Marek Holý míří na Shakespearovské slavnosti a říká: Ostrava je dnes mnohem kulturnější než před deseti lety

Jak jste na tom v současnosti, působíte v Divadle na Vinohradech a ještě si odskočíte do Ostravy?

Právě pendluju mezi Ostravu a Prahou, kromě Komedie omylů mě tam čeká srpnové uvedení komedie Jak se vám líbí.

V případě Komedie omylů je to návrat k inscenaci nazkoušené před deseti lety? Je to vůbec reálné?

Jsem přesvědčen, že to má smysl, a myslím, že Komedie omylů ani po uplynulé dekádě nebude jinačí.

Je možné, že vstoupíte do stejné řeky?

Ano, a docela rádi. Smějeme se už na zkouškách, jaké vtipky jsme v ní tehdy vymysleli, a doufám, že se opět přenesou i na diváky. Je cítit, jak rádi ji hrajeme.

Opravdu si to ještě pamatujete? Nemažete odehrané kusy hned z paměti?

Kupodivu v případě Komedie omylů jsem se na ni lehce upamatoval, stačilo si ji jen přečíst a znovu mi text naskočil. Možná je to tím, že jsme ji hráli už dříve na kamenném divadle.

Stojí vám za to se ještě vracet do Ostravy? Přicházíte přece o část letních prázdnin.

To bohužel ano, ale zatím mi Ostrava stojí za to. Rád se vracím do míst, která mám rád, i když vzhledem k rodině se blíží doba, kdy budu muset Ostravu omezit. Kromě dvou inscenací Marné lásky snahy a Hamleta jsem tady dělal všechny ostravské příspěvky pro Shakespearovy slavnosti. Rodina to pozná.

Co vyprávíte svým dětem o Ostravě?

Samé pěkné věci, ale v zásadě to nijak nerozmazávám. Oni berou Ostravu negativně, protože jim bere tátu. Mají na to jen jednu otázku: „Takže zase do Ostravy?“

Co bylo před Komedií omylů a Shakespearovskými slavnostmi?

Divadlo na Fidlovačce, dvouleté dítě. Když mi kluci volali, byl jsem strašně rád, že mám důvod vrátit se zpátky.

A co to desetiletí podle vás udělalo s Ostravou?

Změnila se k lepšímu. Je kulturnější, mnohem kulturnější. Lidé, kteří tady žijí po tom evidentně touží. Nejsem si akorát jistý Karolínou, centrum se díky ní zmrtvilo.

Na druhé straně z něj ale odváli ti, kteří sem ani moc nepatřili. A jinak se Ostrava změnila v něčem konkrétním?

Nic konkrétního mě nenapadá. Trávím hodně času na zkouškách, není lehké nás dát dohromady, takže pokud to jde, zkoušíme.

Ale našel jste si aspoň čas zajít na muzikál Jesus Christ Supestar. Proč právě na něj?

Jeho hudbu mám velice rád, navíc jsem byl zvědav na mého kamaráda Tomáše Savku a další kolegy, co mám rád.

Tomáš Savka se v Ostravě poměrně usadil, zatímco vy jste už skoro větší Pražák než on.

Je to paradox, protože v Praze od sebe bydlíme kousek, přitom více se vídáme v Ostravě. Taková je skutečnost. Že jsem se s Tomášem setkal, zapříčinily Shakespearovské slavnosti, za což jsem velmi rád. Ale není to případ jenom Tomáše. Měl jsem možnost seznámit se s lidmi, které jsem už v Ostravě nepoznal, jako jsou Ondřej Brett, Honza Vápeník, Tereza Dočkalová a určitě i další.

Pociťujete za těch deset let nějakou změnu ve vaší povaze?

Myslím, že jsem možná trošku dospěl, což si žena nemyslí. Podle mě jsem se ale zklidnil, některé věci už neřeším fatálně, protože fatální nesou, je to velmi uklidňující a osvobozující. Nad některými věcmi se nemá smysl trápit nebo je rozebírat. V tomto směru mám úžasnou ženu, která mě vždy dokáže vrátit na zem a dát věci racionální pohled. Vystudovala zemědělskou fakultu a její pohled z druhé strany mi velmi pomáhá.

Když se vracíte ke stejnému kusu, který navíc máte dobře uložen v paměti, tak zkoušky už musí být jednoduché…

Není to ten případ, protože komedie musí být přesná. Je třeba mít dokonale načasovaný timing, když se nedodrží, scény vyzní trapně. Takže to není až tak prosté, jak se může zdát. Dojmout lidi je jednodušší než rozesmát.

Dobře, ale základem Letních shakespearovských slavností jsou přece oddechové kusy, protože jsou pro diváky přijatelnější, taky se vždy rychleji vyprodají než tragédie jako třeba Hamlet.

Lidé se v létě chtějí většinou bavit…

Takže pro vás je to vlastně náročnější, protože děláte komedii a ne tragédii?

Je to tak. Zjednodušeně řečeno.

Kromě letního pobytu na Shakespearovkách, jaké máte ještě další aktivity?

V Divadle na Vinohradech zkoušíme inscenaci Lev v zimě, která se nám posunula až na září. Po dlouhé době jsem se vrátil do muzikálu, půjde o titul jménem Shreck a měl bych v něm hrát oslíka. Bude to zajímavé, protože budeme hrát s živým orchestrem, premiéra ale bude až příští rok na jaře. S Michalem Vajdičkou jsem dotočil dvanáctidílný televizní seriál Trapný padesátky, premiéru má teď na festivalu v Karlových Varech.

Vy jste před tím hrál v prvorepublikovém seriálu Četníci z Luhačovic poměrně zvláštní postavu homosexuálního četníka…

Připojil jsem se k seriálu až posledních třech dílech. Homosexualita byla v té době trestná, s rolí jsem přitom neměl problém, ale má postava četníka Hynka Polívky navíc neoplývala hezkým charakterem. Spíše mě ovšem pobavily reakce diváků, jako by měli pocit, že v té době se homosexualita nevyskytovala. Někteří měli problém se s tím vyrovnat.

To se zajímavě propojuje, protože o Shakespearovi se taky tvrdí, že byl homosexuál, svědčí o tom prý jeho sonety pro Černou dámu. Ale to už je téma na jiný rozhovor. Zlom vaz a těšíme se na vás při dalších zajímavých kusech.

Program Letních shakespearovských slavností v Ostravě 2017