Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Smršť ukázek z chystaných inscenací ukázala, kde se nachází skutečné centrum Ostravy

Smršť ukázek z chystaných inscenací ukázala, kde se nachází skutečné centrum Ostravy

4.9.2016 15:38 Divadlo

Už posedmé se v Divadle Antonína Dvořáka uskutečnil galavečer k zahájení nové sezóny. Diváci tak měli možnost zažít první ochutnávku v podání operního, činoherního, baletního a operetního/muzikálového souboru NDM. Výborně sestavený program s krátkými ukázkami z připravovaných inscenací, ale i několika loňských, ukázal, že je skutečně na co se těšit.

Zvětšit obrázek

Děkovačka po sobotním galavečeru v Divadle Antonína Dvořáka.
Foto: Martin Popelář

Večer zahájila předehra ke Snu noci svatojánské Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, v níž se představil baletní soubor Národního divadla moravskoslezského a orchestr opery pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.

Následující árii Deh, per questo istante solo z Mozartovy opery La Clemenza di Tito přednesla slovenská mezzosopranistka Alena Kropáčková. Ta zvládla rozměrnou árii pěvecky přesvědčivě, hudební nastudování připravil šéf ostravské opery Jakub Klecker, který se ujal taktovky.

_DSC6480

Alena Kropáčková v ukázce z nové opery. (Foto: M. Popelář)

Muzikál Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť znají ostravští diváci více než dobře. Přesto se vrací na scénu v obnovené premiéře a rozšířené podobě, která se odehraje už 18. září. Ukázkou bezchybného rock ‚n‘ rollu bylo číslo V srdci tvém jsem dnes král v podání excelentně „rozjetého“ Jaroslava Rusnáka.

Orchestr muzikálu NDM řídil Jakub Žídek. Následující ukázka z téhož díla v podobě písně Každý má svůj sen přivedla na pódium Vendulu Příhodovou a Romana Haroka.

Nejvtipnější položkou programu byly kreace činoherního souboru, letos pojmenované jako Saloon Sedmi statečných. V prvním vstupu herců velice zaujaly ukázky z Poláčkova Hostince u kamenného stolu, ale také Quilterova hra Je úchvatná, Hodina před svatbou Pere Riery a na závěr Car Samozvanec Adolfa Nowaczynského.

_DSC7023

Z ukázky činoherního souboru. (Foto: Martin Popelář)

Herecký soubor zastoupili přesvědčivě Ivan Dejmal, Robert Finta, Izabela Firlová, Petr Houska, David Janošek a František Večeřa. Zejména Ivan Dejmal mne přesvědčil o svém velkém talentu, který je pro divadlo nepochybně přínosem.

_DSC6645

Richard Haan na galavečeru. (Foto: Martin Popelář)

Operní soubor následně představil ukázku z opery Bouře Zdeňka Fibicha. Árii Tak ostrove můj, sbohem buď zazpíval barytonista Richard Haan. Bohužel v obou operních ukázkách figurovaly árie tempově rozvleklé, které neměly dostatečnou svěžest a švih, přestože Haan árii podal s velkým nadhledem. Kontrastní efekt vyvolala muzikálová hvězda Hana Fialová ukázkou ze Sunset Boulevard, za kterou sklidila velké ovace obecenstva.

Velice lákavá byla rovněž baletní intermezza, jako v případě baletu Plameny Paříže Borise Vladimiroviče Asafjeva, v němž se vynikajícím způsobem uvedli tanečníci Shino Sakurado a Giordano Bozza.

Závěr první poloviny patřil Braniborům v Čechách. Árii Rozlučte se s domovem zazpíval sugestivně sólista ostravské opery Martin Gurbaľ za dirigování Jakuba Kleckera. Jak známo, v této opeře doslova ční úchvatně napsané sbory a sbor NDM ani v tomto případě nezůstal své výborné pověsti nic dlužen.

_DSC6968

Ukázka z Braniborů v Čechách. (Foto: Martin Popelář)

Bedřichem Smetanou se pokračovalo i po přestávce. Předehra k opeře Tajemství byla spolehlivým důkazem geniality tohoto českého skladatele, zejména znamenitá fuga a celková výstavba, jasnost a přehlednost předehry byla skutečně ojedinělá. Saloon Sedmi statečných pokračoval ukázkami z chystaných činoherních premiér Zamilovaný Shakespeare, Teď mě zabij a Sissi, v nichž se objevil na pódiu s velkým úspěchem také herec Jiří Sedláček.

_DSC7069

Další ukázka činoherního souboru. (Foto: Martin Popelář)

Následující titulní árii Rebecca ze stejnojmenného muzikálu Sylvestera Leavey a Michaela Kunze si přišla zazpívat opět Hana Fialová. Rozsahově nesnadný part zazpívala Fialová v doprovodu klavíru, kterého se ujal Jakub Žídek, a zpěvačka i napodruhé přesvědčila, že je nepostradatelnou personou ostravského muzikálového života.

Skvělou taneční kreací byla ukázka Falling Angels z baletního představení Dva světy / Jeden svět s hudbou Steva Reicha a choreografií Jiřího Kyliána. Kyliánovo ztělesnění Reichovy rytmicky orgastické hudby bylo skvělé a jasně přesvědčilo, že půjde o ojedinělý zážitek.

Ten se může dostavit také při skvělé interpretaci legendy mezi muzikály. Jesus Christ Superstar a árii Mít rád bližního svého přišla zazpívat Martina Šnytová za řízení dirigenta Marka Prášila. Šnytová se pro roli Máří Magdaleny báječně hodí, je atraktivní a hlasově je pro ni part Máří ušitý téměř na míru, což také potvrdila svou kreací.

Napodobil ji – ovšem s mnohem bouřlivějším ohlasem Lukáš Vlček v stěžejním čísle V zahradě getsemanské z téhož muzikálu. Vlček oproti premiéře zpíval znatelně uvolněněji, vypracoval si přesvědčivě rockové falzety ve vysokých polohách a dokázal, že si tuto roli opravdu nevysloužil náhodou. Jeho Ježíš vzbudil mimořádný ohlas publika.

To nadšeně aplaudovalo také následujícímu zpěvákovi, kterým byl basista Miloš Horák. Árie Un dottor della mia sorteLazebníka Sevillského v Nohavicově aktuálním přebásnění byla v Horákově podání nejen pěveckým, ale i hereckým koncertem, k němuž přispěly vtipně frázovaná melodie v neuvěřitelném tempu, hiphopové názvuky a legrační pohyby, které k němu patří. Horák byl ve všech ohledech excelentní.

_DSC7325

Miloš Horák v ukázce z Lazebníka sevillského. (Foto: M. Popelář)

Závěrečné číslo galavečera bylo v rukou Jiřího Sedláčka, jehož pozvánka na Veselé paničky windsorské byla obohacena o jeho skvělou kytarovou hru, k níž si přizval také baskytaristu Lukáše Hradila a další muzikanty. Výbornému Sedláčkovi sekundovaly Lada Bělášková a Sylvie Krupanská a byla to opravdu pomyslná třešnička na dortu a dobře zvolený závěr celého večera.

_DSC7385

Lada Bělašková a Sylvie Krupanská. (Foto: Martin Popelář)

Národní divadlo moravskoslezské v prologu k nové sezóně potvrdilo skutečně zásadní postavení kulturní metropole severu Moravy a Slezska. Dramaturgie galavečera byla přesvědčivá, k dokonalosti chybělo snad to, že se neobjevila ukázka z chystané premiéry Zneuctění Lukrécie Benjamina Brittena.

Ale procházka novou sezónou bylo i tak dostatečně bohatá. Je z čeho vybírat, stačí jen nebýt lhostejný a vědět, kde je v Ostravě centrum. Divadlo se může považovat za jeho oprávněný středobod.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.