Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Náš přístup je dnes zodpovědnější než v minulosti, zní z tábora bohumínské rockové skupiny Grog

Náš přístup je dnes zodpovědnější než v minulosti, zní z tábora bohumínské rockové skupiny Grog

5.1.2019 Hudba

Kapela Grog oslaví letos pětadvacet let své její existence. Navíc loni v prosinci představila videoklip, v němž účinkuje také finalistka soutěže Miss Czech Republic 2019. S kytaristou Martinem Sitkem, zpěvákem Marcelem Blahou a bubeníkem Romanem „Malvinem“ Horníčkem jsme si povídali nejen o tom, za jakých okolností ke spolupráci s Denisou Czervoniakovou a dalšími půvabnými modelkami došlo. Členové bohumínské formace totiž prozradili i další zajímavosti, jako například pikantnosti vztahující se k písni Mona Lisa ze Stodolní. V neposlední řadě pak naznačili, kdy fanoušci Grogu mohou očekávat novou nahrávku od této party.

Zvětšit obrázek

Bohumínská rocková kapela Grog oslaví letos pětadvacátiny.
Foto: Archiv kapely

Nedávno jste vyslali do světa nový videoklip Pod vlajkou z překřížených hnát. Proč jste vybrali zrovna tuto píseň a co jste tímto videoklipem chtěli říci? 

Martin: Konkrétnímu natáčení předcházelo několik plodných schůzek s režisérem Davidem (David Beránek: producent a režisér mnoha klipů od českých kapel, jako například Kabát, Alkehol, Doga a další – pozn. autora). Na těchto schůzkách jsme si ujasnili, jakou máme představu a co od klipu očekáváme. David si poté CD poslechl a poslal nám jeho návrhy. Měli jsme k dispozici několik scénářů ke konkrétním skladbám z našeho aktuálního alba Mona Lisa ze Stodolní. Po vášnivé debatě v kapele nakonec zvítězil netradiční námět s „tančícími“ nakladači právě na skladbu Pod vlajkou z překřížených hnát.

Marcel: Skladba je svižná a melodická, fanouškům se líbí, a já ji moc rád zpívám. Navíc je u ní parádní intro. Většinou na CD intro přeskakuju, ale tohle si pustím klidně i víckrát za sebou.

V refrénu této písně se zpívá: „Všechno znám a všechno taky vím, já ve tmě nebloudím, a nevidím svůj stín; svaly mám a šlachy jako drát, kdo zkusí se mi smát, nebude tu rád.“ Komu je tato píseň určena, respektive máte pocit, že těch, kteří se takhle prezentují, je stále více a více, takže jste na danou věc museli zareagovat?

Malvin: Text se pokouší zachytit posuny v chování a jednání u nových generací a také u některých „profesí“ oproti dobám dřívějším. Zrcadlí nárůst suverenity ve vystupování a prosazování se, kde mnohdy chybí alespoň trocha respektu a pokory vůči okolí a „pravidlům hry“. Dnes tak typické.

Martin: A ten „orientální“ hudební motiv, který mne napadl na mé cestě po Turecku, té skladbě dává ještě další rozměr.+

Ve videoklipu hraje také Denisa Czervoniaková. Proč padla volba zrovna na tuto finalistku Miss Czech Republic 2019? Máte pocit, že k celkovému výsledku pomohla?

Martin: Upřímně. To, že je Denisa ve finále soutěže Miss Czech Republic 2019, jsem se dozvěděl až poté, co jsme klip natočili. Kristýna (Kristýna Sklenářová: choreografka a produkční soutěže Dívka roku – pozn. autora) měla za úkol sehnat čtyři krásné holky, které by byly schopny taky něco před kamerou zahrát. A to se jí povedlo na jedničku. Dívky byly super, sympatické a inteligentní, což ne vždy bývá zvykem. Samozřejmě Denisa je v soutěži naše favoritka a hlasy už od nás dostala. Moc bychom jí vítězství přáli.

Marcel: Všechny holky byly moc fajn, i když já osobně jsem měl nejradši Zuzku (Zuzana Šťastná – pozn. autora), kterou jsem učil řídit nakladač. Na to, že ve stroji seděla poprvé v životě, jí to šlo na jedničku. Co k tomu víc dodat? Že jsem si samozřejmě toto učení náležitě užil.

Hezké holky ve videoklipu jsou vždy lákavé, nicméně druhý úhel pohledu může být ten, že je to už nuda, protože se pořád opakuje jen to, co už bylo předtím mnohokrát použité. Jaký by byl váš komentář k těmto postřehům?  

Malvin: My jsme je měli poprvé.

Martin: Ty holky tam nejsou kvůli divákům, ale kvůli nám. V původním scénáři jsme měli nakladače řídit my, ale říkal jsem si, že pokud máme někde trávit celý natáčecí den, tak ať si to aspoň příjemně užijeme. (smích) A věř mi, že jsme si to užili. Ty pikantní záběry jsme museli vystříhat. Ale třeba z toho někdy uděláme verzi pro dospělé. (smích)

Tak to by jistě bylo fajn… Nutno podotknout, že také rocková muzika pracuje mnohdy se stejnými hudebními postupy, stejnými textovými tématy, stejnou image a podobně. Existuje tedy podle tebe nějaká hranice (co je a co není přijatelné), za kterou už by se nemělo chodit a kdy se z rock´n´rollu stává klišé? Nebo je to na každém interpretovi zvlášť? Řídíte se nějakou podobnou hranicí i vy v Grogu?  

Martin: Já jsem nikdy neměl moc rád škatulkování muziky. Buď se mi písnička líbí, nebo ne. Nabráním se žádné kvalitní muzice. Poslouchám různé žánry. Jsem sice odchován heavy metalem, když jsme v osmdesátých letech minulého století pod hrozbou policejního zátahu vymetali ostravskou hudební burzu a sháněli novinky na LP dovezené těmi šťastnějšími ze západního Německa. Postupně jsem se ale propracoval k širšímu hudebnímu spektru. Rád si poslechnu i vážnou muziku. Dobře víš, že v klasické hudbě si našlo inspiraci spoustu současných metalových kapel. Jediné, co fakt moc nemusím, je dechovka. Ale zase když ji hrají krásné mladé holky, tak proč ne, že? Takže, co se týká těch hranic, když už musím kapelu někam zařadit, říkám, že jsme rocková kapela. Na našich albech najdeš pomalé balady i tvrdé našlapané pecky a nějaké hranice neřešíme. Hrajeme prostě muziku, která nás baví.

Důležité je také zmínit, že Grog slaví letos 25 let své existence. Jak budou probíhat oslavy?

Marcel: Oslavy budou určitě bouřlivé. Je to přeci jen čtvrt století. Velký narozeninový koncert chystáme v srpnu v rámci pivních slavností v Bohumíně a po skončení bychom rádi udělali i velkou párty pro naše fanoušky, takže se máte na co těšit.

Martin: Předpokládám, že budeme slavit nepřetržitě celý rok. (smích) Takovou příležitost si nemůžeme nechat ujít, když už máme ten důvod.

Je možné, že byste letos vydali také novou desku? Jaká je aktuální situace s novým albem?

Martin: Možné je všechno. Nějaké hudební nápady už existují a začínáme na nich pracovat. Je pravda, že si vždy s novým albem dáváme načas, ale tentokrát to snad zvládneme líp.

Malvin: Pokud nestihneme celé album, plánujeme natočit aspoň nějaký singl.

Marcel: Jak se s oblibou říká, určitě to bude nejlepší album, jaké jsme kdy udělali. Věřím, že se opět naplní slova jedné z recenzí na aktuální CD: „moderně znějící album, kde se tvrdost a syrovost mísí s melodickými pasážemi“. Prostě klasický Grog. Už se na natáčení moc těším.

Vraťme se tedy ještě právě k zatím vaší poslední desce. Ta se jmenuje Mona Lisa ze Stodolní. Komu je tato píseň věnována? Nechali jste se inspirovat nějakou skutečnou událostí?

Martin: Jasně, že je to na základě skutečné události. Takovou historku nevymyslíš. Stejnojmenná skladba je inspirována příběhem jednoho z našich známých, který se bezhlavě zamiloval do striptýzové tanečnice z jednoho nejmenovaného klubu pro pány, právě ve Stodolní ulici. Stálo ho to spoustu peněz a přesvědčování, že jí zajistí lepší život, ale dovedeš si představit, jak to stejně nakonec skončilo. Ale jak vždycky dodávám, opravdu, ale opravdu se nejednalo o žádného člena naší kapely.

Když se za těmi pětadvaceti roky ohlédnete, jak se moc se za ta léta změnila vaše hudba a jak moc se změnil váš přístup k muzice?

Martin: Když se ohlédnu zpět, v první řadě je pro mne tím největším úspěchem to, že kapela stále ještě existuje, vydáváme CD, točíme klipy, hrajeme koncerty a fanoušci se stále zajímají o naši muziku. Za tu dobu byly samozřejmě i okamžiky, kdy jsme to chtěli vzdát, celou aparaturu prodat a věnovat se jiným koníčkům. Nicméně nakonec jsme se vždy rozhodli pokračovat a ukázat, že ještě nepatříme do starého železa. A ta hudba se samozřejmě postupem času vyvíjí. Necháváme se ovlivňovat různými hudebními styly, které kluci v kapele poslouchají, a snažíme se, aby byla naše muzika pestrá a moderní. Navíc mi připadá, že náš přístup je nyní zodpovědnější. Asi už stárneme. (smích)

Marcel: Jelikož zpívám s kapelou jen krátce, tak u mě ta historie nesahá až tak daleko. Nicméně když se ohlédnu za kapelou jako celkem, vidím spoustu výborné muziky a skvělých textů. Ale taky spoustu dřiny a odříkání. Ale to k tomu prostě patří, pokud chceš něčeho dosáhnout.

V minulosti s vámi zpívala také Lucie Roubíčková. Hodláte tuto spolupráci ještě oživit?  

Martin: S Luckou jsme stále v kontaktu. V roce 2017 nám pomohla na festivalu Masters of Rock, když s námi zazpívala pár našich písniček poté, co se náš bývalý zpěvák rozhodl náhle, a to týden před koncertem, v kapele skončit. V prosinci jsme si společně s Lucčinou současnou kapelou Black Bull zahráli v pražském legendárním rockovém klubu Kain, a pokud se vše podaří, zazpívá s námi Lucka i na našem narozeninovém koncertu. A jestli spolu ještě někdy uděláme nějaký hudební projekt? Nikdy neříkej nikdy, ale nyní máme každý tu svou kapelu a navzájem si fandíme a radujeme se, když se tomu druhému v hudební branži daří.

Marcel: Lucie je výborná zpěvačka s nezaměnitelným hlasem a já bych se určitě v budoucnu nebránil spolupráci s ní, pokud by taková nabídka přišla.

Rocková muzika s českými texty je v současnosti v centru fanouškovského dění, o čemž svědčí stále větší úspěchy a vyprodanější koncerty kapel jako Kabát, Traktor, Harlej či Škwor. Myslíte si, že by podobná cesta mohla potkat ještě Grog? Je vůbec tohle vaším cílem?  

Martin: My už pětadvacet let píšeme songy v češtině. Hráváme hlavně pro české publikum, tak proč jim zpívat anglicky. My jsme nikdy neměli ambice prorazit do zahraničí, kde je ten cizí jazyk výhodou. Navíc jsme si vždycky zakládali na přeci jenom trošku hlubším obsahu textů a na to bychom si v angličtině netroufli. A když si představím ten pocit, když na koncertě fanoušci paří na tvoje vlastní songy a znají texty nazpaměť, tak to se nedá ničím nahradit. To je taky jeden z důvodů, proč máme na albu jen vlastní skladby a s českými texty. A jaká cesta čeká v budoucnu Grog? To ukáže až čas.

Malvin: Já už asi dvacet let prognózuju, že příští rok „to“ přijde, tak uvidíme.

Marcel: Ota z Kabátu a Tonda z Harleje nám před nedávnem pokřtili náš nový videoklip, takže by to bylo nějaké znamení?

Doufejme tedy že snad jo. Rozloučit se můžeme otázkou týkající se vašeho města. Máte pocit, že vaši tvorbu ovlivňuje výrazně fakt, že jste z Bohumína?

Martin: My se hrdě hlásíme k tomu, že jsme bohumínská kapela. V Bohumíně jsem se narodil, chodil do školy, poznával rockovou muziku, založil svou první studentskou kapelu, takže pro mne bude vždy Bohumín spojený s muzikou. A i když v kapele nehrají jen muzikanti z Bohumína, vždy jsme se považovali za bohumínskou kapelu. Tady jsme začínali a máme tady i obrovskou fanouškovskou základnu. Navíc nás po celou dobu existence město Bohumín podporuje a maximálně vychází vstříc, takže já jsem v něm rád a jsem přesvědčen, že i pro Grog je to benefit.

Marcel: Já nejsem přímo odsud, jsem ze Zlína, ale už jsem měl za tu dobu možnost poznat spoustu fanoušků z Bohumína a připadá mi, že si tady už nikdo nedokáže Bohumín bez Grogu představit.

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.