Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Bubenický mág Dali Mraz a jeho obnažené emoce v hudební audioknize Level 25

Bubenický mág Dali Mraz a jeho obnažené emoce v hudební audioknize Level 25

30.4.2019 Hudba

Dali Mraz vydal konceptuální album Level 25. Kolekce je syntézou klasické hudby, jazzu, rocku a dalších hudebních žánrů. Spolu s ostravským bubenickým mágem se na ní podílely na dvě desítky špičkových instrumentalistů z 11 zemí světa.

Zvětšit obrázek

Dali Mraz nahrál nové album Level 25.

Kolekce Level 25 Daliho Mraze vznikala tři roky, na nahrávce hostují hudebnická esa jako Scott Kinsey, Anton Davidyants, Federico Malaman, Junior Braguinha, Romain Labaye, Lawrence Lina, Mike Gotthard a řada dalších. Na vibrafon si zahrál Dano Šoltis a na baskytaru poněkud netradičně další ze špičkových světových bubeníků Gergo Borlai.

Probírat se albem Level 25 znamená listovat v knize času a myšlení. V jednotlivých kompozicích se promítají osobní senzuální vjemy a příběhy. Sám Dali Mráz popisuje svou desku jako padesátiminutový „filmový příběh“ rozdělený do 14 kapitol. Každá skladba má ve výtvarně luxusním bookletu konkrétní charakteristiku a audiovizuální denotát. Pojďme si tři roky života Daliho Mráze tak, jak je prožil, vnímal a slyšel, představit.

Úvodní November zahajuje intervalová mantra, která se opakuje nad basovou prodlevou tónu d. V další části skladby zazní virtuózní kytarové a basové kreace, barevné synthwaveové plochy i ostré progrockové riffy. November v sobě destiluje komplikovanost a rafinovanost instrumentálně precizní hudební fusion.

Dali Mráz však myslel i na protikladné polohy. No ego vyznívá jako tajemné klavírní preludium, které v rychlém 7/8 taktu vyzařuje zvláštní energii, jež je v závěru dosti příkře ukončena disonancemi. atoN je slušným progrockovým nářezem s parádními bubenickými předěly, stoptimy a kyberneticky strojovou rytmikou. Skladba nepostrádá osobité odlesky a kontrasty v podobě zajímavých improvizačních dialogů kytary s basou.

Skutečným instrumentálním bonbonkem je následující explozivní Attack, který se rodí z ostrých rytmicko-melodických sekvencí, jež mají dle Mrázovy fantazie vyjadřovat jeho pocity při kolizi hvězd a nově vznikajícím Velkém třesku. V polovině třetí minuty se hudební bloky úchvatně integrují do simultánního zvukového proudu. Skladba Příteli se vrací nohama na zem k jakémusi imaginárnímu dopisu, jenž je diktován opět jen samojedinému klavíru. Jeho opalizující melodické figurace a jazzově barevné průniky harmonií přinášejí žádoucí zvrat.

Jemněji a jazzově zpočátku plyne You Know, ale posléze se rozproudí do bizarního, ironií traktovaného harmonického frazému, který je zajímavě prostupován progresivními rytmicko-melodickými nápady včetně deštivé oscilace klavírních figurací v závěru. Mráz vyjadřuje slovy tuto kompozici jako konflikt jistoty s pochybnostmi, jako věčnou proměnlivost.

21st day hudebně pojednává o fenoménu oceánu, tvořeného zdánlivým chaosem, za kterým však stojí chladná, promyšlená a nedozírná strukturovanost a rafinovaná hierarchie. Tomu odpovídá i koncepčně složitá skladba, plná kapilárních rytmických přechodů a jakési kolísavé lability.

Zajímavě harmonizovanou a odvážnou fusion peckou je následující In My Mind, která navazuje pocitově na Brufordovy „Master strokes“, ale má ve své motorické pulzaci dost sil se nadechnout k zajímavým improvizacím.

Jednou z největších pecek alba je následující kosmický Lead Space, jehož skvělý robotický rytmus je chytlavý a je gradován vskutku grandiózní a epickou harmonií, parádní bubenické vychytávky nevyjímaje!

Without Noise podbarvuje dívčí vokál beze slov, jehož melodické fragmenty jsou tajemně znepokojivé a vibrují jako mystické poselství vyšších sil. Skladba připomíná ponejvíc dávnou pohanskou modlitbu, která však probleskuje přírodními, nikoli asketickými barvami.

Reborn je především neochvějným důkazem Mrázovy bubenické magie, hegemonie a suverenity. Je to důstojná a neprůstřelná hradba vzpomínek i sympatické přehlédnutí vlastní cesty. 32nd notes to Mraz vydatně pulzuje pod mysteriózní palbou paliček, úžasných přechodů, skladba má široce komunikativní ambice (obsahuje i útržky hovorů a pestrou vrstvu nálad).

Trip to G je vtipně pojmenován podle úvodního folklorního názvuku v tónině G dur, která je vzápětí zamlžena a dislokována do neurčité i volné tonality. Skladba je velice zdařilou a výživnou fúzí folkloru s progresivním jazzem, který však kope nabroušeným hardrockovým drajvem s fantastickým sólem na baskytaru!

Závěrečná kompozice s dvojznačným názvem Ehm…Just je právě tak polysémní jako pokojná. Po předchozích progresivních turbulencích a instrumentálních gejzírech přináší náležité a příjemné zklidnění a relaxaci. To všechno ovšem na podloží znamenité harmonie a sonické hudební textury, která je završením a finálním dotvořením všech možných přístupů k hudebnímu artefaktu.

Hudební audiokniha Mráze se dá vnímat různými komunikačními kanály. Můžete se obejít bez podrobných a místy trochu překombinovaných příběhů, které mají jednotlivé kompozice charakterizovat. Můžete zapomenout na poněkud přebujelé fantasy ilustrace, které spíše než hudbu dokreslují osobní preference Mráze. Nejsou prostě zapotřebí (jakkoli mohou oslovit!) a rozhodně si album náramně užijete i tak.

Zajímavé je, jak jsou písně i s pauzami vřetězeny do sebe. Nedají se příliš štěpit a poslouchat izolovaně, jejich inherentní souvislosti vyjdou najevo hned po několika málo posleších. Hudebníci, kteří se na nahrávání podíleli, až do vydání alba nevěděli, že jsou součástí příběhu, který tvoří ucelený koncept.

Album zachycuje složitost přítomnosti prostřednictvím obnažených pocitů a interpersonálních emocí: komplikované polyrytmické pasáže se spletitými harmoniemi střídají rozsáhlé plochy s výraznými melodiemi. Level 25 má krystalicky čistý a špičkový zvuk, vynikající akustické interference jednotlivých nástrojů a dechberoucí instrumentální kreativitu. Těm vévodí absolutní virtuozita Mráze, jehož technické i výrazové dispozice jsou skutečně kategorií o sobě. Mrázova hra strhává svou bezmeznou precizností, vybroušeností a univerzalitou stylu a projevu, které smazávají stylové a žánrové kategorie. Jinak řečeno, je opravdu jedno, slyšíte-li v jeho hudbě prog, fusion, crossover, nu jazz a cokoliv dalšího. Síla Levelu 25 tkví v jeho univerzalitě, flexibilitě a adaptabilitě.

Časosběrný materiál alba je ukázkou širokospektrální invence vybrané množiny muzikantů, které v jistém čase spojil fenomén hudby, přátelství a vzájemné inspirace. Je zřejmé, že spolupráce přinesla chutné a kvalitní plody, které ocení především instrumentální dravci a hudební fajnšmekři.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.