Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Benda Quartet v Ostravě opět potvrdil, že patří k interpretační špičce v České republice

Benda Quartet v Ostravě opět potvrdil, že patří k interpretační špičce v České republice

15.5.2018 Hudba

Komorní hudba ve špičkovém podání se v pondělí večer rozezněla v Domě kultury města Ostravy. Smyčcové kvarteto Benda Quartet pojmenované po jednom ze zakladatelů souboru představilo program sestavený ze tří čtvrtin z hudby 20. století. Hudbu dvou velikánů Stravinského a Šostakoviče doplnila skladba ostravského autora Eduarda Dřízgy. Ve druhé polovině koncertu Benda Quartet provedl Smyčcový kvartet č. 10 Es dur, op. 51 Antonína Dvořáka.

Zvětšit obrázek

Z koncertu souboru Benda Quartet v Domě kultury města Ostravy.
Foto: Ivan Korč

Kvarteto hraje ve složení Jakub Černohorský, Petr Grabovský, Petr Benda a Tomáš Svozil.  Zajímavý, neotřelý a interpretačně velmi náročný program zahájil Benda Quartet Stravinského Třemi kusy pro smyčcové kvarteto. Lakonický třívětý cyklus z léta roku 1914 reprezentuje skladatelovo ruské období, při své premiéře měl ještě název Grotesky a jednotlivé skladby charakteristiky Tanec, Excentrik a Canticle, které později Stravinskij zrušil.

Z koncertu Benda Quartetu. (Foto: Ivan Korč)

Benda Quartet zahrál tuto skladbu v perfektní rytmické souhře (zejména první a třetí kus!), pozorností k jemným zvukovým nuancím hráči potěšili v glissandech druhé věty, které byly intonačně jednotné a nepostrádaly důležité napětí. Stravinského hudba potěšila jadrnou rytmikou a originální hudební barvitostí, interpretace kvarteta měla potřebný šmrnc a náboj.

Ten se podařilo udržet také ve druhé kompozici večera, jíž byla Partita pro dvoje housle, violu a violoncello Eduarda Dřízgy. Kompozice z poloviny 70. let minulého století zaujala především charismatickou melodikou, jejíž rozmanitost pojímá hudební aluze barokního stylu, folklorních stylizací i estetiku Pařížské šestky a jazzové inspirace. Polystylovou košatost Dřízgovy Partity zahrál Benda Quartet energicky a jadrně (expresivně vypjatější bitonální hudební bloky), v jiných momentech naopak dobře zdůraznil skladatelské hříčky a žertíky skladatele v přenášení akcentů, stupnicových melodických bězích apod. Lyrické pasáže pomalých vět zněly v prvních houslích Černohorského s nádherně posmutnělou barevností a rytmickou elegancí ornamentálně prokvetlé Dřízgovy melodiky.

Z koncertu Benda Quartetu. (Foto: Ivan Korč)

 

První polovinu koncertu zakončil Smyčcový kvartet č. 7 fis moll, op. 108 Dmitrije Šostakoviče. Třívěté dílo z konce padesátých let dodnes nepřestává na ploše necelých třinácti minut fascinovat hudební genialitou svého tvůrce. Po jízlivě klouzavé melodice první věty, která byla zahrána s precizní semknutostí v rytmu a dynamice, interpreti v druhé větě mírně rytmicky zakolísali, ale rapidní melodické peřeje třetí věty vtrhly attacca s agresivitou, při níž se tajil dech. A hráči Benda Quartet potvrdili, že se dokáží vyrovnat i s tak technicky náročnými momenty. Jejich Šostakovič byl autentický a měl velkou osobitost. Koncentrovaný destilát emocí, dávkovaný s přesvědčivou uvážlivostí, entuziasmem a virtuózním nadhledem.

Program vyvrcholil Smyčcovým kvartetem č. 10 Es dur, op. 51 Antonína Dvořáka. Jeho podtitul „slovanský“ částečně napovídá určitý skladatelův záměr. Pravdou samozřejmě je, že ačkoli se jedná o vysoce stylizovanou souvislost s rytmicko-melodickými principy lidové hudby, samotný artefakt Dvořákovy hudby je geniální rezonancí, která je naprosto osobitá, nezaměnitelná a svá. A Benda Quartet neztratil základní atributy své interpretace ze zřetele ani v tomto posledním díle večera.

Z koncertu Benda Quartetu. (Foto: Ivan Korč)

Antonín Dvořák se rozezněl v plném lesku a optimisticky nasvícené atmosféře tohoto pohodového díla. První věta měla konejšivou rozšafnost, v dumce druhé věty se hráčům povedlo výrazově perfektně přednést obě kontrastní témata, intimní náladové nokturno třetí věty znělo meditativně a vyniknul jeho zasněný ráz, závěrečná věta s elegantní stylizací lidového tance skočná naopak působila lehce, pružně a radostně.

Benda Quartet svým koncertem potvrdil své objevné a sympatické směřování. To spočívá nejen v orientaci na klasická díla kvartetního repertoáru, ale také v hledání a provádění méně známých děl (byť právě Tři kusy pro smyčcové kvarteto Stravinského v Ostravě představili právě jejich předchůdci Kubínovo kvarteto), v případě Eduarda Dřízgy pak díla z různých důvodů zasutá. Hra tohoto kvarteta je charakteristická agilním projevem primária kvarteta Černohorského, jehož sametový a barevně rozmanitý tón se účinně doplňuje s oduševnělým pojetím celkové výstavby a je dominantním článkem souboru. S ním nejzdařileji komunikuje violoncello Tomáše Svozila, který se projevuje jako vynikající muzikant a pozorný rytmik s výbornou intonací a interesantním feelingem. Sluší se ale podotknout, že zvuk kvarteta jako celku vykrystalizoval, usadil se a získal svou nezaměnitelnost.

Další koncerty Benda Quartetu lze i v budoucnu přivítat s upřímným nadšením a zájmem. A doufejme, že bude v přínosné linii hudby klasické a zejména moderní a současné pokračovat.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.