Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Beats for Love jsou u konce. Festival i letos rozdával energii a radost plnými hrstmi

Beats for Love jsou u konce. Festival i letos rozdával energii a radost plnými hrstmi

7.7.2019 Hudba

V Ostravě v noci na neděli skončil sedmý ročník festivalu taneční hudby Beats for Love, na který i letos dorazilo několik desítek tisíc lidí. Po úvodním reportu z prvního dne přinášíme čtenářům ohlédnutí za dalšími třemi festivalovými dny očima a ušima Gabriely Stašové a Richarda Kutěje.

Zvětšit obrázek

Z vystoupení britské umělkyně z projektu Koven.
Foto: Aleš Honus

Gabriela: Letošní Beats for Love dopadly podle mne celkově velmi zdařile. Kromě toho, že počasí bylo opravdu ideální, přálo festivalu i pohodové osazenstvo a atmosféra, kterou budu nyní trochu rozebírat. Až na velmi drobné výjimky jsem nezaznamenala téměř žádnou agresivitu nebo nevraživost, která někdy na festivalech ve chvílích davů, únavy a přesycenosti dojmy přichází. Musím však říct, že určitá kultivovanost návštěvníků přetrvala i v pátek, kdy bylo v areálu návštěvníků odhadem snad nejvíce. Incidentů tedy bylo podle mě minimum, návštěvníky neprovokovali například ani dva muži v pitoreskních kostýmech s medvědy a cedulí „Smile if you mastrurbate“, přičemž tento převlek měl pravděpodobně šokovat. Ovšem opak se stal pravdou a kostým vyvolal asi stejnou reakci jako nesčetné množství blikajících masek kývajících se do rytmu beatů. Na Beats for Love není totiž šokující nic. Zdejší osazenstvo je zvyklé na leccos a možná i proto se vytvořila jakási psychologie zdejších příchozích, která stojí na principech nespoutanosti a přitom naprostého pohodářství. Nic neřešit, bavit se, tančit…

Abych ale neustrnula pouze na otázce atmosféry, i hudebně měl festival rozhodně co nabídnout. A to i pro ty, kteří se v taneční a elektronické hudbě neorientují zcela a rozeznat rozdíl mezi psytrance a drum and bass je pro ně těžší. Hned druhý den mne zaujal Kapitán Demo, který i za bílého světla vytvořil fluidum svého luxusního světa, přičemž na tuto recesi posluchači velmi dobře reagovali. Spolu s Jirkou Burianem na pódiu nechyběli ani dva jeho „kumpáni“ ProGram a Givi Kross.

Kapitán Demo. (Foto: Aleš Honus)

Velmi dobře zněl na hlavní stagi ještě Marnik, z menších stagí pak působila skvěle ta mírně pozapomenutá breakbeatová, kde sice v odpoledních hodinách, ale s plným nasazením ve čtvrtek zahráli Djeda Lebeda & Kobylka Drums & Luděk Mrížo. Vím, že při plnosti programu to nejde, ale někteří interpreti si opravdu zasloužili při své kvalitě lepší hrací čas. O temnotu a tvrdší rozpoložení se během předešlých tří dnů postarali Sven Väth, 3RDKND nebo skvělá Koven, která v tomto téměř fyzickém výkonu předčila leckterého muže. A tak bych mohla pokračovat i dál… Ale zeptám se i tebe, jak hodnotíš celkově uplynulé tři dny?

Richard: Celkově? Spokojenost. Ano, při tak velkém počtu návštěvníků bylo obdivuhodné, jak málo člověk viděl opravdu opilých či jinak zlinkovaných lidí a otravných individuí, většina lidí se i v pokročilých hodinách chovala poměrně ohleduplně a „lidsky“. Ale pojďme k muzice. Ano, vzala jsi mi to z úst. Djeda Lebeda & Kobylka Drums & Luděk Mrížo v 17 hodin na jen málo zaplněné breakbeatové scéně byli opravdu jedni z těch, kdo by zasloužili více publika a lepší čas. Bicí, basa a DJ šlapali jako sehraná kapela, i když tam myslím bylo i místo pro občasnou improvizaci. Mimo jiné Kobylka Drums je neskutečný démon, protože na festivalu vystoupil třikrát. Před čtvrtečním hraní to bylo na afterparty ve 4:30 s DJ Alekim, v pátek odpoledne pak ještě zabubnoval set na Reggae 2 Jungle Stagi s Harry Jr. Pro doplnění, tento superaktivní bubeník hraje s několika DJ´s a je také členem legendární noise experimentální formace Zabloudila, basáka Luďka Mríža najdeš také v sestavě karvinské ska alternativní sestavy all SKApone´s. No a pokud zůstaneme zase u druhého dne festivalu, pro mě největší překvapení a zároveň největší nářez dne předvedli na hlavním podiu britští Killer Heartz, kteří vystoupili jako live projekt a zejména díky hyperaktivnímu frontmanovi rozjeli neskutečné peklo. A ačkoli základy téhle kapely stojí v tvrdém drum & bassu, svým nasazením a energií to hnali k až rave atmosféře a rozhodně se stali jedněmi z králů čtvrtečního večírku.

Oliver Heldens na Love Stage. (Foto: Aleš Honus)

Gabriela: S Killer Hertz jsem měla tak stejně výborný vnitřní zážitek. Jejich hudba dokázala rozpohybovat i naplnit, a to nejen množstvím hlubokých vibrací a basů. Za poslech pak stojí rozhodně i jejich studiové nahrávky, ačkoli zážitek z této živé ďábelské show nevynahradí. Bomby se ale nejely pouze na Love Stage či Drum & Bass Stage, ale pořádnou show udělali i houseoví interpreti v prostorách před Gongem. Skvělý set měla například česká Djská legenda Pavel Bidlo, jenž experimentoval i s exotickými motivy, skvělá pak byla také idea čtvrtého festivalového dne, kdy na House Stagi vystupovaly pouze a jen ženy. Například Meryen & Annie Black se vůbec nebály dvojkombinace Djky a saxofonistky a za to si zaslouží velké uznalé díky. Saxofon není pouze a jen záležitostí electroswingu. Výborná byla také Nora En Pure, jejíž hudba byla čtvrtý den příjemným tajemným a uklidňujícím zpestřením v jinak poměrně divoce zaměřené sobotní dramaturgii. V neposlední řadě stojí za zmínku i veselý, téměř rozjásaný set Mathiasse O‘zany.

DJ Mathiass O’zana. (Foto: Aleš Honus)

Světem pro sebe samotným se v rámci letošních B4L jevil EDM & Trance stan či Reggae 2 Jungle Stage, přičemž tyto dvě scény si tak trochu jely svůj vlastní svět, což ale rozhodně nebylo chybou. Napadá mě ale, že když je do festivalových položek zařazeno reggae, nebylo by od věci v dalších letech zařadit žánry jako downtempo či trip-hop, navzdory tomu, že už nejsou zas tak příliš taneční. Pomyslnou podmínku o elektronické hudbě by však splňovaly a mohly by přitáhnout nejednoho dalšího návštěvníka. Jak to vidíš ty?

Richard: Ano, souhlas, už jsem to zmiňoval v reportu z prvního dne. Elektronická taneční klubová hudba má dnes spousty žánrů i subžánrů, a třeba právě Reggae 2 Jungle scéna, kde v poslední festivalu bylo plno, lidi věděli na co jdou, sborově zpívali texty třeba s Cocomanem, dokazuje, že i tyto subžánry mají své příznivce, pro jiné zase mohou být příjemným překvapením a rozšířením obzorů. Jen houšť a více, protože v těch „menších“ scénách se právě dnes dějí i menší hudební revoluce a trendy. A když už se bavíme o Reggae 2 Jungle scéně, ta kromě zajímavých zahraničních hostí přivezla vlastně takové malé all stars tuzemské scény ragga, jungle a příbuzných směrů a vystoupili i opravdoví veteráni a pamětníci jako Dr. Kary, DJ Kaya a další. Minulou pasáž jsem končil čtvrtkem, po něm obvykle přichází pátek. Ten mimo jiné přilákal rozhodně největší návštěvu letošního ročníku. A ti si opět užívali. Na hlavní scéně bavily americké latino hip-hop legendy Delinquent Habits, kteří v sestavě DJ a dva rappeři rozjeli slušný old school hip-hop se zmíněnými latino motivy, příval energie pak – rovněž i díky pumpujícímu rozjetému MC – předvedl i Wilkinson, který umně balancoval na hraně poklidnějšího komerčního a rozjetě tvrdého drum & bassu. Ovšem. Opravdové peklo dne? Ed Rush na Drum and Bass Stage, který se nemazal vůbec s ničím a předvedl krásně zničující set. A jdeme na sobotu, ne?

Delinquent Habits. (Foto: Aleš Honus)

Gabriela: Ano, zcela přesně jsi vypíchnul ty důležité body a není třeba je v případě Wilkinsona nebo Delinquent Habits více představovat a rozvádět. Ráda bych ale ještě pochválila výtvarnou stránku letošních Beats for Love. Kromě nového, zcela jednoduše a přesto originálně pojatého loga, jemuž dominuje srdce jako ekvalizér, se mohli lidé opět kochat krásně pojatou Psytrance scénou, zdatně pak sekundovala House Stage se šachovnicovými panely či laserové efekty na hlavní Love Stage, které tvořily jakýsi VJing na budovách vysokých pecí, což působilo skutečně nádherně. Takhle nějak by měl opravdu vypadat festival taneční hudby – neotřelé industriální prostředí s modernistickými vizuálními prvky. Kromě toho všeho byly navíc v rámci doprovodného programu přítomny stánky pro street art umělce, kteří zde měli zázemí přímo pro malování v průběhu festivalu. A o tom, že pouliční umění k této hudbě rozhodně patří, se nemusíme bavit. Doprovodný program mohl nabídnout také dýdžejskou školu, kde si mohl úplně každý vyzkoušet základní principy dáýdžejingu, přičemž i před tímto stánkem plno a myšlenka slavila u lidí úspěch… Co se týče další ze základních myšlenek Beats for Love, charity, i letos si mohl každý návštěvník koupit náramek a podpořit tak ty, kteří tolik štěstí jako my neměli.  Prodalo se jich přes pět a půl tisíc!

No a hudba? Ta mě osobně neskutečně po celé čtyři dny nabíjela, a to i ve chvílích, kdy už to nohy nezvládaly. Ačkoli existuje bohužel trochu méně lidí, kteří poslouchají taneční hudbu a jsou otevřeni i vůči jiným žánrům, či naopak, najdou se i takoví, kteří berou hudbu jako prostor pro všechny své emoce. To se, myslím si, na Beats for Love povedlo. A ačkoli tento „reset“ mysli může na někoho působit možná primitivním a jednoduchým dojmem, v případě taneční hudby a elektroniky je to ta nejméně nebezpečná cesta, jak pustit starosti a problémy chvíli pryč. A možná i na delší chvíli. Vždyť právě festivaly jako Beats for Love dokazují, že i tohoto je potřeba.

Z festivalu Beats for Love. (Foto: Aleš Honus)

Richard: Ano, vypnout a nechat se „nakopnout“ jen hudbou a její energií. V sobotu se to například povedlo opravdové královně hlavní scény toho dne – alespoň pro mne – britské producentce a DJ Koven. Jedna dáma a neskutečně přesvědčivý, živý, energií doslova sršící set. Dýdžejing, hecování, živý zpěv některých pasáží. Katie Boyle byla neustále v pohybu a když zrovna nemakala za DJ pultem nebo nezpívala, vyskočila nahoru na pult nebo vyběhla dopředu vstříc publiku a na svou opravdu tvrdou a přes to pestrou nálož drum & bassu extra klasy sama pařila tak, že jí mohl závidět i nejeden metalista či hardcorák. To, co dokázala tato jedna žena na podiu, vydalo za celou kapelu, ostatně, tohle tvrdím pořád. Klobouk dolů před všemi DJ´s a jejich umem, který rozhodně není „jen“ o pouštění desek. Ale to asi všichni návštěvníci Beats for Love sami dobře vědí. Poslední den akce byl pro mne osobně nejvíce drum & bass, první party jsem si rozjel na drum & bass stage při hodně tvrdém a hustém setu Noisecrew, pak zmíněná Koven. A poté přišel opravdový kontrast.

High Contrast Band. (Foto: Aleš Honus)

Navazující velkou hvězdou na velké scéně byl britský producent High Contrast. Ten ale tentokrát přivezl i živý band s bubeníkem, kytaristou i zpěvačkou a rozjeli pohodový, ale muzikantsky moc fajn a příjemný, atmosférický „dramík“, který se například nebál jít téměř až do trip-hopových či temně barových jazzových poloh. Ne, tady nešlo o nálož energie, ale naopak dotažený a prokomponovaný set plný barev. Na drum & bass scéně se pak rozpoutalo další opravdové peklo. Forbiden Society a jeho zahraniční parťáci Donny a Katharsis vystupují jako DJ trojice 3RDKND. A předvedli neskutečný mazec, psycho, tvrdost i temno, vše v až hypnoticky rychlých rytmech, basech i výbornou obrazovou show. Při vší úctě k dalším hvězdám, kterými toho dne byli Chocolate Puma a Oliver Heldens, 3RDKND pro mne znamenali příjemně zničující tečku posledního dne povedené taneční akce.

Pyrotechnické efekty na Love Stage. (Foto: B4L)

Gabriela: Právě Beats for Love jsou festivalem, který dokazuje, že i taneční hudba je o vtipu, nápadu a vůbec ne o jednotvárnosti. Napsala jsem to takto stejně loni a píši i letos. Jediné, co se mění, je neustále rozšiřující se festivalový areál a hudební pole působnosti. Přeji organizátorům do dalších let nadále neustále stoupající křivku, a to hlavně v dnešní době, kdy často věci po nějaké době z důvodu přesycenosti upadají. Letošní ročník však dokazuje, že prozatím nic takového nehrozí a hudba (jakákoli) v lidech nejen z Ostravy žije dál. A velmi pestře je také naplňuje.

Gabriela Stašová & Richard Kutěj | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.