To, o čem si mnozí čeští hudebníci mohou maximálně nechat zdát, zažili členové kapely Malignant Tumour už několikrát. Řeč je o častých koncertech v zahraničí. A právě minulý týden tato ostravská parta doslova ohromila Izrael, tedy zemi, kde zástupci české kulturní scény běžně nevystupují.  Po návratu kapely do moravskoslezské metropole jsme oslovili frontmana skupiny Martina „Bilose“ Bílka, s nímž jsme v následujícím rozhovoru zmapovali podstatné události této izraelské mise. A že jich bylo!

Zvětšit obrázek

Ostravská kapela Malignant Tumour v Izraeli.
Foto: archiv kapely

Jaké převládají dojmy z vaší cesty do Izraele? Můžeš prozradit, co se povedlo či nepovedlo, co bylo skvělé, respektive co mohlo být lepší?

Dojmy z koncertů a celého našeho výletu do Izraele jsou pozitivní. Nevím o tom, že by se něco nepovedlo. Vše klapalo, takže my jsme spokojení. Byl to pro nás opět skvělý a nový zážitek. Jedna malá věc by mohla být lepší, a to je automobil, kterým jsme v Izraeli cestovali. Ten by mohl být opravdu větší. Ale nemůžeš mít všechno, že jo.

To je pravda. Zkus tedy čtenářům Ostravanu popsat, jak probíhal váš první koncert v Tel Avivu…

Nijak se nelišil od koncertů hraných v České republice nebo třeba v Portugalsku. Hráli jsme jako headliner, takže jsme hráli jako poslední, a to v Izraeli znamená kolem druhé hodiny ranní. Místní totiž žijí převážně v noci. Ovšem reakce příchozích byly skutečně divoké. Připadalo mi to jako koncert ve východním bloku někdy na začátku devadesátých let minulého století. Kupodivu skoro žádné telefony a foťáky a fanoušci si to skutečně užívali. Řekl bych, že zas tolik tvrdých kapel ze zahraničí tam hrát nejezdí, proto nejspíše takové reakce. Možná se koncert lišil v tom, že všechny místní kapely na koncertě hrály výborně a s obrovským nasazením. To taky není úplně standard tady v Evropě.

Z koncertu v Tel Avivu. (Foto: Gal Scheyer)

Každopádně po prvním vystoupení jste museli druhý den přidat další koncert. To nebývá obvyklé. Jak k tomu došlo? Stalo se vám už něco podobného v minulosti?

Už dopředu existovala možnost, že bychom zahráli druhý koncert, ale vše se rozhodlo až po prvním koncertě, kdy bylo vyprodáno a o druhý koncert byl zájem. Oželeli jsme tedy výlet na některá místa a jeli hrát. A musím říct, že ten druhý koncert byl ještě plnější a divočejší. Naprosté šílenství! Myslím, že naposledy jsme v jednom městě ve dvou dnech hráli před patnácti lety v tureckém Istanbulu.

Když to shrneme, byly tyto koncerty v něčem jiné ve srovnání s ostatními vašimi koncerty v Česku či v dalších evropských zemích?

Jak už jsem říkal před chvíli, v Izraeli jsem cítil větší zájem lidí o to, co hrajeme, a o to si koncert užít. Jinak žádné politické ani náboženské rozbroje a rozdíly jsme na koncertech nezaregistrovali.

Lišil se přístup promotérů či majitelů klubů v Izraeli od toho, co je standardem v Česku?

Standard je, že to, co je domluveno předem, prostě platí. A to by mělo platit jak tady, tak kdekoliv jinde, a v Izraeli to beze zbytku platilo. Postarali se o nás pěkně a díky místním promotérům jsme se něco o jejich zemi, zvycích a obyčejích dozvěděli. Snad jen backline na koncertech mohl být kvalitnější. V zemi, kde pivo stojí šest euro, bych čekal kvalitnější aparaturu.

Z koncertu v Tel Avivu. (Foto: Gal Scheyer)

Co všechno předcházelo tomu, že jste nakonec v Izraeli koncertovali?

Byla to jednoduchá a náhodná nabídka ze strany izraelského promotéra, který nás viděl na nějakém festivale v Evropě. Domlouvali jsme to asi zhruba půl roku. Nic neobvyklého. Musely se sladit data, letenky a pár standardních drobností. Nicméně nabídkou jsme byli už ze startu nadšení. V Izraeli nehraješ každý den, že jo.

Přesně tak… Co by za nabídku koncertovat v Izraeli dali mnozí tuzemští „hitparádoví umělci“. Ještě bych připomněl jednu věc, a to, že první koncert byl výjimečný i tím, že se uskutečnil v den tvých narozenin. Jak probíhala oslava? Tedy pokud vůbec probíhala…

Tímto koncert určitě výjimečný nebyl, protože kromě toho, že to na koncertě někdo „bonznul“, že mám narozeniny a publikum mi zazpívalo nějaký místní „happy birthday“ song, se nic neslavilo. Na tom, že jsem zas o rok starší, mi nepřipadne nic k oslavování. (smích)

Jaký dojem na vás udělal Tel Aviv? Měli jste možnost navštívit nějaké části města? Každopádně z Tel Avivu pochází i Kobi Farhi, lídr asi nejznámější kapely z Izraele, a to Orphaned Land… Byli jste nějakým způsobem i konfrontováni s touto skupinou?

Byli jsme na malém výletě v Tel Avivu, teda pouze v jeho staré části a na pláži u Středozemního moře. Krom ještě pár barů a míst, kde jsme hráli, jsme ve městě nic moc neviděli. Prostě nebyl čas. Co se týká týpka z Orphaned Land, tak toho bohužel neznám, a neviděl jsem ho, ale kdoví, třeba na jednom z našich koncertů byl. Netuším.

Bilos v Mrtvém moři. (Foto: archiv kapely)

Co bys označil za vrcholný moment této cesty do Izraele, na který si vždycky v budoucnu vzpomeneš? Případně co vás nejvíce překvapilo nebo nejvíce zaujalo, oslovilo, nebo naopak zklamalo?

Pro mne osobně to kromě obou koncertů a atmosféry během nich byla návštěva Mrtvého moře. Naprostá pecka se nechat unášet tou šíleně slanou a hustou vodou, jestli se teda dá ještě mluvit o vodě, protože je to už spíše něco jako olej. To koupání pod horou Sodom bylo prostě famózní! Skvělá byla i cesta skrz poušť, kde kromě hlíny a písku není vůbec nic. Naopak krátká zastávka v Jeruzalémě nebyla nic moc. Čekal jsem, že na mne padne jakási spiritualita místa a nic. Bylo to jak jedno velké tržiště. Návštěva Zdi nářků ale stála za to. Ta ortodoxnost organizovaného náboženství na tomto místě je až hrůzná!!! Díky bohu za to, že jsem ateista.

Mimochodem víš o nějaké české kapele, která už v Izraeli hrála? A jaký vůbec mají Izraelci přehled o České republice?

Místní promotéři a lidi na koncertech znají Českou republiku dokonale. Spousta lidí sem jezdí na dovolenou nebo na letní festivaly. Takže mají rozhodně větší přehled o naší zemi než my o jejich. Navíc v Izraeli žije početná ruská menšina a spousta fans a promotérů se rekrutuje z této slovanské skupiny, takže jsme si rozuměli téměř dokonale. Co se Čechů v Izraeli týká, tak opravdu nevím. Jezdí tam hrát spousta muzikantů z celého světa, takže určitě tam byli i nějací čeští hudebníci.

Malignant Tumour v Izraeli. (Foto: Archiv kapely)

Jako jedna z mála českých kapel jste hráli už ve Spojených státech či Japonsku… Jaké další koncertní výzvy před vámi stojí? Nabízí se třeba Jižní Amerika nebo dokonce Afrika…

Určitě časem někde vyrazíme, ale momentálně plány mimo Evropu nemáme. Uvidíme, co přinese budoucnost. Jsme otevřeni všelijakým nabídkám.

Co dalšího vás v nejbližší budoucnosti čeká? Připravujete už třeba nové písně na další desku? Máte v plánu nahrávat příští rok nové album?

Letos jsme poměrně hodně koncertovali, tak to vypadá, že příští rok se bude pomalu dělat na nové desce a hraní bude o něco méně. Do konce roku máme ještě několik akcí v dalších evropských zemích a u nás a pak už bude nový rok. Tak doufáme, že bude pro nás stejně dobrý, ne-li lepší než ten pomalu končící.

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.