Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Piknik jak má být aneb Vašíček, Lištiaková, Pokustone a Plyš servírovali hudební lahůdky

Piknik jak má být aneb Vašíček, Lištiaková, Pokustone a Plyš servírovali hudební lahůdky

14.8.2017 Hudba

V neděli od dvou hodin se před ostravským kulturním centrem Cooltour odehrálo odpoledne s hudbou Mata Vašíčka, Kristýny Lištiakové a kapel Pokustone a Plyš. Pozvání na Piknik Českého rozhlasu Ostrava platilo pro dospělé i pro děti. Ostravan.cz vyslal svého spolupracovníka Milana Bátora, který na akci přišel i se svou rodinou.

Zvětšit obrázek

Hudební odpoledne zakončila kapela Plyš.
Foto: František Tichý

Jako vždy jsme vyrazili pozdě. Je krátce po druhé hodině, parkujeme a sprintem ke Cooltouru, abychom stihli prvního účinkujícího – Mata Vašíčka. Ostravský písničkář, který má kontě tři, byť rozporuplně přijatá alba, není na pódiu sám. Po jeho pravici stojí houslistka Markéta Linhartová, jejíž melodické linky, pizzicatové rytmické podkresy i nečekaný vokální doprovod rozhodně jeho set zpestřují.

Markéta Linhartová a Mat Vašíček. (Foto: František Tichý)

Chytlavý Vašíčkův indie pop s ozvěnou folku i amerického country je posluchačsky příjemný. Vašíček je moc šikovný zpěvák. Horší to je s jeho kytarovou úrovní a komunikací s lidmi. V několika písních si nepohlídal ladění kytary, což vyhodilo z intonačního konceptu i jeho spoluhráčku. Doporučil bych mu ladit kytaru po každé písni, víc cvičit na kytaru a přemýšlet, o čem vlastně chci zpívat. A taky víc komunikovat. Omlouvání se, když se potřebuji napít, zavánělo trapností.

Hudebník pinknik Českého rozhlasu. (Foto: František Tichý)

Plácek před Cooltourem posely malé barevné dečky, u nichž se uhnízdili lidé. U zeleného stanu byly pro děti připraveny čtyři soutěžní úkoly, po jejichž zdolání si mohly vybrat z několika cen. Mezitím se na pódiu přichystala zpěvačka a skladatelka Kristýna Lištiaková. Marek Pauček (basa) a René Gavlas (bicí) s ní moc pěkně instrumentálně souzněli. Lištiaková má přirozené charisma a příjemný hlas, který je hladce sametový, hebký i uhrančivý. Také po kytarové stránce zvládá své indie folkové písničky naživo dovedně. Škoda, že kvůli sekyře při zvučení nemohla sympatická autorka zahrát více songů.

Kristýna Lištiaková s kapelou. (Foto: František Tichý)

Nezklamalo ani hukvaldské duo Pokustone, které tvoří Václav Holub (zpěv, trubka, kytara) a Markéta Holubová (klavír, zpěv) se svou docela originální hudební náloží jazzu a blues. Hravost a odvaha, kterou vnášejí do svých písniček, je správná a poměrně vzácná a překvapila závanem šansonové syrovosti, ale i znalostí postupů klasické hudby.

Pokustone před Cooltourem. (Foto: František Tichý)

Odpoledne uzavřela kapela Plyš z Frýdku-Místku, kterou tvoří trio Katka Žilová (zpěv, basa), Katka Kuchárová (akordeon, klávesy, zpěv) a Tomáš Kothera (bicí). Alternativní folk, nebo jak frontmanka Žilová řekla: fetiš folk? Proč musí být brilantní, hutné texty, které dýchají poezií a obnaženou upřímností označovány za alternativu? Tahle muzika je prostě správná volba.

Katka Žilová z kapely Plyš. (Foto: František Tichý)

Žilová má příjemně rytmicky vykrojené basové linky, které se proplétají osobitě s jejím přirozeným, ničím nekrášleným a přesto neodbytně hezkým vokálem. Kuchárová se svým akordeonem i klávesami (které ji trochu pozlobily) čaruje nádherné rytmické i melodické linky, jazzově obarvené perkuse Toma Kothery to vše podtrhují a stmelují.

Písně z aktuálního alba Líška (Líška, Možná by to stálo za ten pocit, Kamikadze…) mají i naživo velkou sílu, i když v nich není zdaleka vše, co je možné slyšet na albu. To je ale současně důkazem a potvrzením, že jejich songy i bez elektronických příkras a zvuků prostě fungují.

Katka Kuchárová z kapely Plyš. (Foto: František Tichý)

Plyš byli prostě hudební lahůdkou pikniku, který celou dobu příjemně moderoval Petr Soukup. Bylo to velmi mile strávené odpoledne s kapelami, které i dětští návštěvníci mohli poslouchat zcela bez problémů. V této souvislosti se sluší pochválit zvukaře, za nepředimenzovanou hlasitost a pohodový zvuk. Prostě hudební piknik, jak se sluší a patří.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.