Naleštěné piano a housle plné vášně aneb Lucie Klasek ovládla opavský kostel sv. Václava

Když přicházíme ke kostelu, stojí už před ním mračno lidí všech věkových skupin. Prodíráme se k vstupenkám a usedáme na židle ještě před začátkem koncertu, abychom nasáli atmosféru nádherného interiéru kostela. Koncert má začít 16.30, deset minut po půl se však objeví na pódiu týpek s hadrem v ruce a čisticím prostředkem začíná systematicky leštit koncertní křídlo značky Yamaha. Tento proces trvá několik minut, než se leštič spokojeně odebere do zákulisí a objeví se protagonisté koncertu. Že by akademická čtvrthodinka britského humoru?

Přichází trio The Stringz s nádhernou, jakoby větrem oděnou Lucií Klasek, která otevírá večer skladbou Karla Jenkinse Palladio. Moderátor Chosse Martinez pochválí kapelu, jak je úžasná, a vypíchne, že The Stringz mají také vlastní tvorbu, o čemž se posluchači vzápětí přesvědčí. Autorem je ruský pianista Christianov, který zahraje své instrumentálky Stringz Generation a Waterfall. Obě mají rytmicky pregnantní průběh a filmově poutavou melodiku s nádechem jazzu, jsou příjemné a svěží. Většina rozměrného programu je však naplněna covery známých popových či poprockových hitů.

Z koncertu Lucie Klasek. (Foto: David Krayzel)

Lucie Klasek, mimochodem absolventka ostravské Janáčkovy konzervatoře, okouzluje už jen vizuálním vjemem. Během koncertu několikrát přijde v jiných šatech, které prozrazují vytříbený styl. Její hra je velmi dynamická, zvuk elektrických houslí je sametově jemný. Cílem Klasek není předvést zdrcující, oslnivou techniku, ale vykreslit náladu písně. Proto se soustředí také na svůj celkový interpretační projev a častý charismatický úsměv střídá s uhrančivými pohledy do publika s přesností švýcarských hodinek. Velice přirozený a příjemný je také slovní projev Klasek, která několikrát během koncertu poděkuje za možnost hrát v tak magickém prostoru a srší příjemnou energií jako perská kočka.

Svou technickou vytříbenost má možnost ukázat energický violoncellista Ladislav Mariaš, který zahraje společně s Christianovem Elfentanz Davida Poppera. Virtuózní prskavka letí jako šíp kupředu v překotném pohybu šestnáctinových not. Rychlost mladý cellista zvládá znamenitě, intonační jistotě některých tónů by však měl věnovat větší pozornost. Zato v sólových kreacích dokáže rozeznít svůj nástroj s vášnivostí francouzského milovníka a dokládá, že se v něm skrývá obrovský talent.

Z koncertu Lucie Klasek. (Foto: David Krayzel)

Z bohatého programu zaujalo překvapivě funkční spojení písně Skyfall (Adele) s Pavanou Gabriela Faureho, velmi precizní byly The Phantom of the Opera A. L. Webbera, obě písně Michaela Jacksona (Smooth Criminal a They Don´t Care about Us) a také závěrečné vyostření, které přineslo fúzi Preludia G – dur z violoncellové suity Johanna Sebastiana Bacha a songu Thunderstruck od AC/DC.

Závěr patřil rockovým peckám, k nimž byl přizván bubeník ukrajinského původu Oleg Sokolov, který odpoledne okořenil rockovým feelingem a prezentací svého jedinečného stylu hry vestoje na řadu perkusí a činelů zavěšených na stojanech. Sokolov se také blýskl parádním sólem. Poslední dvě skladby hřměly kostelem s rockovým drajvem od Scorpions a Queen, kterými The Stringz svou premiéru přesvědčivě završili.

Z koncertu Lucie Klasek. (Foto: David Krayzel)

Kromě úvodního zdržení mne osobně trochu zklamalo průvodní slovo moderátora Martineze. Ten neměl na starost téměř nic jiného než neustálé vychvalování kapely. A tak jeho superlativy působily brzy více než otravně, místo aby prozradil něco zajímavého ke koncepci koncertu či k jednotlivým písním. Dramaturgie The Stringz měla profesionální švih, light design si podával ruku se sugestivním interiérem: na průhledném pódiu bylo vše v uměřeném poměru i pohybu, světelná projekce zdůraznila fresky na stropě.

The Stringz mne osobně přesvědčili perfektní sehraností a schopností vytvořit ve třech lidech velkou porci brilantně zahrané a zaranžované muziky. Nejúčinnější byly společné melodické linky Klasek a Mariaše, které byly vkusné a potěšily nejedním zdařilým momentem. Rytmiku, aranže i perfektní stylizaci popových fláků s přesahy do jazzu a filmové hudby umně zinscenoval pianista Christianov.

Premiéra se triu The Stringz s bubenickým mágem Sokolovem v Opavě povedla. Stačí začít leštit piano o půl hodiny dřív a mohou to rozjet i na mezinárodní scéně, potenciál na to všichni tři mají!