Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Trefa do černého: Janáčkova filharmonie na galakoncertu v Gongu dosáhla až na operní nebe

Trefa do černého: Janáčkova filharmonie na galakoncertu v Gongu dosáhla až na operní nebe

17.6.2016 12:55 Hudba

Světové operní nebe se rozklenulo nad Ostravou během čtvrtečního galakoncertu ve vítkovickém Gongu, kde vystoupili ostravští filharmonici se světovými sólisty Sonyou Yonchevou a Piotrem Beczalou. Zazněl program, který byl postaven na dílech francouzských autorů, dramaturgie nezapomněla ani na slavnou árii Antonína Dvořáka z Rusalky. Provedení mimořádně přínosného a zdařilého koncertu řídil polský dirigent Lukasz Borowicz.

Zvětšit obrázek

Z operního galakoncertu Janáčkovy filharmonie v Gongu.
Foto: Ivan Korč

Na úvod galakoncertu zazněla předehra Římský karneval francouzského romantického skladatele Hectora Berlioze. Římský karneval figuruje také jako předehra ke třetímu dějství jeho opery Benvenuto Cellini. Skladba patří k dlouhodobým trvalkám koncertních pódií, třeba v Rakousku patřila k nejčastěji hraným skladbám 19. století. Berlioz do ní vložil své oslnivé instrumentační umění, které rozeznělo orchestr novými, netušenými barvami. Janáčkova filharmonie zahrála pod taktovkou Lukasze Borowicze přesvědčivě v dynamickém ztvárnění i jednotlivých instrumentálních výkonech. Nádherné bylo zejména hobojové sólo.

u0291_16_06_2016_korc

Dirigent Lukasz Borowicz během koncertu. (Foto: Ivan Korč)

V první polovině zazněly ukázky z francouzské opery lyrique, kterou ve Francii v 19. století reprezentovali zejména skladatelé Charles Gounod a Jules Massenet. Bulharská sopranistka Sonya Yoncheva se poprvé v Gongu představila árií Oh Dieu! Que de bijoux z opery Faust Charlese Gounoda. Její sametový soprán se rozezněl s přesvědčivostí ve výškách, stejně tak překvapil znělostí i ve spodních tónech.

Krásný byl také společný svatební duet z téže opery Il se fait tard. Adieu…Laisse-moi contempler ton visage, v němž se poprvé představil Piotr Beczala. Polský tenor je témbrovým bohatstvím svého hlasu opravdu úchvatný a s velkou grácií vystavěl vzrušující melodickou linku árie do nejmenších detailů. Intonačně a výrazově bezchybný byl Beczala také v nejvyšších tónech v exponovaném závěru árie.

u0535_16_06_2016_korc

Dirigent a dva hlavní pěvečtí protagonisté koncertu. (Foto: Ivan Korč)

Dále zazněly árie a duety z oper Julese Masseneta Manon a Werther. Zde se oba sólisté představili nejprve jednotlivě, v závěru první poloviny pak také excelovali společně v duetu Pardonnez-moi, Dieu de toutes puissance…Toi!Vous!

První polovina koncertu byla vystavěna z árií dvou francouzských skladatelů, což působilo mírně stereotypně, jednalo se též o posluchačsky poměrně náročné kusy, které byly dosti dlouhé. Nicméně oba sólisté v prvním dějství dokonale přesvědčili o svém pěveckém umění.

Druhá polovina byla koncipována velmi zajímavě. Zazněla pestrá paleta operního repertoáru od Bizetovy Carmen přes Dvořákovu Rusalku k Pucciniho Bohémě. Jednalo se o největší operní „hity“ a publikum také reagovalo na přístupnější repertoár mnohem bouřlivějším potleskem a hlasitým voláním „Bravo.“ Z Carmen zazněl proslulý duet z prvního jednání opery a také nesnadná květinová árie Le fleur que tu m´avais jetée v níž Beczala naprosto exceloval.

u0530_16_06_2016_korc

Z operního galakoncertu v Gongu. (Foto: Ivan Korč)

Obrovský úspěch měla Yoncheva s árií Měsíčku na nebi hlubokém, která je považována za jednu z melodicky nejpůsobivějších árií světového operního repertoáru. Yoncheva také Rusalku zazpívala s obrovským citem a emocionálním výrazem, který mírně zahladil jemné nedostatky v artikulaci některých konsonantů.

Velkým zážitkem byl duet Parle-moi de ma mère z Carmen, který oba sólisté podali s niternou procítěností, jejich hlasy neobyčejně působivě ladily, včetně dramatického výrazu.

Je zajímavé, že publikum obvykle reaguje hlasitěji na mužské operní představitele, také v Gongu měl Beczala u diváků mírně navrch. Jeho výkon byl od prvního do posledního okamžiku jednoduše úchvatný.

Yoncheva své pověsti operní divy také nezůstala nic dlužna a zejména v árii Si, mi chiamano Mimi z Pucciniho opery Bohéma se zaskvěla s veristickou přesvědčivostí. Dva přídavky Libiamo z La Traviaty a Lippen schweigen z Veselé vdovy byly skvěle vybrány a potlesk nebral konce.

Orchestr pod vedením Lukáše Borowizce hrál výborně, velice oceňuji naprostý přehled, který dirigent měl díky neustálému kontaktu se sólisty i orchestrem. Borowicz pečlivě hlídal nástupy, souhru orchestru, tempovou vyváženost sólistů a filharmonie.

Koncert, který na závěr sezóny nabídla Janáčkova filharmonie, lze považovat za velký dramaturgický, ale zejména umělecký přínos pro ostravskou hudební kulturu. Výkony, které zazněly, jsou srovnatelné se světovou produkcí a nebylo by na škodu v tomto duchu pokračovat i nadále. Operní nebe může nad Ostravou znít i častěji. Diváci to jistě i příště ocení s obrovským povděkem.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.