Ředitel festivalu Dream Factory Tomáš Suchánek: Ostrava v jediném týdnu uvidí tři Spalovače mrtvol!

Mohl byste pojmenovat hlavní cíl festivalu Dream Factory?

Náš cíl se po celou dobu existence festivalu nemění. Snažíme se ostravským divákům přivážet inscenace, o kterých si myslíme, že by jim neměly uniknout. Ne každý, kdo má rád dobré divadlo a o divadelní dění se zajímá, má čas za divadlem cestovat… Plné sály spokojených diváků jsou pak pro nás tou největší odměnou.

Podobný cíl má ale mnoho dalších divadelních festivalů…

Od podobných divadelních festivalů se odlišujeme především tím, že vedle klasických kamenných divadel (hrajeme vlastně ve většině ostravských divadel) uvádíme část našeho programu v netradičních prostorách. Náš festival byl první, který přivedl diváky do industriálních míst Dolu Hlubina. Letos tam budeme hrát během víkendu hned na sedmi místech! Těším se na noční uvedení inscenace Busking Un/Limited o hvězdách pražského pouličního umění, tzv. buskerů. Na jaře jsem viděl na festivalu Malá inventura asi desítku inscenací, a právě Busking na mě zapůsobil snad nejvíce. Jsem rád, že tentokrát uvidím autentické příběhy, ve kterých jde o svobodu, umění i peníze, přímo na Hlubině.

V čem se bude lišit letošní ročník Dream Factory od loňského a předešlých ročníků?

Novinek bude více. Například vůbec poprvé uvedeme v Ostravě divadlo jednoho diváka.

Právě na tu speciálně jsem se chtěl zeptat. O co půjde?

Půjde o inscenaci μSputnik, kterou zahrajeme celkem 64 krát!  Se Sputnikem, první umělou družicí Země, diváci cestují vesmírem a zažívají dobrodružství spojená se závody o dobytí vesmíru a studenou válkou. Po předloňském projektu Spitfire Company One Step Before The Fall pod chladící věží Elektrárny Dětmarovice a loňské exhibici Norberta Lichého v Audienci zahrané v podzemních prostorách vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně půjde o třetí spolupráci s Nadací ČEZ. Inscenaci tak budeme hrát nejen u Bezručů a na Hlubině, ale také v prostorách rozvodny Skupiny ČEZ v Ostravě-Kunčicích nebo v Hospici sv. Lukáše provozovaném Charitou Ostrava ve Výškovicích. Představení samotné trvá dvanáct minut a je nutná telefonická rezervace na konkrétní čas.

A ty další odlišnosti?

Mám radost, že se v Ostravě po dlouhé době představí činohra Národního divadla Praha. Na festivalu se tak objeví hned tři Spalovači mrtvol. Vedle inscenací Národního divadla a Divadla Petra Bezruče chystáme také promítání snímku Juraje Herze – přímo o sobotní půlnoci pod těžní věží na Hlubině! Také letos zavedeme naše diváky do nových hracích prostor. Půjde o bývalý hotel Palace, kde uvedeme hned tři inscenace: Dobré mravy, originální divadelní manuál podle etikety Ladislava Špačka, Olgu, která líčí zábavnou i ironickou formou život Olgy Havlové, a inscenaci Divadla DPM z Bratislavy Boh je DJ, která představí život jako reality show.

Jakým způsobem vybíráte inscenace a co při procesu výběru rozhoduje o konečném zařazení do programu festivalu?

Snažím se vidět vše podstatné, co se za uplynulý rok v divadlech u nás a blízkém okolí událo. Vidím kolem tří stovek inscenací, ze kterých pak skládám náš program. Letos jsme jej seřadili do třech dramaturgických linií. Linie „Státnická“ zahrnuje projekty politického a angažovaného divadla, kterým však nechybí ani humor, jak dokazuje například liberecká Atomová kočička dramatika Tomáše Dianišky, čerstvého nositele titul Talent roku v Cenách divadelní kritiky, nebo inscenace Studia Hrdinů Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, která v pražské kavárně vzbudila polemické diskuze. Z pražského Divadla X10 přijede existencionální Obchod na korze, kde exceluje Roman Zach. Druhá linie s názvem „Nebeská“ zahrnuje především dva Spalovače mrtvol – „domácího“ z Divadla Petra Bezruče v režii Jakuba Nvoty a již zmíněného z pražského Národního divadla v režii Jana Mikuláška. Diváci tak budou moci porovnat dva odlišné inscenační postupy a také herecké výkony Norberta Lichého a Martina Pechláta v roli Karla Kopfrkingla. O smrti vážně i nevážně pojednává inscenace Urna na prázdném jevišti z pražského Činoherního klubu, ve které září například Veronika Žilková a Ivana Uhlířová. Ze zahraničních inscenací zde patří Pomník v režii českého režiséra Jiřího Havelky, který ve vratislavském Teatru Lalek vytvořil inscenaci podle reportáže Mariusza Szczygeła o Otakaru Švecovi, staviteli Stalinova pomníku na Letné. Určitě si ji nenechte ujít! Třetí linie, „Genderově korektní“, zahrnuje inscenaci Jana Nebeského Nora, Antigonu v režii Honzy Friče nebo hudební inscenaci Kar slovinského loutkaře Matiji Solceho, laškovně vyprávějící příběh Anny Kareniny. Uvedeme ji přímo v prostoru Márnice Divadla Petra Bezruče.

Kdyby byl festival soutěžní, která inscenace by byla podle vás favoritem na hlavní cenu a proč?

Přistoupíme-li na chvíli na to, že je divadlo nějakým způsobem měřitelné, pak jsem rád, že se mé tipy shodují s kritiky hlasujícími v prestižních divadelních anketách. Uvedeme Olgu z Divadla Letí, která získala ocenění Inscenace roku 2016 v anketě Divadelních novin a v rámci Cen divadelní kritiky zvítězila v kategorii Nejlepší poprvé uvedená česká hra roku 2016. A mám radost také z Nory, kterou přiveze Divadlo pod Palmovkou. Jde o osmé setkání režiséra Jana Nebeského s Ibsenem, a dle mého názoru jedno z nejzdařilejších.

Pokračujme v otázce, nyní favorizujte herecké výkony – ženský a mužský, dále pak hudbu, případně další stavební inscenační prvky.

Těším se na Pavlínu Štorkovou v již zmíněné Olze, na Terezu Dočkalovou a její Noru, na Ivanu Uhlířovou v Urně, na Standu Majera v Herci a truhláři, Norberta Lichého ve Spalovači mrtvol, Boba Mikluše ve Váňovi, Jiřího Pechu v Tangu, Ivana Trojana ve Vzkříšení. Jak je vidět, také v tomto případě již mnozí uvedení sesbírali nominace či ocenění v prestižních anketách. Program festivalu sestavujeme velmi pečlivě po celý rok a věřím, že každá inscenace v našem programu je něčím výjimečná. Hudební složka diváky jistě zaujme v Portrétu Doriana G. Slovenského komorného divadla Martin či v inscenaci Kar slovinského režiséra Matiji Solce. Mám také radost, že se na festival po čase vrací kapela EMA Patrika Děrgela a Michala Sedláčka, která zakončí páteční večer na Hlubině.

Je mezi inscenacemi zařazenými do programu některá s tak výraznou scénografií, že se právě tato složka inscenace stala pro výběr rozhodující?

Výrazná scénografie je mnohdy kamenem úrazu. To se ukázalo při snaze představit v Ostravě inscenaci ředitele činohry pražského Národního divadla Dana Špinara. Půl roku jsme jednali o uvedení Manon Lescaut, Snu čarové noci nebo Pýše a předsudku, které jsme si s panem ředitelem NDM Nekvasilem přáli do Ostravy přivést. Jak se ale ukázalo, ani jednu z uvedených inscenací nedokážeme v Ostravě v Divadle Antonína Dvořáka ani v Divadle Jiřího Myrona postavit. Jsem proto moc rád, že se podaří přenést Spalovače mrtvol. Dokonce se domnívám, že prostor Divadla Jiřího Myrona sedne výpravě Marka Cpina snad i lépe než Stavovské divadlo. Prostor jsme docela dlouho hledali také pro oceňovanou Olgu. Nakonec jsme se rozhodli právě pro bývalý hotel Palace. Nevýhodou je jen malá kapacita, takže se představení vyprodalo během pár hodin. Stejně rychle byla vyprodána i mnohá další představení, což nás velmi těší. Ale 17. května uvolníme do prodeje všechny zbylé rezervace, takže nezoufejte, třeba se na vás ještě dostane. Těšíme se na vás!