Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Frýdek, prachy, smrt. Malíř Vladimír Merta vystavuje finanční krizi ve Výstavní síni Sokolská 26

Frýdek, prachy, smrt. Malíř Vladimír Merta vystavuje finanční krizi ve Výstavní síni Sokolská 26

26.5.2017 00:00 Obraz & Slovo

Frýdeckomístecký rodák, pedagog a malíř Vladimír Merta vystavuje od čtvrtka ve Výstavní síni Sokolská 26. „Když mi bylo zhruba pět let, viděla paní Moještíková, jak kreslím Kačera Donalda. Prohlásila, že budu umělec. Uvěřil jsem tomu,“ vzpomínal Merta na vernisáži, jak se člověk stane akademickým malířem.

Zvětšit obrázek

Vladimír Merta (vlevo) a kurátor galerie Milan Weber.
Foto: Ivan Mottýl

Lebka? Anebo spermie? Možná žárovka. V každém případě něco „osvíceného“, bez čeho je ohrožena samotná existence člověka. Řeč je o levé části diptychu Velký finanční skandál malíře Vladimíra Merty z roku 1992. Ta lebka (spermie, žárovka…) je sice opotřebovaná, zkorodovaná a na mnohých místech děravá, ale je to pořád živá bytost. Vetchá schránka, nicméně s dobrým srdcem. Dokud nezačne jít o prachy.

Vladimír Merta: Velká finanční krize

Prachy jsou hydra. Frýdecký rodák Merta složil desetihaléře z počátku devadesátek do podoby hada a umístil na plátno. Tohle je bankovní tasemnice. Symbol nesmyslných půjček, hypoték a úvěrů, které způsobily první velkou finanční krizi porevoluční České republiky. Onen pověstný řetězový krach bank (včetně frýdecké banky Moravia) a divoce zprivatizovaných státních podniků, který skončil Klausovými úspornými balíčky.

Kurátor Výstavní síně Sokolská 26 proto označuje Mertu za „vizionáře“, který tímto diptychem předpověděl budoucnost. V roce 1992 se malíř mohl zaobírat privatizací Radegastu či Hutních montáží, Merta ale raději přemítal, kam člověka zavleče kapitál. Záhy totiž pochopil, že kapitalismus není všemohoucí. Spíše všehoschopný.

Druhý obraz z diptychu je symbolem rozkladu. Bankovní rakoviny. Surreálnou, medkovskou a boudníkovskou vizí. Tenhle diptych by měl být ústředním obrazem v Muzeu devadesátých let. Relikvií v kostele sv. Václava Klause a sv. Tomáše Ježka. Malíř také při vernisáži vzpomíná, jak v oné době Milan Knížák prohlašuje, že malba je mrtvá. Do té doby je Merta ctitelem performancí a akčního umění, prostě výtvarného experimentování, Knížák ho ale vrací na zem. K malbě.

Vladimír Merta je malíř. Tečka. 16. května 2017 oslavuje šedesátku a ostravskou prezentaci ve Výstavní síni Sokolská 26 považuje za dosud nejlepší výstavní příležitost v rodném kraji. Má pravdu, kurátor Milan Weber totiž představuje zvláštní jistotu v jinak „tekuté ostravské výstavní modernitě“.

*

Vladimír Merta. Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava. Výstava pokračuje do 14. července 2017. 

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.