Opavští kulturní patrioti chtějí obnovit udílení ceny Opavská Thálie. Podaří se to?

Vladimír Klazar se narodil roku 1920 v Rosicích. Absolvoval brněnskou konzervatoř a účinkoval v divadlech v Přerově a v Liberci. V letech 1954 až 1985 působil ve Slezském divadle v Opavě, kde vytvořil desítky rolí a stal se šéfem činohry. Z jeho nejvýznamnějších postav byly Martimer v Marii Stuartovně, král Filip II. v Donu Carlosovi, Macbeth, Oberon ve Snu noci svatojánské nebo Kabát v Hrátkách s čertem. Některé inscenace, například Strakonického dudáka, Tvrdohlavou ženu nebo Měsíc nad řekou, sám režíroval. Zemřel roku 2007 v Opavě.

Mezzosopranistka Alena Klazarová-Španihelová se narodila roku 1925 v Kolíně. Vystudovala pražskou konzervatoř a operní dráhu nastoupila rocku 1955 v opavském divadle, kterému zůstala po celý profesní život věrná. Ztvárnila celou řadu operních postav, ze kterých lze namátkou uvést Ježibabu i Cizí kněžnu v Rusalce, Isabellu v Nevěstě messinské, Puka ve Snu noci svatojánské, Azucenu v Trubadúrovi, Santuzzu v Sedláku kavalírovi nebo Dalilu v Samsonovi a Dalile. Zemřela v roce 2010.

Udílení Ceny Opavské Thálie je svým způsobem unikátní. Žádné jiné divadlo v České republice nic podobného ve své historii nemá. Navzdory faktu, že Opavská Thálie již přestala být udělována, chce tradici udílení obnovit kulturní aktivista a opavský patriot Vladimír Peringer, vlastník rekonstruované železniční vodárenské věže, ve které vybudoval významné opavské kulturní centrum Kupé.

„Odcházející předseda Matice slezské pan Kočvara mne oslovil s tím, že by bylo dobré tradici udělování Opavské Thálie obnovit. K přerušení tradice vedly kromě finančních záležitostí i personální změny v Matici slezské, která byla hlavním garantem udělování této ceny. Nyní se situace vyvinula tak, že v Matici slezské je opět ochota k této věci,“ říká Vladimír Peringer.

„Posláním ceny Opavská Thálie je podpora divadelního umění v Opavě a jejím cílem  je ocenit významný umělecký výkon na scéně Slezského divadla v Opavě, který představuje výrazný  přínos jak pro Slezské divadlo, tak pro kulturní život Opavy vůbec,“ cituje z návrhu nového statutu ceny Vladimír Peringer a dodává: „Potřebné organizační činnosti spojené s udělováním ceny by měla zajišťovat Matice slezská, která by také obhospodařovala případné finanční prostředky, pokud budou na podporu ceny získány.“

Primátor Opavy Radim Křupala ale v rozhovoru s autorem článku vyslovil nad aktivitou znovuobnovení udělování ceny jisté pochybnosti: „Opava je sice kulturní centrum a zviditelňování Slezského divadla je rozhodně věc záslužná, jen nevím, jestli udílení Ceny Opavské Thálie je tím pravým krokem. Působí to na mne tak trochu uzavřeným dojmem ryze opavským. Přivítal bych možná rozšíření na ostatní divadla v regionu, aby tím byla nastolena konkurence a také aby se tím význam takové ceny zvětšil.“

Na slova opavského primátora Vladimír Peringer reagoval slovy: „Podobné názory jsme zaznamenali. Pravdou je, že tradice vychází z přání zakladatelů ceny manželů Klazarových. Ti také ze svého majetku vyčlenili část finančních prostředků, kterými měla být cena dotována. Bohužel věc nebyla právně dobře ošetřena a majetek přešel na stát. Také tento fakt byl příčinou přerušení tradice. Jedná se o malou lokální cenu, byť její název samotný je ambiciózní. Ale aby byla rozšířena na širší region, to by vyžadovalo nemalé organizační úsilí, vytvoření personálního zázemí porotců či porotcovského sboru, který by byl schopen pokrýt produkci všech divadel v kraji – a takové ambice opravdu nemáme. Chceme zůstat u Slezského divadla a jeho diváků. Také proto bude součástí ocenění i Cena diváků.“

V porotě udílející Cenu opavské Tálie by měli zasednout zástupci následujících institucí – Matice slezské, Statutárního města Opavy, Slezské univerzity, Slezského zemského muzea – oddělení teatrologie, Slezského divadla, Církevní konzervatoře v Opavě, ale také firmy Ferram a internetového deníku Ostravan.cz.