Užívej dne aneb Move Dance Company v Cooltouru představila mistrovskou novinku Carpet Diem

Move Dance Company je seskupení tanečníků, tanečních a baletních pedagogů, které vzniklo v Ostravě zásluhou Jany Ryšlavé, pedagožky místní Janáčkovy konzervatoře. Jana Ryšlavá s Jindřichem Panským je podepsána pod námětem, choreografií i provedením představení Carpet Diem.

Režie se ujal Jiří Hajdyla, původem z Ostravy, který vystudoval Katedru alternativního a loutkového divadla DAMU pod vedením Josefa Krofty a Ondřeje Pavelky. Po škole byl angažován Vladimírem Morávkem v divadle Husa na provázku v Brně. Po pěti letech divadlo opustil a po roce na volné noze zakotvil v září 2013 v Divadle Lampion. Kromě herectví se věnuje také světelnému designu a divadelní režii.

Představení Carpet Diem začíná v úplné tmě. Oko diváka po chvíli zaznamená nasvícený malý obdélník uprostřed podlahy jevištního prostoru a postupně, jak světla pomalu přibývá, vidí dva páry lidských nohou, prozkoumávajících nasvícenou plochu, která je zároveň nasvíceným kouskem koberce.

Z představení Carpet Diem. (Foto: Petr Kiška)

Jak dále světla přibývá, ukáže se, že na malém kousku koberce stojí muž a žena. Hra chodidel se rozrůstá od zkoumání toho, po čem se šlape, až po rozverné pohrávání si s rytmem kroků, posléze i tanečních. Zvyšuje se intenzita světla i pohybu a projev obou tanečníků je postupně obohacován o prvky jakéhosi soupeření – ovšem v laskavé a hravé podobě. Nicméně je zde boj o prostor, boj o vlastní sebevyjádření, ale také snaha o partnerskou souhru. I to, že dvojice účinkujících je složena z muže a ženy, má svůj význam.

Z představení Carpet Diem. (Foto: Petr Kiška)

Jana Ryšlavá i Jindřich Panský ukazují široký pohybový rejstřík odhalující možnosti lidského těla v pohybu. Vedle sólových pohybových partů nabízejí i synchronizovaná pohybová unisona, ve kterých je k vidění podivuhodná tanečně-pohybová souhra. Oba dva prokazují pohybové a taneční mistrovství nejvyšší kvality.

Mnoho z užitých prvků má velmi blízko k akrobacii. Nerezignují však ani na možnosti výstavby dramatických situací. Vždy ale s patřičným nadhledem a humorem.

Z představení Carpet Diem. (Foto: Petr Kiška)

Úsměvné je například tvrdošíjné usilování ženské postavy o vlastní pojetí prostoru ve scéně, kdy muž z ústřižků koberce staví jakousi šachovnici a žena mu jeho snahu ruší tím, že svůj ústřižek opakovaně umisťuje na místo mezi dvěma dalšími kousky, čímž dojem šachovnice zaniká. Muži nakonec nezbývá nic jiného, než ženu i s jejím kouskem koberce odnést prostě jinam. Samozřejmě že nejde o trvalý konflikt, naopak, vše končí prolnutím obou světů, toho ženského i mužského.

Z představení Carpet Diem. (Foto: Petr Kiška)

Zkoumání možností pohybu i možností těla při použití kousku koberce, který klouže po baletizolu jako po ledě, je zdrojem mnoha pohybových kreací. Za doprovodu rytmické hudby je využívána celá plocha hracího prostoru. Oba tanečníci cíleně pracují s těžištěm těla, které je východiskem dynamického pohybu v nejrůznějším provedení, od skluzů až po piruety. Jsou zde však i nesené figury a také momenty dialogu těla a prostoru.

Z představení Carpet Diem. (Foto: Petr Kiška)

Velmi příjemné je vyladění celého jevištního tvaru, vyjadřující důraz na hravost a pohodu jako hlavní prvky onoho užívání si dne v duchu výchozího latinského přísloví. Diváci, kteří patří k fanouškům pohybového a tanečního divadla, budou z tohoto představení vždy odcházet plni pohody, ale také obdivu k individuálnímu mistrovství obou účinkujících.