Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Přijďte vařit do Fiducie s mladou malířkou Bronislavou Orlickou

Přijďte vařit do Fiducie s mladou malířkou Bronislavou Orlickou

8.9.2015 Obraz & Slovo

Výstava čerstvé absolventky pražské AVU malířky Bronislavy Orlické dostala lapidární název Let’s cook! O vaření ale určitě nejde, to by kurátorem výstavy, jež začala v pondělí, nesměl být kurátor Vladislav Holec. S Holcem i Orlickou si deník Ostravan.cz povídal již během instalace výstavy.

Zvětšit obrázek

Broňa Orlická instaluje svoje obrazy ve Fiducii.
Foto: Ivan Mottýl

Jak dlouho sledujete tvorbu Bronislavy Orlické?

Vladislav Holec: Broňa Orlická pochází z Havířova a je to někdejší žačka mého přítele malíře a pedagoga Aleše Hudečka, který učí na Střední umělecké škole v Ostravě. Na její talent mě upozornil už docela dávno, vždyť mezitím už letos stačila dokončit Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malby Jiřího Sopka.

Takže velmi úspěšná Hudečkova studentka.

Vladislav Holec: Mě to nepřekvapilo, zaujala mě už na střední škole, tehdy měla třeba výstavu v přívozské Galerii Nibiru společně s Markétou Hermanovou a Markétou Jedličkovou. Sám jsem ji nedlouho poté vystavoval ve své Galerii kresby Minikino. Podle mě je to velmi zajímavá a už „vymalovaná“ malířka, která má blízko třeba k tvorbě amerických abstraktních expresionistů, myslím tím třeba jména Jackson Polock nebo Mark Rothko.

To jsou velká jména, opravdu je tak dobrá?

Vladislav Holec: Na rozdíl od jiných současných malířů, kteří jedou v určité retrománii, ona ten abstraktní expresionismus opravdu pochopila. Metodu, prostě všechno.

Proč se výstava jmenuje Let’s cook!, bude snad Orlická s návštěvníky vařit?

Vladislav Holec: Zní to banálně, to je samozřejmě záměr. Je to její letošní diplomová práce z AVU, a co já vím, impulsem k těm malbám byl nějaký zážitek z menzy, kde pozorovala ty velké hrnce na sporácích a začala malovat jejich obsah. Až se z toho vyvinula pro mě úplně nádherná abstrakce, způsobem malby, barevností i úspornou linkou, šíleně zajímavé práce. Jakoby pochopila všechny ty finty amerických expresionistů, o kterých jsem už mluvil. Je to strašně poctivá malířka „starého typu“, která prostě malovala, malovala a malovala, až se domalovala k jisté dokonalosti.

Je to určitý protest vůči současné kuchařské mánii, kdy každý vaří podle televizních pořadů?

Bronislava Orlická: Ani ne, vychází to z jedné pro mě poměrně komické situace, kdy jsem pomáhala na AVU míchat polévku v metrovém hrnci velkou vařechou a podávala ji starým pánům profesorům. Byla to taková bizarní hra na vaření.

Po letech vystavujete v Ostravě, byla ta pražská zkušenost důležitá a už v Praze zůstanete? Ono asi není úplně nejchytřejší zůstávat v Ostravě, tady na periferii spousta talentů nakonec zakrní, do centra je prostě moc daleko.

Bronislava Orlická: Jsem moc ráda, že mám výstavu v Ostravě, studium v Praze ale beru jako velký přínos. Zatím chci zůstat v Praze, respektive se posunout někam dále po Evropě. Ostravu ale miluji za její mentalitu, třeba za humor zdejší umělecké komunity, které není nic svaté a vše bere za pomíjivé, ta pražská naučená slušnost vedle toho působí docela komicky.

Vláďo, coby spolukurátor v Galerii Dole ve Fiducii uvádíte autory, kteří jakoby stáli někde na okraji, ale jejich dílo má zvláštní sílu. Patří k nim i Orlická?

Vladislav Holec: Její dílo je „na okraji“ paradoxně tím, že jsou to pořádné obrazy, protože dneska se moc nemaluje. I absolventi malby dělají sociologické koncepty, aktivity, různé instalace, ale Orlická mi dělá radost tím, že dělá poctivé promyšlené obrazy. Uvažuje o barvě, o ploše, o perspektivě, to už dnes není úplně časté.

*

Broňa Orlická: Let’s cook! Galerie Dole v Antikvariátu a klubu Fiducia. Výstava potrvá do 18. října 2015.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.