Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Ukolébavky Jana Lstibůrka s Janáčkovou filharmonií zpívali Tomáš Klus, Ewa Farna a další zpěvačky

Ukolébavky Jana Lstibůrka s Janáčkovou filharmonií zpívali Tomáš Klus, Ewa Farna a další zpěvačky

11.12.2019 Hudba

Projekt baskytaristy Jana Lstibůrka přivedl v úterý 10. prosince do Domu kultury města Ostravy zajímavé hosty. Pěveckých partů se ujali Ewa Farna, Tomáš Klus, Lucie Páchová, Petra Páchová-Lstibůrková a Michaela Páchová-Novotná. Janáčkovu filharmonii řídil dirigent Jan Kučera.

Zvětšit obrázek

Ewa Farna a Tomáš Klus během úterního koncertu.
Foto: Ivan Korč

Autorská dvojice skladatel a basista Jan Lstibůrek a básník a textař Robin Král se v minulosti sešli už několikrát. V roce 2017 společně napsali noir muzikál Spejbl a město hříchu a poté se pustili do tvorby moderních autorských ukolébavek. Projekt dostal knižní i hudební podobu a vyšel pro „čtenáře a posluchače každého věku“. „Snažili jsme se udělat takové skladby, které bychom sami chtěli poslouchat při usínání. Vytvořit místo – pro děti i dospělé bez rozdílu, ve kterém se budete chtít s důvěrou rozplynout ve spánku“, říká o projektu básník a textař Robin Král.

Po nedávné úspěšné spolupráci Jana Lstibůrka s Janáčkovou filharmonií se zrodil nápad dát jeho ukolébavkám orchestrální podobu. A co říká o této prastaré hudební formě hudební slovník? Prostá, lidová píseň, jež má uspati dítě, či autorská skladba působící uklidňujícím dojmem. Pojďme si tedy přiblížit, jak vyzněly ukolébavky Jana Lstibůrka v podání Janáčkovy filharmonie a zmíněných sólistů.

Dirigent Jan Kučera. (Foto: Ivan Korč)

Autor hudby Lstibůrek se prozatím zapsal do povědomí jako výborný hudební aranžér. Barevně napsané orchestrální party jeho Ukolébavek počítají s netradičními nástroji (v orchestrálním kontextu), jako je cimbál, cembalo, varhany apod. V jednom případě ve skladbě zahrčel i kontrafagot. Pestrá orchestrace se projevila v delších instrumentálních předehrách a mezihrách, které hudebními prostředky ilustrovaly osu konkrétních příběhů a témat.

Ewa Farna. (Foto: Ivan Korč)

V pěveckých partech se střídalo trio sester Páchových, v sólových partech se představili Tomáš Klus a Ewa Farna, kteří si jednu ukolébavku zazpívali i společně. Zvláštní atmosféra Lstibůrkových písní počítá se specifickým pěveckým projevem, který je příznačný šepotem a absencí vibrata. Sólisté své party někdy téměř odrecitovali, neboť jim tak velela melodika písní a nálada Králových textů. Tomáš Klus několikrát předvedl i hluboké profondní basy, Ewa Farna se vyrovnala se značně širokými intervaly, ale místy vyšla najevo i její nejistota.

Tomáš Klus. (Foto: Ivan Korč)

Celkem během večera zaznělo 13 skladeb, z nichž mi v paměti utkvěla především barevná orchestrace ukolébavek Kam chodí ptáci spát, Balvany, Říkanka o řece a dalších. Možná jsem očekával poněkud výraznější zapojení Ewy Farne a Tomáše Kluse, kteří se večerem jakoby jen prokmitli. Chyběl mi osobnější kontakt a pár slov k publiku. Větší prostor dostalo trio Lucie Páchové, Petry Páchové- Lstibůrkové a Michaely Páchové-Novotné. Ani jejich potenciál nebyl bohužel patřičně rozvinut, protože se dámy u mikrofonu častěji střídaly, než aby se využilo jejich sborových vokálů. Pěvecká srozumitelnost a intonační jistota těchto dam byla zejména v začátcích skladeb kvalitativně kolísavá.

Dámské pěvecké trio. (Foto: Ivan Korč)

 

Ukolébavky Jana Lstibůrka na pěkné básně Robina Krále na mne osobně zapůsobily rozporuplně. Jejich atmosféra je vykrojena z jednoho těsta a evokuje nejčastěji smutek a plíživou melancholii. Chyběly kontrastnější nálady a večer se nesl v jednolitém ovzduší jakéhosi očekávání, které nebylo naplněno. Souvisí s tím i melodika Lstibůrkových kompozic, která není dostatečně výrazná, písně postrádají charismatické, typicky říkankové melodie, jež okamžitě utkví v hlavě. Jejich hudební forma je zbytečně přestylizovaná, orchestrace poněkud účelově supluje fádní melodiku a pestřejší portfolio nápadů (vzpomenu např. na Ukolébavky Pavla Jurkoviče, které jsou opravdovým kaleidoskopem výrazových možností této hudební formy).

Interpretace Janáčkovy filharmonie pod taktovkou Jana Kučery se nesla v profesionálním vyznění: zazněly nádherné sólové výkony v řadě nástrojů. Sluší se rovněž připomenout, že v úvodu koncertu byla vzdána úcta obětem úterní tragédie. Nejvíc mne nakonec pozdě večer ukolébala informace, že violoncellistka, které se udělalo během koncertu Janáčkovy filharmonie nevolno, je v pořádku. Zaplaťpánbůh.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.