Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Dětská operka skladatele Schiffauera byla s krásným úspěchem nastudována v Norsku

Dětská operka skladatele Schiffauera byla s krásným úspěchem nastudována v Norsku

6.8.2019 00:00 Divadlo

Psal se rok 1972 a v Plzni na Borech si odpykával neuvěřitelně absurdní a nesmyslný trest za hudbu k muzikálu Syn pluku skladatel Edvard Schiffauer. Dnes se tomu nechce věřit, ale i uvěznění za hudbu bylo za komunismu realitou. Snad právě z těžko popsatelného marasmu vytryskla hudba nebývale krásná – dětská operka Vrať nám, ptáku, hastrmana, která patří k nejpůvabnějším českým dílům minulého století. Vznikla ve věznici na Borech na text Ivana Binara. Partitura, napsaná na malých kouscích papíru, byla propašována jiným vězněm odsouzeným za vraždu. Hastrman za mřížemi dokázal neuvěřitelné. Nyní se operka uvedla v Norsku, kde vzbudila velké nadšení. Potěšující zahraniční úspěch ostravského skladatele je zároveň jasným stimulem, že tomuto skvělému autorovi v hudebním provozu současnosti mnohé dlužíme.

Zvětšit obrázek

Z uvedení operky Vrať nám, ptáku, Hastrmana v Norsku.
Foto: archiv E. Schiffauera

Jak se vlastně celý nápad nastudovat operku Vrať nám, ptáku hastrmana v Norsku seběhl?

Událo se to asi takto: V prosinci roku 2007 uvedl Dismanův rozhlasový dětský sbor po 34 letech od napsání dětskou operku Vrať nám, ptáku, hastrmana. Na premiéru tehdy přišla také paní Britt Matucha, Norka, která v Praze žije mnoho let. Představení se jí líbilo, koupila si CD s rozhlasovou nahrávkou operky a tam v bookletu byl uveden celý text. Ten paní Matucha přeložila do norštiny a poslala s nahrávkou do operního divadla v Brumunddal. Jeho zástupci se přijeli podívat na premiéru operky v Ostravě – a dali se do toho!

To je úžasný příběh. Takže jste se seznámili v Norsku i s operním provozem. Jaká jsou tamější specifika?

V Norsku mají vedle tří státních oper také pět operních scén, které si pro jednotlivá představení najímají zpěváky a hudebníky. Ringsakeroperaen v Brumunddal zaměstnává dvě osoby: ředitelku (toto místo je voleno městem na čtyři až šest roků) a administrativní pracovnici. V operních představeních zpívá místní smíšený sbor se čtyřicetiletou tradicí, a to množství práce okolo vykonávají desítky dobrovolníků. Totéž bylo i v našem případě – od osvětlovače, ušití kostýmů, líčení zpěváků, výroby kulis, organizování zkoušek, včetně občerstvení dětem a všechno kolem představení.

Z děkovačky v Norsku. E. Schiffauer nahoře třetí zleva.

Jak probíhalo nastudování operky? Přidali si norští inscenátoři nějaké vlastní prvky, které konvenují s jejich tradicemi?

Pro nás bylo nejkrásnější, s jakou radostí a nadšením k přípravě a nácviku přistupovali. Ukázali hastrmana jako veselé dobračisko, některé texty přiblížili místním říkankám, ve sboru bylo i několik oblíbených zvířátek, místo uvádění příběhu postavou pohádky vyprávěl vnučce její dědeček. A velmi se nám líbilo, že děti nešly bojovat proti zlu zbraněmi, ale úsilím a odhodláním.

Kdo měl na starosti režii a úpravu textu a jaké bylo přijetí tamními diváky?

Režii i norskou úpravu textu provedl sám představitel hastrmana Bernt Ola Volungholen, jinak sólista státní opery v Oslu. Skvělý dirigent Hakon D. Nystedt vedl celou dobu nácviky dětí, šestičlenný orchestr byl stoprocentně připraven a každý sám své hraní prožíval. A děti: osmnáct se jich sešlo k přípravě v září a všichni vytrvali a jejich pěvecký a především herecký výkon byl až dojemně krásný. A to všechno ocenilo i třikrát zaplněné hlediště dlouhotrvajícím potleskem vestoje.

Krásnou inscenací však příběh norského nastudování operky Vrať nám, ptáku, hastrmana nekončil, že?

Kolem premiéry proběhla řada doprovodných akcí: povídání s novináři, oficiální besedy v Brumunddalu i okolí, zajímavá byla i plně navštívená přednáška o historii naší republiky, mnoho toho o nás věděli, zvláště byli nadšeni osmašedesátým rokem i našim postojem po okupaci. A zajímavé bylo, že naprosto nechápali, jak se celá společnost rok poté přizpůsobila normalizaci…. Celý náš pobyt byl sen mezi neskutečně milými, pracovitými lidmi, takovými, kteří měli opravdovou radost z naší radosti, z naší spokojenosti. Prostě štěstí.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.