Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Básnířka Kristýna Svidroňová předpovídá další Literární přeháňku. Tentokrát v bývalém Miniuni

Básnířka Kristýna Svidroňová předpovídá další Literární přeháňku. Tentokrát v bývalém Miniuni

16.9.2019 08:03 Obraz & Slovo

Na 20. září naplánovala Kristýna Svidroňová v pořadí již sedmé autorské čtení, pro nějž stále platí, že vystoupit může každý, „kdo píše, ať už pár dní, či několik let“, a které je tedy vhodnou příležitostí pro formující se literární adepty. Novinkou však je, že Literární přeháňka opustila „hospodské“ prostředí a putuje po opuštěných či neobvyklých místech Ostravy. Pořadatelka v rozhovoru sdělila nejen to, kde se bude další Literární přeháňka odehrávat a kdo na ní vystoupí, ale ohlédla se také za několika lety ostravské literární scény jako takové.

Zvětšit obrázek

Kristýna Svidroňová na Literární přeháňce 8. března 2019.
Foto: Zuzana Janeczková.

První Literární přeháňku jsi uspořádala v létě 2013. Pamatuješ si ještě, kde se v tobě vzala potřeba najít publikum pro mladé, začínající autory?

Nápad uspořádat čtení nebyl můj. Tehdy mi zkrátka napsal kamarád Robert Jaworek: „Co takhle udělat čtení v Ostravě?“ Z okolností pak vyplynulo, že jsem akci organizovala já. Při tom prvním plánování jsem neměla v hlavě nic jako potřebu najít publikum pro mladé, začínající autory. Prostě jsem chtěla udělat jeden skvělý literární večer a tomu jsem podřídila vše.  Oslovila jsem mimo jiné i píšící kolegy z bohemistiky z Ostravské univerzity. Kamarádka Bára Myšáková mi pomohla zajistit prostor. Plakáty jsem dělala ručně. Celé to vzniklo docela organicky a nečekaně jako přeháňka. Četlo nás nakonec pět. Otevřený prostor pro čtení využili minimálně dva až tři autoři. A Plan B byl plný.

Můj předpoklad vycházel z dávnějšího rozhovoru s tvými vrstevníky z ostravské literární skupiny Harakiri Czurakami, kteří se svěřili, že k organizaci autorských čtení je hnal právě pocit omezených příležitostí pro mladé literáty, a poměrně se tak vymezovali vůči generaci starších a zavedených autorů. Ty tedy literární život v Ostravě nevnímáš takto rozpolceně?

Tehdy snad ani nebylo tolik literárních pořadů a festivalů jako dnes, ale to se začalo velmi rychle měnit. Ještě než jsem s Literární přeháňkou začala, v roce 2013 vznikla Literární sprcha, pořádaná Janem Nemčekem na Dole Michal. Tento pořad dostal do Ostravy spoustu zajímavých prozaiků i básníků, mj. Marka Šindelku, Janu Šrámkovou, Jana Němce, Olinu Stehlíkovou, Pavla Zajíce a Ivanu Myškovou. Sprchy byly kromě zavedených autorů právě i prostorem pro nové tváře. V rámci každého večera se zde objevil alespoň jeden začínající autor, který mohl s těmi vypsanějšími konfrontovat své dosavadní zkušenosti a otevřeně diskutovat. Několik měsíců po první Literární přeháňce a po několika Literárních sprchách začaly Literární paseky Petra Hrušky v klubu Les. I na nich se občas objevili mladí autoři. Vzpomínám si například na čtení Stanislava Drastíka, Matěje Antoše a Romana Polácha. Mimo to si ještě pamatuji Pohyblivý svátek čtení, který pořádal Martin Tomášek ve Voliéře, později i ve Fiducii. Tato setkání byla určená píšícím i jinak tvořícím studentům, umožňovala prezentaci jejich tvorby i diskuzi s posluchači. Pro mladé a nezavedené autory byl také prostor číst na multižánrových festivalech jako YOUTH4YOUTH, Kajdeš nebo Ponašymu. A možná toho bylo ještě víc.

Takže tu bylo poměrně rušno…

Ano, měla jsem při pořádání každé další akce pocit tlaku, ale zároveň velkou radost z toho, že tuto různorodost, dnes ještě snad bohatší, může Přeháňka doplňovat. Dotyčnou rozpolcenost (pokud kdy nějaká byla) velmi dobře narušují už několik let také Sajtny Ivana Motýla, první večery festivalu Měsíc autorského čtení v Ostravě, kde čtou autoři různých generací. Ale je pravda, že Harakiri začali v době, kdy Přeháňka měla pauzu a řada z jmenovaných pořadů už nebyla. Jinak jsem moc ráda, že na Literární přeháňce četli autoři jako Ondřej Hložek či David Bátor. A také jsem moc ráda, že s námi opakovaně četli i mladí, kteří už měli/mají vydanou sbírku, jako třeba Jan Nemček, Ivana Kašpárková a Kristýna Montagová. Od počátku byla Přeháňka otevřená všem bez omezení. Jasně, zvala jsem hlavně mladé, ale když je součástí programu open mic, nemůžeš už jenom z principu nikomu říct ne.

Posledně jmenovaní vystoupili, předpokládám, ještě v domovském klubu Plán B. Pak si ale Literární přeháňka dala menší pauzu, jak zmiňuješ. Hodně školy?

Poslední „přehánění“ v Plánu B proběhlo v září 2015. Necelý rok na to byl klub uzavřen. Dlouho jsem přemýšlela, kde Přeháňku dělat. Nedokázala jsem se rozhodnout. Tu pauzu trochu prodloužila i má životní situace a ano, souviselo to i se studiem. Mimo to autoři přestali psát, ztratili chuť vystupovat a nové talenty jsem kolem sebe těžko hledala. Po více než dvou letech přišel zvrat. Postřehla jsem i díky zmíněným Sajtnám, že mladých básníků v poslední době nějak přibylo. K tomu mi přítel vnuknul myšlenku, že bych Přeháňku mohla udělat na jednom opuštěném místě. A tak se to opět rozběhlo.

Starý altán, hudební zkušebna… I genius loci při autorském čtení dělá své. Neznamená ale toto putování po opuštěných místech pro Přeháňku mnohem zásadnější změnu? Myslím, jestli se z ní nestává pořad typu „básníci pro básníky“, příležitost, kde se schází mladí literáti spíše proto, aby si navzájem přečetli texty, vyměnili zkušenosti, než proto, aby se prezentovali před veřejností? Jak jsi s „putováním“ zatím spokojená?

Tak jako dnes, tak i tenkrát si Literární přeháňka putovala krajinou a přinášela srážky, kde a kdy se jí zachtělo. Dodnes ráda například vzpomínám na studenta VŠB, který se v Planu B objevil náhodně a rozhodl se nám přečíst báseň, kterou složil při psaní testu z fyziky. Myslím, že se nám to putování daří, třeba i proto, že se pokaždé na čtení objevily nové tváře a také někdo, kdo využil open mic, třeba i ze srandy. Svoboda a otevřenost je nám vlastní. Poslední Přeháňku jsme např. propojili s vernisáží v galerii Saigon, sídlící v téže budově jako zkušebna, kde čtení proběhlo. Prostor byl tak plný nejen mladých prozaiků a básníků.

Kde a kdy se odehraje nejbližší Literární přeháňka?

Přeháňka se spustí 20. září od 19 hodin v momentálně opuštěné budově Miniuni-svět miniatur, kterou čeká v budoucnu demolice, a to díky spolupráci s Refill Ostrava a Ostravskou univerzitou. Všechny čtenáře srdečně zvu.

A na jaký program se čtenáři Ostravanu mohou těšit?

Vystoupí hned několik básnířek – Erika Patrilová, Katarzyna Gattnar a Vladana Fuchs. Ze svých básní bude číst i malíř Jiří Zavřel a Roman Fiala. Čtenáři se mohou těšit také na prózy Mariana Kiszy či Adama Tomáše. Součástí bude i minivýstava statusů a ovčích komiksů Kateřiny Pelegrinové. No a pak přijde čas i na open mic. Jsem velmi zvědavá, čím nás vystupující překvapí tentokrát. Možná se dočkáme i performance. Celým večerem se bude prolínat intuitivní hra Jany Sedlákové na různorodé hudební nástroje. Případní zájemci se se mnou můžou dát do řeči, kdykoli mě potkají, nebo mi napsat na email na adresu kristyna.svidronova@gmail.com. Novinky a vše kolem Literární přeháňky je dohledatelné na naší facebookové stránce, skrze kterou nás lze také kontaktovat. Do budoucna těch možností bude jistě více.

Co dodat? Plány, vize…?

Příští Literární přeháňka proběhne možná v hotelu Metropol. Rozhodně se chystáme přehnat na dalších zajímavých místech. Mimo to bych ráda Literární přeháňku dostala více i do povědomí středoškoláků z Ostravy i širšího okolí. Mám i plán, jak to udělat, ale ten si zatím nechám pro sebe.

Radek Touš | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.