Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Vymyslet dobrou srandu je taky umění. Jiří Krhut na albu Čapkárna úročí svůj bavičský talent

Vymyslet dobrou srandu je taky umění. Jiří Krhut na albu Čapkárna úročí svůj bavičský talent

30.11.2019 08:50 Hudba

Jeden z nejaktivnějších ostravských muzikantů současnosti Jiří Krhut vydal sólový debut Čapkárna. Známý hudebník, textař a bavič na něm zůstává věrný svým múzám: humoru, legraci a nadsázce. Album přináší 14 písniček, jejichž cílem je především pobavit. Některé znáte z Kabaretu Bo a z Varieté Krhut. Rozhodně však nejde o provinční či jednopolohou záležitost, o čemž svědčí stylová i tematická pestrost nahrávky. Čapkárna je album naplněné příjemným nadhledem, důvtipem, vynalézavostí a obyčejnou radostí ze hry se slovy a života v nezávislé kreativitě.

Zvětšit obrázek

Jiří Krhut během letošního koncertu v Českém rozhlasu Ostrava.
Foto: archiv J. Krhuta

Krhutovo sólové album se nejčastěji pohybuje v rovině nekomplikovaného folku. Většina písní je složena v malé dvojdílné písňové formě s refrénem a slokou. Přitom si nelze nevšimnout, že sloky jsou poměrně rozsáhlé a ukazují vypravěčskou imaginaci písničkáře. Refrény jsou naopak často realizovány formou jednoduchého, krátkého a výstižného popěvku, sloganu a hesla (Čap, čap, Čapkárna…Aj, Jugoslávia, Aj Jugoslávia, Aj, tam sa zabíjá…Nenačítá…Ajajaj, no to je zápas, Ajajaj, zas taky trapas…apod.).

Krhut je autorem naprosté většiny písní (pouze u úvodní Čapkárny je spoluautorem hudby Jaromír Nohavica a textu Jakub Klein a song Nenačítá je coververzí šlágru Felicità). Textově se pohybuje ve své nejtypičtější rovině: reflexe známých ostravských destinací (Čapkárna, Franta na Stodolní, Jugoslávská, Aneta z Přívozu, Ostravo něžná) a lidových postaviček jsou vtipné a odlehčené.

Svěží vítr písničkám přinesly žánrové výlety a pestrá rytmika, která svědčí o Krhutově bubenické praxi a výborném rytmickém feelingu. Píseň Na Bali různými hudebními a zvukovými prostředky ilustruje atmosféru exotické země, Paříž má latinko-americkou rytmiku ve stylu bossa nova, nálada však písničce i díky elegantnímu sólu akordeonu svědčí.

Čapkárna je hravé i dravé album, na každém textovém či hudebním předělu na posluchače číhá nějaká vychytávka, nečekaný hudební či textový komentář k jejím příběhům. Jiří Krhut zpívá a hraje na své nejtypičtější nástroje (kytara a perkuse). Jeho hlas je příjemný, projev bezprostřední a citlivý, své příběhy dokáže vyprávět s jedinečným výrazem a hereckým gestem i chlapskou něhou.

Výrazný je instrumentální vklad hostů, kteří vkusně rozšiřují a obohacují rytmicko-melodický potenciál skladeb. Pavel Sotoniak (klavír, akordeon, melodika), Milan Straka (klarinet, píšťalka), Mario Šeparovič v netradiční roli hlasu z Jugoslávie, Tomáš Rossi (udu) a Marek Hoblík (kytary), který je podepsán také pod zvukem nahrávky. Album se nahrávalo v Českém rozhlase Ostrava a disponuje skutečně znamenitými akustickými a dynamickými poměry. Vytříbený zvuk dokládá, že mezi muzikanty, autorem a zvukařem panovala během natáčení i následného masteringu pohodová a inspirativní atmosféra.

Jiří Krhut na své Čapkárně potvrzuje své kvality písničkáře, který je dobrým skřítkem, cirkusovým zrcadlem i lakmusovým papírkem svého rodného města. Dokáže být neposedným, trefným i břitkým komentátorem ostravské mentality, ale jeho tematický rejstřík obsahuje také něžně i drsně romantické songy Koupil jsem mojí milé, Přišla zima a Zamknu tě, lásko. Jeho texty vyrůstají z reálných humorných či prekérních životních situací a Krhut jim dopřává autentické ztvárnění. V hlasových linkách, které ilustrují různé situační děje, se doslova vyřádil a ukázal také svůj imitační a parodický talent.

Nezanedbatelná je také grafická a výtvarná kvalita obalu a bukletu, kterou vytvořil Jan Kulich. Ten každé písničce vymyslel konkrétní ilustraci v podobě přiléhavých koláží.

Jiří Krhut natočil album, které dokáže oslovit všechny možné generace. Z textů čiší radost z rytmu i potěšení z dobře odtušených a přirozeně frázovaných rýmů a vtipných asociací. Častým stylistickým prostředkem je Krhutovi nadsázka a satira, která cílí na povahové vlastnosti a konkrétní rázovité zážitky. Ze svých životních událostí a vnímání světa si Krhut vybírá polohy, ve kterých je silný a dokáže pobavit.

Zkušenost z jeho kapelní tvorby (např. skvělá debutová deska Nedivoč) dokládá, že však umí obsáhnout také vážnější a osobní témata. Nyní na své Čapkárně nabízí především zábavu bez věkových hranic a pořádnou porci písničkářského kumštu v moderním zvukovém hávu. To je nabídka, která se neodmítá, protože dobrou srandu vymyslet je taky umění. Ta neleží nikdy jen tak na silnici. Ta se prostě musí umět!

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.