Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Devátý, vlastně první ročník ostravského knižního festivalu: Jen nový kabát ke změně nestačí

Devátý, vlastně první ročník ostravského knižního festivalu: Jen nový kabát ke změně nestačí

2.3.2019 23:43 Obraz & Slovo

Měl to být devátý ročník Ostravského knižního veletrhu, proměnil se však v první ročník Knižního festivalu Ostrava. Pomohla změna už léta skomírající akci? A dožije se v novém kabátu třeba třicátého ročníku? „Za třicet let už nebude Ostrava existovat,“ oznamuje kulturnímu deníku Ostravan.cz František Kotleta. Jeden z neprodávanějších českých autorů, kteří ze svých vizí spřádají akční sci-fi či fantasy příběhy. Kotleta to na výstavišti Černá louka pronáší s vážnou tváří, od futurologa to zní skoro zlověstně.

Zvětšit obrázek

Knižní festival na Černé louce v Ostravě.
Foto: Ivan Mottýl

Až na popisované setkání s Františkem Kotletou, jehož kultovní kniha Hustej nářez právě dostala komiksovou podobu, se ale na staronovém festivalu nic zlověstného neděje. Ve srovnání s minulými ročníky lze mluvit o určitém posunu v kvalitě, i když jen umírněném.

„Přibylo vydavatelů i návštěvníků a zkvalitnil se doprovodný program, který se rozšířil na více scén. Akci pomohl i přesun z prvního poschodí do přízemí výstavního pavilonu, a já pořád doufám, že jednou snad knižní veletrh zabere obě patra,“ všímá si změn na výstavišti Černá louka Markéta Hejkalová, která akci před devíti lety pro Ostravu poprvé připravila. „Teď už jsem tady jen jako vydavatel, nikoli pořadatel,“ dodává.

Hejkalová je zakladatelkou Podzimnímu knižního trhu v Havlíčkově Brodě, který uvedla v život již v roce 1991 a akce si mezi vydavateli záhy získala značné renomé. To se o ostravské knižní výstavě říct nedá, neboť stále trpí dětskými nemocemi. Jak už řečeno, letos se změnil název akce, jen nové šaty ale nestačí.

Z knižního festivalu. (Foto: Ivan Mottýl)

A trochu nekorektně se k předchůdcům chová i produkční Jana Juříčková. „Doposud se tady žádné podobná akce nekonala, což je velká škoda. Rádi bychom ukázali, že knižní svět může skvěle fungovat nejen třeba v Praze ale i v Ostravě,“ řekla v pátek pro pořad České televize Události v regionech. Osm minulých ročníků vyzmizíkovala s přehledem princezny Arabely, jejíž prsten dokáže zázraky.

Ve výstavní hale je na prodej méně hrníčků a nikdo už mezi knihami nenabízí koření a bylinky. Objevili se nakladatelé, kteří dosud do Ostravy nikdy nezavítali. Ovšem také zmizeli vydavatelé, kteří byli loni zklamáni, nepřijelo třeba pražské nakladatelství Bylo nebylo produkující inspirativní tituly většinou spojené s absolventy pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Zklamání letos netají ani zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů: „Jsme tu vůbec poprvé. Málo návštěvníků, slabý zájem o naše tituly.“ No jo, pánové asi zapomněli, že Ostrava je pořád levicovou baštou a o zločinech komunismu se tu mluví tak nějak vlažně.

Tituly Ústavu pro studium totalitních režimů. (Foto: I. Mottýl)

Nabízené tituly pražského Ústavu pro studium totalitních režimů jsou přitom lákající a teoreticky je to vynikající četba minimálně pro každého zdejšího učitele dějepisu: Slovník disidentů, Židé v gulagu, Političtí vězni padesátých let, Praha objektivem tajné policie, Hranicím navzdory – příběh Polsko-československé solidarity… Jenže nikdo nic nekupuje, kde je těm učitelům historie asi konec?

Kdyby se v prvním poschodí výstavního pavilonu zároveň nekonal veletrh cestovních kanceláří, bylo by návštěvníků ještě méně. Možná i o dvě třetiny. Autor tohoto textu je spíše skeptik a přemýšlí, zda má smysl, aby dohasínající ocelové srdce republiky trvalo na existenci akce, když schází to hlavní – zasvěcení návštěvníci. Nikdo netvrdí, že Ostraváci nečtou, ale nutně si asi nemusejí knihy spojovat s literárním provozem. Se setkáními s nakladateli a autory, vždyť s návštěvností po léta bojuje i ostravský letní literární festival Měsíc autorského čtení.

Nabídka produkce regionálních muzeí. (Foto: I. Mottýl)

Ale zpět ke knihám. Zákazníků nejsou hordy, interesantních titulů je přehršel. Jako každý rok patří k nejlepším společný stánek regionálních muzeí a galerií. Kdo hledá kořeny zdejších odlehlých končin moravskoslezských, je u pultu jako u vytržení. Zajímá vás Kravařsko (Kuhländchen), tedy historicky převážně německý prostor s městy Odrami, Bílovcem, Fulnekem a Novým Jičínem? Pak si musíte opatřit unikátní dílo vydané Muzeem Novojičínska: Říše prastará, mocná i zkrocená (Les na Kravařsku mezi středověkem a industrializací). A chodívali jste v Ostravě do pivnice U Boříka? Potom je neodolatelná kniha Historie novoveských hostinců.

Na svém místě je jako každý rok i stánek ostravského záhadologa Arnošta Vašíčka, letos doporučuje třeba autorskou novinku Oko Kyklopa. „Propuštěný vězeň se pokouší zjistit pravdu o své minulosti. Vraždil, nebo byl obětí dobře připravené léčky? Napínavé pátrání překvapivá fakta a nebývalé konspirační spiknutí,“ slibuje autor.

Arnošt Vašíček se svými novinkami. (Foto: I. Mottýl)

A na veletrh s další autorskou novinkou dorazila i spisovatelka Eva Tvrdá. S novou ostravskou detektivkou Dlužná částka. Vražda se odehraje v lesoparku u klimkovického sanatoria a pomůže ji vyřešit kriminalista ve výslužbě, který je zrovna v lázních na léčebném pobytu. Muž zamilovaný nejen do deset let mladší kriminalistky Niny, ale především do Ostravy jako takové:

„Asi jsem magor, ale pohled na moji průmyslovou matku mě zklidňuje. Širokými ulicemi tady prochází lid s kratkyma zobakama, co na všechno nadává a všemu se směje a všechno v něm budí emoce. (…) Ale možná to sem jednou přijde taky, jednou přijde čas, kdy z Ostravy lidé s kratkyma zobakama zmizí a místo nich budou ulicemi proudit davy spokojených globálních ksichtů a Ostrava bude díky nim zářit jako reklama. To už na světě nebudu já, a ani tohle město,“ uvažuje exkriminalista v detektivce Dlužná částka. A to už jsme tam, kde jsme začali. U vize spisovatele a bruntálského rodáka Františka Kotlety: „Za třicet let už nebude Ostrava existovat.“

*

Knižní festival Ostrava pokračuje také v neděli 3. března 2019 od 10.00 do 16.00 hodin.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.