Přehlídka studentského a experimentálního divadla exSex klame názvem. Vyhráli ji studenti z Hladnova

Zatímco v Písku soutěží mezi sebou experimentující divadla bez věkového a žánrového omezení, do Ústí nad Orlicí postupují divadelní soubory, jejichž vystupujícím členům je minimálně patnáct let a jsou studenty středních, popřípadě vysokých škol, nebo nestudují, ale věkově odpovídají středoškolským, popřípadě vysokoškolským studentům.

Letošní ostravská přehlídka upoutala logem s písmeny exSex. To je poněkud zavádějící, protože takový název evokuje myšlenku o přehlídce her se sexuální tématikou. Ředitel přehlídky Jiří Sekáč k tomu říká: „Jsem si vědom jistého nebezpečí takového výkladu. Chtěli jsme vyjádřit skutečnost, že u nás soutěží experimentující studenti, proto první slabika ex a velké písmeno S, a pak také divadelníci, kteří už jsou mnohem starší, ale v duchu slov jako expremiér či exprezident jsou stále zajímaví – proto to druhé ex.“

Na programu přehlídky bylo deset soutěžních inscenací v podání osmi souborů. Studenti Slezského gymnázia Opava sehráli tři představení, dále vystoupil soubor Teatro Rojo studentů Gymnázia a Jazykové školy Hladnov, soubor Fledis žáků Střední zahradnické školy Ostrava, skupina Dramkrou studentů Slezské univerzity Opava, divadlo Quo Vadis Střediska volného času Vítkov, Bílé divadlo Ostrava, soubor Čokíci Bohumín žáků LŠU Bohumín a ostravské Statické divadlo Jakuba a Ondřeje.

Snímek z inscenace souboru Teatro Rojo.

Co se dramatických předloh pro jednotlivé inscenace týká, objevily se autorské texty, tradiční divadelní hry, pokusy o jevištní zpracování prozaického textu i klasické absurdní drama.

Divadlo Fledis (Flexibilní divadelní soubor) představilo hru současného českého dramatika Pavla Němce Amant. Představení jevilo známky začátečnictví ve všech složkách inscenace, vzniklo v návaznosti na školní hodinu s náplní tvorby dramatické situace, která studenty zaujala natolik, že chtěli zkusit i nastudování divadelní hry. Odborná porota pracující ve složení Věra Vojtková, pedagožka Janáčkovy konzervatoře Ostrava, Jan Karaffa, pedagog Ostravské univerzity a Ladislav Vrchovský, publicista a divadelní kritik, souboru doporučila vzdělávání v divadelních dovednostech a zmínila i možnost pedagogů zúčastnit se Divadelního ateliéru Národního divadla moravskoslezského, určeného pro všechny učitele, kteří se ve výuce setkávají s problematikou divadla.

Teatro Rojo je soubor složený ze studentů španělštiny, který vede José Antonio Rojo (Josef Červený), pedagog a zároveň divadelník původem ze Španělska. On sám je také v jedné osobě autorem i režisérem inscenace hry Tierra negra. Hra žánrově se blížící ke sci-fi pojednává o strastech života člověka v mezní životní situaci při ztrátě svobody a nabízí určitou naději vycházející z víry v život po životě. Inscenace dosáhla vysokých kvalit ve všech stavebních složkách a patřila k tomu nejlepšímu, co letošní přehlídka nabídla, včetně oceněných hereckých výkonů představitelek hlavních ženských rolí.

Z ostatních představení stojí za zmínku vystoupení Čokíků Bohumín s vlastní úpravou slavné knihy Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. Složitou mnohovrstevnatou prózu o zvláštních schopnostech žen žijících z oblasti Bílých Karpat, nadaných až nadpřirozenými schopnostmi, které uměly pomocí bylinek vyléčit nemoc těla i duše, zařídit lásku vysněného partnera či osvětlit události z minulosti a vyčíst budoucnost, si žáci dramatického oboru bohumínské Základní umělecké školy upravili pro jeviště zdařilým způsobem. Dokázali, i když z jistými nedostatky, převyprávět celý příběh ve zkratce, s použitím osobitých jevištních prostředků.

Snímek z představení Žížkovské bohyně. (Foto: exSex)

Vystoupení Bílého divadla s absurdní hříčkou Pozor na květináče vzbudilo stejně jako vystoupení ostravského Statického divadla Jakuba a Ondřeje docela bouřlivou debatu publika s realizátory obou představení. Porota totiž při rozborech inscenací a představení dávala velký prostor diváckým ohlasům a takto vedené rozborové semináře byly publikem velmi přivítány. Inscenace s názvem Pozor na květináče je volnou úpravou hry Eugena Ionesca Scéna ve čtyřech. Bílé divadlo svým způsobem v tomto představení posunulo absurdní hříčku jednoho ze zakladatelů žánru absurdního divadla Scéna ve čtyřech blíže ke klasické psychologické činohře a dalo předloze částečně jiné téma, než do ní vložil sám autor. Jan Karaffa s mírnou nadsázkou poznamenal na adresu tohoto představení, že se dostalo nejblíže k názvu přehlídky ExSex.

Snímek z inscenace Statického divadla Jakuba a Ondřeje. (Foto: Archiv přehlídky)

Statické divadlo Jakuba a Ondřeje s krátkým jevištním tvarem nazvaným Zánicky se nejvíce ze všech účinkujících přiblížilo žánru experimentálního divadla. Diváci i lektoři ocenili poutavost jevištního tvaru i téma, které bylo naplněno odpovídajícím obsahem, a zvláště pak schopnost obou účinkujících vystoupit natolik spontánně, autenticky a přirozeně, že i předem připravené scény vypadaly jako improvizace vytvořené v průběhu představení. Jistým nebezpečím zde ovšem je možnost ztráty této autenticity v průběhu dalšího reprízování.

(Autor textu byl členem odborné poroty)