Galavečer s předními operními pěvci vyvrcholil společným zpěvem koled. Vánoce můžou začít!

Sváteční koncert zahájila předehra k operetě Netopýr Johanna Strausse mladšího v nepříliš přesvědčivém vyznění. Orchestr se pod Kleckerovou taktovkou hádal v rytmu, pregnantní pasáže nebyly v jednotlivých sekcích synchronní, tempa působila nesourodě a intonace smyčců kolísala. Lepší dojem vyvolal Prolog k opeře Komedianti italského mistra bel canta Ruggera Leoncavalla v podání barytonisty Jakuba Kettnera. Sólista ostravské opery Kettner upoutal charakteristickou barvou hlasu a výstižným výrazem, s nímž představil nejsilnější stránky svého umění: precizní intonaci, smysl pro vyklenutí melodické fráze a velkorysou dynamickou škálu (zejména ve vztahu k pianissimu a mezza voce). Kettner i v následujících výkonech dokázal, že jeho hlas patří k nejkrásnějším českým barytonům současnosti.

Následoval orchestrální valčík Émile Waldteufela Bruslaři op. 183, v němž potěšily výkony žesťů i dřev, sametový zvuk smyčců i pěkně gradovaná výstavba dirigenta Kleckera. Kvalitní výsledek odvedli také hráči na četné perkusivní nástroje. V následující Ave Maria Pietra Mascagniho se poprvé představila sopranistka Anna Nitrová. Její světlý, flétnově zabarvený soprán zněl tvárně a pružně se vypořádal s technickými obtížemi emocemi prostoupené skladby. Bodoval i následující duet sopranistky Patricie Janečkové a tenoristy Aleše Brisceina, kteří zazpívali Andělský chléb z pera francouzského skladatele Césara Francka. U obou umělců zaujala především jejich muzikálnost, přesnost, výrazová hloubka a přesvědčivost.

Sopranistka Anna Nitrová. (Foto: Martin Popelář)

Závěr první poloviny vánočního gala rozvířilo rytmicky pregnantní a orientální melodikou kypící Bacchanale z opery Samson a Dalila Camille Saint-Saënse, v němž excelovaly zejména dřevěné a žesťové nástroje.

Druhá polovina se nesla už v ryze vánoční a sváteční atmosféře. Orchestrální skladba Jízda na saních Leroye Andersona zazářila barevnými perkusemi, hravou melodikou s rytmickými překvápky a swingově i jazzově prokvetlou harmonií, která se odrazila i ve stylové interpretaci hráčů. Kdo by si nepamatoval uhrančivou melodii Somewhere in my memory z filmu Sám doma s malým ďáblíkem Kevinem. Zpěv dětí z operního studia Lenky Živocké byl jednoduše krásný a vynikal čistou vřelostí, měkkostí tónů a jasnou artikulací.

Z vánočního gala. (Foto: Martin Popelář)

Koledou Adeste fideles, která je připisována Johnu Francisi Wadeovi, se z Ameriky letělo do Anglie v podání Patricie Janečkové, Aleše Brisceina, sboru a orchestru NDM. I v tomto případě představili oba sólisté znamenité výkony s účelnými výrazovými prostředky. V písni White Christmas aneb Bílé Vánoce z filmu Holiday Inn skladatele Irvinga Berlina je vystřídali Jakub Kettner s Annou Nitrovou, kteří potěšili zejména adekvátní pěveckou technikou, s níž zazpívali neoperní hudební žánr. Škoda jen, že proti dobře nosnému barytonu Kettnera se jemný vokál Nitrové v dynamice orchestru nepatrně ztrácel.

Přesvědčivá byla i následující Betlémská hvězda velmistra filmové hudby Johna Williamse v podání skvělého sboru Národního divadla moravskoslezského. Poslední čtyři položky byly jednoznačným vyvrcholením celého programu. Nejprve sklidil velké ovace publika Aleš Briscein za svou Deck the halls (Vyzdobte místnosti kupami jmelí). V ní Briscein demonstroval svůj smysl pro krásu tónu, kantilénu, frázování a upoutal špičkovou pěveckou technikou. Skvělá byla jeho diference dynamiky od jemného piana po jasný, opojně bel cantový výraz. Brisceinovo podání také vyvolalo u publika největší odezvu.

Patricie Janečková během vánočního gala. (Foto: Martin Popelář)

Následující, deklamačně a dechově náročnou píseň Dvanáct vánočních dnů Frederica Austina zazpívala báječně Patricia Janečková. Barevně skvostný soprán Janečkové netíhne k oslňování silou, ale využívá ohleduplné a inteligentní výrazové prostředky. Je v celém rozsahu vyrovnaný a kultivovaný, sopranistka se také bravurně vypořádala s překotným spádem řeči.

Tichá noc v úpravě Williama Rydena s Alešem Brisceinem byla opět dokonalá a není přehnané napsat, že Briscein doslova opanoval Národní divadlo moravskoslezské. Poslední dvě písně Merry Christmas a We Wish you a Merry Christmas zazpíval sbor a všichni čtyři sólisté, kteří se sešli v závěru na pódiu. Večer ještě nebyl u konce, jak s radostí zjistili diváci zaplněného divadla, protože je Jakub Klecker vyzval k společnému zpěvu dvou českých koled. A to bylo nesmírně srdečné a milé gesto, které překlenulo bariéru mezi umělci a publikem. Společný, procítěný zpěv koled Nesem vám noviny a Narodil se Kristus Pán celého divadla smazal všechny hranice.

Vánoční galakoncert Národního divadla moravskoslezského byl opravdu zážitkový. V jeho programu nebyla nouze o excelentní pěvecké výkony sólistů, dětí Operního studia, sboru NDM i orchestru. Jakub Klecker představil v naprosté většině sympatické nastudování. Při tom nezapomněl ani na dostatečnou pestrost, s níž se od operetně laškovného a operního repertoáru plynule přešlo k výrazným filmovým melodiím a vánočním hudebním inspiracím v řemeslně dovedných úpravách. V závěru došlo i na návrat zpět domů k české tradici, jejíž kořeny není dobré opomíjet. Ostravské hudebně-divadelní vánoce mohou radostně propuknout.