Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Spíše než uspokojení cítím velkou vděčnost, říká klavírní virtuos Ivo Kahánek

Spíše než uspokojení cítím velkou vděčnost, říká klavírní virtuos Ivo Kahánek

2.12.2019 Hudba

Ivo Kahánek letos zažívá sezonu snů. Několik vydaných CD titulů, vystoupení s prestižními orchestry a dirigenty, to je jen špička ledovce uměleckého portfolia pianisty, který v létě tráví čas vedením klavírních kurzů. Přes rok učí a zasedá v porotách mezinárodních klavírních soutěží a intenzivně koncertuje. Jeho nejnovější nahrávka ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou a Bamberskými filharmoniky nedávno získala významné ocenění časopisu BBC Music Magazine. Při této příležitosti jsme rodáka z Moravskoslezského kraje a hrdého patriota požádali o rozhovor.

Zvětšit obrázek

Ivo Kahánek během koncertu s Janáčkovou filharmonií.
Foto: Ivan Korč

Letošní rok vypadá jako vaše sezona snů. Několik vydaných alb, úspěšné koncerty, skvělé reference. Vnímáte ji v takovém světle?

Po stránce vnějších ohlasů by se to tak dalo hodnotit. Ale pro mne znamenají ještě víc jednotlivé hudební zážitky. Možnost na pódiu komunikovat s lidmi jako dirigenti Semjon Byčkov, Jakub Hrůša nebo Tomáš Netopil je velkým uměleckým i lidským štěstím, které svou intenzitou převyšuje ty „vnější úspěchy“. Takže spíš než uspokojení cítím velkou vděčnost, že mi je umožněno toto zažívat. Zejména v tak konkurenčním nástroji, jakým je klavír, se najde mnoho talentovaných lidí, kteří to štěstí neměli.

Nejnověji se vám dostalo velké pocty ve Velké Británii. Vaše album ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou a Bamberskými symfoniky bylo poctěno jako „Nahrávka měsíce“ na prestižní adrese BBC Music Magazine. Co tomu říkáte?

Mám z toho velkou radost a zadostiučinění! Nejen kvůli sobě – natáčení (a tím spíš s orchestrem) je velmi týmová práce, kde se musí sejít spousta věcí, aby se dostavil kýžený výsledek. Zde bych chtěl vyzvednout nedocenitelnou roli Jakuba Hrůši, který celý projekt inicioval, věnoval mu veškerý svůj obrovský um a držel nad ním ochrannou ruku. Kromě toho obě díla na CD považuji za zřejmě největší česká koncertantní díla pro klavír, a přestože jsou takto ve světě respektována, frekvence jejich uvádění není příliš vysoká. Takovéto ocenění tedy není jen poklonou pro nás interprety, ale také pro geniální hudbu českých skladatelů, a může přispět k tomu, aby se stala integrální součástí světového repertoáru, kam nesporně patří.

Na albu s Bamberskými symfoniky hrajete Klavírní koncert g moll Antonína Dvořáka, na kterém v minulosti ulpívalo břímě nesmyslných kritik. Až Svajtoslav Richter obrátil osud tohoto geniálního díla ve prospěch Dvořáka a posluchačů. Jak vnímáte toto dílo vy osobně?

Znáte dnes velmi oblíbený hodnotící parametr „cena/výkon“? Kdybych měl říct jediný důvod jeho menší obliby u klavíristů a pořadatelů, zřejmě by to byl právě tento: nesmírná obtížnost pianistická (cena) zde není odměněna šokujícím efektem (výkon), který posluchače okamžitě zvedne ze sedadel. To však neznamená, že dílo není strhující – právě naopak! Avšak zatímco třeba po kvalitním provedení Čajkovského Koncertu pro klavír a orchestr b moll si posluchač řekne „wow, ten klavírista je skvělý…a i orchestr doprovázel hezky“, tak po Dvořákovi ta reakce vypadá spíš „ach, to byla krása“… Ten faktor „pianistické show“ (a tím rozhodně neurážím Čajkovského, Rachmaninova a jiné) tam prostě není tolik přítomen. Já osobně tento koncert zbožňuji právě pro jeho výrazový ponor a bezprostřední krásu, které snad žádný autor neumí vyjádřit tak upřímně.

Druhým koncertem, zastoupeným na ceněné nahrávce jsou Inkantace Bohuslava Martinů. Existuje nějaká souvislost mezi dílem Dvořáka a Martinů?

Myslím, že tou hlavní souvislostí je fakt, že v obou těchto dílech hrají klavír a orchestr naprosto rovnocennou úlohu – až by se dokonce místy dalo o těchto skladbách hovořit jako o symfoniích s virtuózním sólovým klavírem. Jinak jsou to díla v mnoha rovinách spíše kontrastující. Lyricko-dramatický oblouk Dvořáka, tak bezprostřední a přitom zaštítěný pevnou klasickou formou oproti mystickému, temnému a neuchopitelnému boji světla a tmy, často sklouzávající až k hudebnímu surrealismu s překvapivými témbrovými zvraty a velmi fantazijní volnou formou.

Tedy kontrastní skladby, přitom v díle obou skladatelů  cítíme v melodice bezprostředně české názvuky. Jaké emoce ve vás hudba poličského rodáka Martinů vyvolává?

Krátce řečeno velmi různorodé. Je jen málo skladatelů, kteří si prošli tolika stylovými proměnami jako právě Martinů. Vždyť kde jinde se (byť v různých obdobích tvorby) potkávají avantgarda, jazz, lidové inspirace a třeba italská vokální polyfonie, než právě u Martinů? Ale kdybych měl jmenovat ze všech alespoň dvě typické emoce, které ve mně jeho hudba vyvolává, byla by to na jedné straně hravost a na druhé svobodomyslná vášnivost. Právě tuto druhou vlastnost vidíme často v Klavírní sonátě či Inkantaci, kde už se nenechává svázat taktovými čarami, zatímco jeho všeprostupující fascinace rytmickými rébusy reprezentuje polohu první.

Co vás do konce tohoto roku čeká a kde vás mohou lidé slyšet?

Z větších koncertů to bude provedení Ravelova Klavírního koncertu pro levou ruku s Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně nebo sólové recitály ve Vídni a v Praze.

Za dveřmi jsou Vánoce, co byste si k nim přál?

Přál bych si víc času, ale to asi nedostanu… A jinak bych si přál knihu od Carla Philippa Emanuela Bacha Úvaha o správném způsobu hry na klavír nebo boty na běžky.

To jsou praktické věci. Jako rodák a významný interpret z Moravskoslezského kraje jste byl pozván na Galavečer Cen Jantar, který se uskuteční 15. března 2020. Jak vnímáte tuto novou kulturní platformu?

Neměl jsem bohužel možnost se ještě ani jednou zúčastnit, ale z ohlasů na internetu i od některých účastníků se domnívám, že jde o výborný způsob, jak popularizovat hudbu v regionu na ni tak bohatém, jako je Moravskoslezský kraj. A hlavně jak ukázat, že hudba se nedělí na mnoho žánrů, ale jen na dobrou a špatnou. Takže se moc těším!

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.