Milan Bátor
Koláž: Národní divadlo moravskoslezské
Co pro vás zisk prestižní české Ceny Thálie za ztvárnění Renaty znamená?
Získat tuto cenu je pro mě velká čest. Jsem velmi ráda, že se mi podařilo zapůsobit, přesvědčit a vyprovokovat v porotě takové emoce, že mi Thálii udělili. Je to uznání, které mě dělá nekonečně šťastnou. Ještě jednou děkuji celé Herecké asociaci a samozřejmě celému týmu Národního divadla moravskoslezského, se kterým jsme společně Ohnivého anděla ztvárnili.
Jak jste se sžívala s postavou ženy posedlou šílenstvím, kterou pronásledují démoni?
Nejtěžší byl začátek, když jsem měla nastudovat noty svého partu (smích). Hudba této opery je velmi těžká, obzvlášť její rytmus, harmonie a celková struktura. Nekonečná pěvecká melodie se spoustou textu, neustále se měnící odstíny nálady a stavů. Co se týče samotného tajemného a šíleného obrazu Renaty, vytvořit ho bylo pro mne ohromné potěšení.
To zní, jako byste byla specialistka na podobné postavy…
Líbí se mi nestandardní, zajímavé a nevšední role. Kromě Renaty ve svém repertoáru mám mnoho dalších šílených a silných rolí jako například Kateřina Izmailova Dmitrije Šostakoviče (Lady Macbeth of the Mtsensk District ) nebo Lady Macbeth Giusseppe Verdiho (Macbeth), ale taky Elektru Richarda Strausse.
Jaké role byste si přála dále? Máte nějaké své vysněné?
Mnoho rolí, které se mi líbí a které jsem si přála ztvárnit, už mám ve svém repertoáru. Samozřejmě vždy se najdou ještě další, jako třeba Salome Richarda Strausse, Manon Lescaut Giocomo Pucciniho, Médea Luigi Cherubiniho nebo taky Bizetova Carmen a mnoho dalších.
