Z rybníku umělce a aktivisty Lukáše Kleberce vylovila Galerie Provoz malé ryby s velkou duší

Výlov je přesná definice toho, co se nyní děje v Galerii Provoz na ostravském Havlíčkově nábřeží. Kapry z rybníku ostravského umělce, aktivisty, kurátora a pedagoga Lukáše Kleberce lovili čtyři kurátoři Hynek Chmelař, Bára Mikudová, Hana Vorlová a Dominika Goralská. Pojďme se podívat, jaké ryby jsou zde k vidění.

Z výstavy Lukáše Kleberce Výlov v Galerii Provoz.
Foto: Aleš Honus

Umělecké tratoliště Lukáše Kleberce je husté, zakalené a komplikované. Pohybuje se na hraně provokace, inkluze, aktivismu, pedagogické práce, performance, instalace, farmaření a komunitních aktivit. Málokdo by si Lukášovu uměleckou práci spojoval s „krásnými“ předměty.

Ovšem aktuální instalace v Provozu ukazuje opak. Výstava je o klasických uměleckých dílech jako jsou obrazy, drobná keramika, sochy či reliéfy. Obracejí divokou autorovu auru jinam, do překvapivé pozice citlivého umělce, tvůrce rukodělných, romantikou a dobrodružstvím prosycených kousků. Kurátorsky vyzrálý akt, možná trochu navzdory autorovi samému, rozehrává ve vertikální kvádrové dispozici galerie výživnou, ovšem nikoliv vyhrocenou či konfrontační hru.

Zapomenuté osobní artefakty až archeologicky odkrývají citlivou duši preparující ze světa tiché fragmenty pobývání ve světě. Nenápadný reliéf ještěrky, malba osamělého džbánu stojícího v poli v nejasné denní době nebo do hloubky keramické hmoty vepsaný reliéf hlavy bez tvářné specifikace našeptávají zprávy o křehké optice.

Žulový fragment, do jehož povrchu je reliéfně vepsáno slovo Time, jakoby pocházel z budoucnosti, archeologický nález naší doby, v níž se hrálo o čas a v níž se čas napínal a komprimoval, měřil se penězi. Nemít čas, nebo ho nesmyslně ubíjet -– dva mantinely definující život počátku 21. století…

Z časoprostorové dimenze je vytržen plaňkový plot, který kdysi kdesi stával a lecos už zažil. Paměť přenesena do výstavního prostoru, obrácená vzhůru nohama posloužila jako dřevěná dekorativní zeď pro jeden z keramických reliéfů, z něhož dýchá dobrodružná atmosféra nekonečných dálek.

Celá výstava je vlastně prodchnuta primitivistickou gauguinovskou estetikou. Postavy na plátnech i reliéfech jsou eliminovány do redukovaných forem. Pojetí tělesnosti jednoduchými gesty monumentalizuje sdělení. Rezonují zde dávné touhy stylizovaných figurálních dobrodružství, které mladý autor jako student zkoumal stejně intenzivně jako pionýři modernistické malby počátku 20. století.

Nebyl by to Lukáš Kleberc, kdyby se ve výstavě neobjevily farmářské motivy. Prázdná bedýnka na zeleninu opřená o zeď, motivy lístků, ať už faktických, či kreslených na povrch schodiště, portrétní malby artyčoku, mandarinky nebo slepice odkazují k podstatné složce Lukášova života, k venkovu a k práci s ním spojené.

Byť jsem některé práce znal, musím říct, že mě výstava příjemně překvapila svou lehkostí. Její jazyk mluví k divákovi opravdu poetickou řečí, v níž se ozývají dávné klukovské touhy objevovat rozličné jazyky umělecké komunikace. Kurátoři odvedli obdivuhodnou archeologickou práci, a ukazují autora ve zcela jiném světle, jako snílka, dobrodruha a tvůrce křehkých poselství.

*

Lukáš Kleberc: Výlov. Kurátor a kurátorky: Hynek Chmelař, Bára Mikudová, Hana Vorlová a Dominika Goralská. Výstava je k vidění v Galerii Provoz v Kulturním centru Provoz od 10. října do poloviny listopadu 2026.


Podobné články