Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Začíná festival Janáčkovy Hukvaldy a ředitel Jan Hališka říká: Snad nám vyjde počasí

Začíná festival Janáčkovy Hukvaldy a ředitel Jan Hališka říká: Snad nám vyjde počasí

1.7.2014 00:00 Hudba

Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy nabídne ve čtvrtek svůj první koncert, slavnostní zahájení je pak naplánováno na sobotu. Deník Ostravan.cz přináší rozhovor s ředitelem festivalu Janem Hališkou.

Zvětšit obrázek

Ředitel festivalu Janáčkovy Hukvaldy Jan Hališka
Foto: Aleš Honus

Ve čtvrtek 3. července se v hukvaldském kostele rozezní hudba Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany v podání slavného Janáčkova kvarteta. Smyčcové kvartety „Listy důvěrné“ a „Z mého života“  jsou díla velmi intimní, takřka citové deníky obou velkých skladatelů. Tato dramaturgie není jistě náhodná…

Tento koncert je v mnoha směrech symbolický. Mnohokrát jsem procházel kolem dvou historických budov – bývalé školy, ve které se Janáček narodil a kostela sv. Maxmiliána na Hukvaldech, který nepochybně často navštěvoval, a cítil jsem, že právě tato místa symbolizují nejvíce Janáčkovo dětství. V den, kdy si připomeneme 160. výročí narození hukvaldského Mistra, zazní proto právě zde jedno z jeho nejpodmanivějších děl – smyčcový kvartet Listy důvěrné. A protože letošní festival je také poctou české hudbě, uslyšíme vedle díla Janáčkova také stěžejní dílo Bedřicha Smetany, který je představitelem českého romantismu. Jeho kvartet Z mého života je nejniternější skladatelovou hudební výpovědí a dílem s výrazně autobiografickým obsahem. Volba interpretů obou děl, Janáčkova kvarteta z Brna, je zase poctou tradicím českého interpretačního umění. To, že v současné době máme desítky smyčcových kvartet mezinárodní úrovně, je výsledkem historického vývoje, který můžeme sledovat už od konce 40. let, kdy Janáčkovci a Smetanovci započali svou oslnivou uměleckou dráhu, ale prostřednictvím Janáčkova kvarteta vlastně až k samotnému Janáčkovi. Ten spolupracoval v Brně s Moravským kvartetem, jehož členové byli prvními pedagogy původního obsazení Janáčkova kvarteta.

Oficiální zahajovací koncert proběhne v sobotu, v den svátku cyrilometodějského. Zajímavostí tohoto slavnostního koncertu je sólový nástroj – harfa v podání Ivany Dohnalové. Co víc prozradíte o tomto koncertu, na jehož programu zazní i kompozice českého kytarového virtuóze Štěpána Raka?

Letošní festival připomíná nejenom jubilea českých skladatelů, ale svá výročí slaví i některé soubory, které zde vystoupí. Například Janáčkova filharmonie slaví letos 60. výročí a Janáčkův komorní orchestr 50 let činnosti. Oba orchestry mají nejen Janáčkovo jméno ve svém názvu, ale jeho hudba tvoří základ jejich repertoáru a podílí se na jejich úspěších v celém světě. Sólistka zahajovacího koncertu, harfistka Ivana Dohnalová, pochází z Hukvald a je živým dokladem toho, že Janáčkem sláva hukvaldských hudebníků nekončí. Sama už dnes vyučuje na konzervatoři, je velmi žádanou sólistkou a spolupracuje s řadou vynikajících osobností. Mezi ně patří i kytarista a skladatel Štěpán Rak, jehož skladbu Píseň pro Davida na zahajovacím koncertu uslyšíme a sama interpretka její uvedení navrhla.

Letošní ročník festivalu Janáčkovy Hukvaldy je zasvěcen Roku české hudby. Na která díla z programu byste rád upozornil? Je nepřehlédnutelné, že 90 procent hudby festivalu je skutečně naplněno hudbou českých mistrů, zejména pak Leoše Janáčka, který se na Hukvaldech narodil.

Jsem přesvědčen, že české hudební tradice jsou tak bohaté a čeští skladatelé i interpreti přinesli světu tolik hudebního bohatství, že tak výrazné zastoupení v programu je zcela namístě. Pamatuji si dokonce jednu sezónu Janáčkovy filharmonie (1974), kdy na abonentních koncertech zněla pouze česká hudba. Janáčkovy skladby uslyšíme téměř na všech koncertech také proto, že Hukvaldy byly nejen jeho rodištěm, ale také místem jeho celoživotních návratů a jeho silným inspiračním zdrojem. Miloval zdejší přírodu, lašský folklor i nářečí, kterým také celý život mluvil. Jsem si jist, že posluchače zaujme i řada skladeb téměř neznámých, například celý program souboru Radka Baboráka, nejen jeho mistrovství ve hře na lesní roh, ale i díla Miloše Boka nebo York Bowena. Všichni budeme jistě přát úspěch další rodačce z Hukvald – cimbalistce Gabriele Jílkové, která spolu s renomovaným profesorem konzervatoře Danielem Skálou (uslyšíme tedy dva cimbály) a houslistkou Zuzanou Sokolovou vystoupí v kostele sv. Mikuláše v Rychalticích.

Prostředí jednoho z největších hradů České republiky má neopakovatelnou atmosféru.  Dá se říci, že festival má své pravidelné publikum, které se vrací? Jak velké je podle vás procento náhodných diváků – zvídavých turistů?

Nepochybně je zde řada návštěvníků, kteří festivalové koncerty navštěvují už řadu let a dovedou ocenit prostředí, které má své kouzlo okamžiku. Ať už je to zpěv ptáků, kteří se často svým pěveckým uměním zapojují do hudební produkce v hradní mottě, nebo paprsky zapadajícího slunce, které pozlatí amfiteátr v hukvaldské oboře. Nemyslím, že je mnoho těch, kteří jsou zde náhodně, ale naopak účast na festivalovém koncertu je mnohdy spojena s plánovaným pobytem v přírodě, návštěvou hradu nebo cyklistickým výletem. Přijedou ale i návštěvníci z veliké dálky, z Anglie nebo Austrálie, kteří si už zakoupili vstupenky.

Skladba programu nabízí v drtivé většině klasickou hudbu. Mírnou odbočkou bude asi vystoupení Ivy Bittové se smyčcovým souborem a dětským sborem Národního divadla moravskoslezského, nemýlím se?

Iva Bittová je velmi výraznou postavou naší hudební kultury. Program, který zde představí, je z větší části jejím autorským dílem a podílí se na něm také další jubilant – dětské operní studio Lenky Živocké při Národním divadle moravskoslezském, které v této sezóně slaví 20 let své činnosti. Jsme vděčni Ivě Bittové, že vyhověla naší žádosti o uvedení výběru z Janáčkových stylizací lidových písní z Moravy a Slovenska. I na toto vystoupení se vypraví posluchači až z Londýna.

Do jaké míry se na koncertech podílí vrtkavé hukvaldské počasí? Myslíte, že alternativní prostory v případě deště dokážou autenticky suplovat hradní kouzlo?

Počasí nedokážeme spolehlivě předpovědět na více než několik dnů. To je samozřejmě riziko, o kterém víme my i návštěvníci festivalu. Alternativou k prostorám v hradní mottě a smfiteátru v případě velmi deštivého počasí je sál v základní škole v Hukvaldech – Sklenově, který byl před několika lety také k tomuto účelu postaven. Jistěže se nedá dokonale nahradit přírodní prostor, ale budeme se snažit, aby se i v tomto případě posluchači cítili co nejlépe. Případná změna místa konání bude včas oznámena a všichni, kdo si zakoupili lístky, budou mít svá místa k sezení zajištěna.

Jaké je v souvislosti s letošním XXI. ročníkem festivalu vaše největší přání?

Aby nám vyšlo počasí, aby všichni účinkující ve zdraví absolvovali svá vystoupení a abychom na závěr mohli mít dobrý pocit, že jsme krásnou hudbou oslavili rok české hudby na Hukvaldech.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.