Milan Bátor
Foto: archiv E. Schiffauera
Jak se vlastně celý nápad nastudovat operku Vrať nám, ptáku hastrmana v Norsku seběhl?
Událo se to asi takto: V prosinci roku 2007 uvedl Dismanův rozhlasový dětský sbor po 34 letech od napsání dětskou operku Vrať nám, ptáku, hastrmana. Na premiéru tehdy přišla také paní Britt Matucha, Norka, která v Praze žije mnoho let. Představení se jí líbilo, koupila si CD s rozhlasovou nahrávkou operky a tam v bookletu byl uveden celý text. Ten paní Matucha přeložila do norštiny a poslala s nahrávkou do operního divadla v Brumunddal. Jeho zástupci se přijeli podívat na premiéru operky v Ostravě – a dali se do toho!
To je úžasný příběh. Takže jste se seznámili v Norsku i s operním provozem. Jaká jsou tamější specifika?
V Norsku mají vedle tří státních oper také pět operních scén, které si pro jednotlivá představení najímají zpěváky a hudebníky. Ringsakeroperaen v Brumunddal zaměstnává dvě osoby: ředitelku (toto místo je voleno městem na čtyři až šest roků) a administrativní pracovnici. V operních představeních zpívá místní smíšený sbor se čtyřicetiletou tradicí, a to množství práce okolo vykonávají desítky dobrovolníků. Totéž bylo i v našem případě – od osvětlovače, ušití kostýmů, líčení zpěváků, výroby kulis, organizování zkoušek, včetně občerstvení dětem a všechno kolem představení.
Z děkovačky v Norsku. E. Schiffauer nahoře třetí zleva.
Jak probíhalo nastudování operky? Přidali si norští inscenátoři nějaké vlastní prvky, které konvenují s jejich tradicemi?
Pro nás bylo nejkrásnější, s jakou radostí a nadšením k přípravě a nácviku přistupovali. Ukázali hastrmana jako veselé dobračisko, některé texty přiblížili místním říkankám, ve sboru bylo i několik oblíbených zvířátek, místo uvádění příběhu postavou pohádky vyprávěl vnučce její dědeček. A velmi se nám líbilo, že děti nešly bojovat proti zlu zbraněmi, ale úsilím a odhodláním.
Kdo měl na starosti režii a úpravu textu a jaké bylo přijetí tamními diváky?
Režii i norskou úpravu textu provedl sám představitel hastrmana Bernt Ola Volungholen, jinak sólista státní opery v Oslu. Skvělý dirigent Hakon D. Nystedt vedl celou dobu nácviky dětí, šestičlenný orchestr byl stoprocentně připraven a každý sám své hraní prožíval. A děti: osmnáct se jich sešlo k přípravě v září a všichni vytrvali a jejich pěvecký a především herecký výkon byl až dojemně krásný. A to všechno ocenilo i třikrát zaplněné hlediště dlouhotrvajícím potleskem vestoje.
Krásnou inscenací však příběh norského nastudování operky Vrať nám, ptáku, hastrmana nekončil, že?
Kolem premiéry proběhla řada doprovodných akcí: povídání s novináři, oficiální besedy v Brumunddalu i okolí, zajímavá byla i plně navštívená přednáška o historii naší republiky, mnoho toho o nás věděli, zvláště byli nadšeni osmašedesátým rokem i našim postojem po okupaci. A zajímavé bylo, že naprosto nechápali, jak se celá společnost rok poté přizpůsobila normalizaci…. Celý náš pobyt byl sen mezi neskutečně milými, pracovitými lidmi, takovými, kteří měli opravdovou radost z naší radosti, z naší spokojenosti. Prostě štěstí.
