Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Chceme jít kupředu a moc se neopakovat, říká Patrik Kohut z pořadatelského týmu Ostravy v plamenech

Chceme jít kupředu a moc se neopakovat, říká Patrik Kohut z pořadatelského týmu Ostravy v plamenech

25.7.2019 07:28 Hudba

První srpnové dny jsou zasvěceny metalu. Nekoná se totiž pouze legendární festival v německém Wackenu. Tuzemští příznivci metalu mají ve svém diáři nepochybně zaškrtnutou sobotu 3. srpna, kdy v Dolních Vítkovicích proběhne festival Ostrava v plamenech. O tom, co přinese šestý ročník této akce, jsme si povídali s Patrikem Kohutem, jedním ze spolupořadatelů. Dočtete se například o tom, která z vystupujících zahraničních skupin má ve svém středu známou hereckou hvězdu, kterou bylo možné vidět také v oblíbeném televizním seriálu na českých obrazovkách, nebo jaké inovace čeká vesměs s nadšením přijatý prodej prostřednictvím čipů. Zaznějí však také slova o tom, co brání tomu, aby na festivalu vystoupily takové kapely jako třeba Judas Priest. Ačkoliv tato varianta tady stále je…

Zvětšit obrázek

Spolupořadatel Ostravy v plamenech Patrik Kohut.
Foto: archiv P. Kohuta

Oproti loňskému dvoudennímu festivalu jste se letos vrátili k jednodennímu modelu jako tomu bylo od prvního do čtvrtého ročníku. Proč jste k tomuto kroku přistoupili?

Loni jsme si vyzkoušeli dvoudenní model a z velké většiny jsme měli ohlasy od fanoušků, že jednodenní festival se jim líbil víc. Když k tomu přidáte naši vlastnost, že neradi děláme věci pořád dokola stejně, výsledek je na světě. Kdo ví, příští ročník bude třeba dvoudenní a ten další třídenní. Necháváme tomu volný průběh, uvidíme.

Jakou jste měli strategii při výběru kapel pro letošní rok?

Žádnou velkou alchymii za tím nehledejte. (smích) Zveme kapely, které považujeme za skvělé a patří ke špičce ve svém žánru. Lepší recept neznáme. Například kapely Gloryhammer a Orden Ogan jdou velmi nahoru. Nebude dlouho trvat a z velkých klubů se přestěhují do větších hal. Freedom Call patří k takovým metalovým jistotám. Jejich happy metal mají fanoušci rádi stejně jako legendární Grave Digger, kteří vystoupí téměř po 40 letech své existence v Ostravě vůbec poprvé. Většina z nás si pamatuje dobu kolem roku 1984, kdy Grave Digger vydali svůj debut, na kterém je super pecka We Wanna Rock You, což je nezapomenutelný popěvek. Je to klasika a my jsme rádi, že pozvání do Ostravy přijali prakticky ihned.

Dá se tedy říci, že ta melodicko-(heavy/power)-metalová linie, kterou zastupují kapely Gloryhammer, Orden Ogan, Freedom Call, Grave Digger, byla od počátku jasná, a to i s ohledem na oblíbenost daných žánrů, nebo to vykrystalizovalo až poté, co začaly přibývat další a další kapely?

To je těžká otázka. Víte, my na tvorbu programu nejdeme až tak „vědecky“, ale spíše srdcem. Velkou roli hraje skutečnost, jestli mají kapely v danou dobu, abych tak řekl, co nového nabídnout. Razím heslo „jít kupředu a moc se neopakovat“. Tím myslím, jestli například chystají novou show, nové album a podobně. V případě Grave Digger, Gloryhammer a Freedom Call se to povedlo, protože všechny jmenované kapely nedávno vydaly nebo brzy vydají nová alba.

Se vší úctou a s respektem k letošním účinkujícím letos chybějí velká jména, jako například Kreator, Within Temptation, Saxon či Arch Enemy, které vystoupily v minulých letech…

To je věcí názoru a záleží na úhlu pohledu. Pravda je, že například Within Temptation od účasti na Ostravě v plamenech před třemi lety neuvěřitelně vyrostli. Už tenkrát byli globální hvězdou, ale tehdy na ně chodilo zhruba tolik lidí, jako dneska chodí například na Kreator nebo Saxon, což jsou čísla zhruba odpovídající současné návštěvnosti koncertů Gloryhammer nebo Orden Ogan. Pokud jde o Arch Enemy, kteří hráli v roce 2017, tam je situace velmi podobná Within Temptation. Také šli velmi nahoru a v současnosti hrají v sálech o velikosti pražského Forum Karlín přibližně pro 3500 lidí. Pokud jde o Freedom Call, Grave Digger nebo české Trautenberk, všechno jsou to kapely, které mají prakticky vždy vyprodáno.

Jeden úhel pohledu samozřejmě může být ten, že kapely zmíněné v předchozí otázce chybějí, na druhé straně je nutné zdůraznit, že právě tyto skupiny mají mnohdy domluveny vystoupení na festivalech i několik let dopředu. Můžete aspoň trochu prozradit, jak probíhají taková jednání s těmi největšími hvězdami? Co je v těchto případech nejtěžší?

Máte pravdu. V současné době se domlouvají kapely na festivaly s ročním a mnohdy i delším předstihem. Mohu prozradit, že některé kapely máme dojednané už na rok 2020. Nejdůležitější je, jaké máte jako pořadatel kontakty a jestli vám agenti kapel důvěřují, pokud jde o spoustu nejrůznějších věcí. Od financí přes spolehlivost až po servis, jaký pro jejich umělce dokážete vytvořit. Jednoduše řečeno, můžeme prakticky pozvat kapelu, jakou si zamaneme, ovšem otázka je, jestli by byli fanoušci ochotni platit za vstupenky takové sumy, jaké jsou obvyklé ve zbytku Evropy. Osobně so myslím, že by to příliš nefungovalo. Můžu uvést příklad?

Samozřejmě.

Několikrát jsme měli šanci dovézt Judas Priest, což by představovalo několikanásobek současného rozpočtu Ostravy v plamenech. Vážně si nejsem jistý, jestli by lidi byli ochotni dát za vstupenku řekněme 2500 korun, aby viděli na festivalu Judas Priest. Osobně jsem přesvědčený, že současní fanoušci jezdí na festivaly primárně za prostředím a zážitky. Program je často až na druhém místě. Stačí se podívat na jiné žánrové festivaly u nás i v zahraničí. Točí se na nich prakticky tytéž kapely a já si nemyslím, že divák chce vidět stále dokola to samé. Nejdůležitější je onen pověstný genius loci.

Už jste zmínil, že máte dojednané kapely na příští rok. Můžete aspoň trochu naznačit, zda mezi nimi máte zabookovánu třeba nějakou hvězdnou skupinu?

My nesmíme ani naznačovat. Řeknu jen tolik, že je naší snahou přivážet do Ostravy kapely, které tady ještě nehrály. Máme v hledáčku jednu velkou legendu, ovšem otázka je, jestli bude chtít příští rok na turné. Uvidíme.

Letošním hlavním českým zástupcem je stále populárnější kapela Trautenberk… Proč jste se rozhodli pozvat zrovna tuto skupinu?

Souhlasím s vámi, že Trautenberk je čím dál tím populárnější a pokud se nestane něco nečekaného, tahle kapela bude brzy vyprodávat i větší sály než dosud. K rockové muzice patří taky humor, kterého má Trautenberk na rozdávání. K rockové muzice patří také show. Člověk nechce jen poslouchat dobře řemeslně zvládnutý bigbít a přitom koukat na muzikanty, kteří jsou viditelně nervózní, jestli náhodou neudělají chybu v přednesu, a maximálně tak přešlapují na místě. To je nuda. Člověk se chce bavit!

Tohle samozřejmě podepisuji…

Nedávno jsem navštívil jeden festival nedaleko Frýdku-Místku a viděl jednu kapelu, která přesně tohle splňovala, to znamená toporný projev, hudebně největší klišé, jaké si umím představit, nudná komunikace s publikem, k tomu špatná angličtina, prostě zhmotnělá nuda. Jmenovat nebudu. Trautenberk jde na to jinak. Zatímco jiné kapely sází na spousty pyrotechniky, ohňů, masek a jiných efektů, tak Trautenberk vsadil na tradiční oblečky evokující Anči, hajného a spol., které máme dodnes všichni rádi. K tomu přidejte vtipné texty, které už pomalu, ale jistě zlidověly, duo bizarně vyhlížejících zpěváků, jejichž projev má tah na bránu, a je to! Zábava, jak se patří.

Každopádně letos má Ostrava v plamenech i jistou, řekněme, objevnou roli. Přece jenom kapely z Libanonu do České republiky, respektive do Ostravy nejezdí každý víkend. Řeč je samozřejmě o thrash metalové smečce Phenomy… Co byste o nich mohl prozradit?  

Nejen letos, ale každý rok se snažíme ukázat publiku Ostravy v plamenech něco, co v Ostravě jen tak neuvidí. V uplynulých letech to byli Orphaned Land z Izraele, Myrath z Tuniska a jiní. Prostě exotika nás baví a podle mě není moc exotičtějších zemí pro metal, než je Libanon… Sami jsme na ně velmi zvědaví. Taky jsme je ještě neviděli naživo, což pro nás není úplně obvyklé. Normálně jezdíme kapely hledat po světě, ovšem Libanon nám zatím zůstává tak nějak ukrytý. Taky bych rád upozornil na kapely ze zemí, které pro nás sice nejsou exotické, nicméně tamní formace k nám až na výjimky příliš nejezdí.

Jasně, může být…

Jednou z nich je švýcarská kapela Kaatarakt hrající špičkový folk metal. Doporučuji poslechnout si jejich loňské EP Echoes of the Past, které podle mého názoru nemá slabé místo a pokud se o kapelu postará dobrý management, brzy budou hvězdou globálního formátu. Mají na to. Další mimořádně zajímavou kapelou prozatím u nás neznámou jsou Cochise z polského Bialystoku hrající skvělý mix metalu a grunge. Cochise má na svém kontě pět alb a funguje přes 15 let. V Polsku patří k nejrespektovanějším kapelám. Frontmanem kapely je Pawel Malyszynski, který je polskou filmovou hvězdou. U nás jej můžete znát z historického krimi seriálu vysílaného na TV Prima Vraždy na přelomu století, kde hraje hlavní roli charismatického detektiva.

Letos se koná už šestý ročník Ostravy v plamenech, takže můžete porovnávat. Je pro vás domlouvat kapely jednodušší s ohledem na to, že festival už určitou historii má, navíc tam vystoupilo spoustu známých kapel, nebo mnohem složitější, protože hudebních festivalů, a to také v zahraničí, je stále více a více?

Máte pravdu, začínáme s Petrem (Šiška, druhý z pořadatelů Ostravy v plamenech, pozn. red.) pomalu bilancovat. Za těch uplynulých pět let jsme přivezli hezkou řádku velkých jmen ze světa metalu. Vzpomeňme například na W.A.S.P., Pretty Maids, Stratovarius, Sonata Arctica, Moonspell, Kreator, Loudness, Saxon anebo již zmíněné Within Temptation a Arch Enemy a další. Nemám pocit, že by pro nás získávání kapel bylo jednodušší nebo složitější. Jak už jsem řekl, pokud máte za sebou dobrou historii a jste připraveni kapelám dobře zaplatit, pak můžete mít prakticky, koho chcete. Samozřejmě že pomůže znalost našeho festivalu ve světě, což se děje. Jsme sice menším festivalem ve srovnání s Masters of Rock, Metalfestem nebo Brutal Assaultem, ale zase máme výhodu jedinečného prostředí a řekněme domáčtější atmosféru, kterou na dvacetitisícových festivalech nenajdete. Osobně to mám takhle radši a naši fanoušci zřejmě také. Ono se to do světa rozkřikne celkem rychle.

Dále můžeme zmínit, že požadavky kapel se jistě také zvyšují…

Pokud jde o požadavky kapel, je to asi pořád stejné. To znamená špičkový hotel, kvalitní strava a pokud možno co nejlepší zvuk a světla, což myslím, splňujeme dokonale. Musím zmínit ostravskou společnost High Lite, která s námi spolupracuje až na jednu výjimku na všech ročnících a bude s námi i letos. Tahle firma patří k absolutní špičce nejen v Česku, ale i v rámci celé Evropy. Mají za sebou festivaly jako rakouský Novarock nebo turné s kapelami, jako například Red Hot Chili Peppers. Není to zrovna levná záležitost, ale my chceme, aby fanoušci za své peníze dostali tu nejvyšší kvalitu.

Loni jste zavedli prodej prostřednictvím čipů, což byl rozhodně krok správným směrem. Budete v tom pokračovat?

Zavedení platebních čipů bylo rozhodně krokem správným směrem, což přes počáteční nedůvěru v tento systém uznali i ti největší škarohlídi. Lidi, a metalisty obzvláště, musíte přesvědčit konkrétními činy, že pokrok nezastavíte. (smích) V bezhotovostním platebním systému budeme pokračovat i letos, ale bude to trochu jiné. Čip budete mít přímo na náramku, čímž zamezíte jeho případné ztrátě, i když loni jsme takové případy zaznamenali jen v jednotkách případů. Když se vám přesto „podaří“ čip ztratit, pořád máte k dispozici papírovou účtenku, se kterou stačí přijít na dobíjecí místo a oznámit ztrátu, přičemž bude původní čip ihned zablokován a bude vám vystaven nový. Patřím k lidem, co mají rádi technické inovace všeho druhu a na tomto systému se mi líbí hlavně to, že si můžete v reálném čase na svém mobilu kontrolovat svou útratu, přičemž zpětně vidíte, co, kde, v kolik a za kolik jste si na festivalu dali. To pak člověk kolikrát kouká, kolik toho vypil. (smích)

Co se týká samotného festivalu, máte možnost si jej užít jako fanoušek, anebo je to pro vás především práce, protože musíte dohlížet, aby vše klapalo?

Snažím se, abych si festival užil stejně jako ostatní návštěvníci, i když jsem tam vlastně v práci. (smích) Samozřejmě musím být připraven kdykoliv vyřešit, cokoliv se na festivalu naskytne, ale zhruba měsíc před festivalem předávám svou agendu asistentovi, který ví přesně, co dělat. Přesto si nedovolím na festivalu pít alkohol, maximálně jedno dvě piva, abych taky ochutnal. Většinu času se ale věnuju kapelám, novinářům, a pokud mě zastaví návštěvníci a chtějí si povídat, když to jen trochu jde, rád se jim věnuji také.

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.