Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Galerie Ostravan: Malíř Václav Buchtelík pracuje i se socialistickou estetikou z éry normalizace

Galerie Ostravan: Malíř Václav Buchtelík pracuje i se socialistickou estetikou z éry normalizace

5.4.2020 Obraz & Slovo

Ostravskému malíři Václavu Buchtelíkovi (1990) zřejmě koronavirus zruší výstavu na Dole Michal, která měla být zahájena 29. dubna. V improvizované virtuální Galerii Ostravan nyní vystavuje sérii nových obrazů. „Předlohou pro tyto malby byly koláže, kterými se dlouhodobě zabývám,“ vysvětluje umělec, jehož zajímá pokřivená dobová estetika i barevnost sedmdesátých a osmdesátých let.

Zvětšit obrázek

Výřez z obrazu Příprava na koupel (2019).

Václav Buchtelík je malířem obav a úzkosti. Taková byla jeho loňská výstava Zoja v ostravské Výstavní síni Sokolská 26 i expozice vystavená o dva roky dříve v Obecním domě v Opavě, které dal název Tmo ve mně pojdi. „Z optimistických nálad tvořit nedokážu,“ řekl tehdy v rozhovoru pro kulturní deník Ostravan.cz. A také sérii nových maleb, kterou nyní nabídl prozatímní Galerii Ostravan, lze dvěma slovy popsat jako „těžkou nálož“. V dílech třeba zůstává Buchtelíkova pověstná „pekelně červená“, která nyní v době koronaviru může naznačovat ledacos. Že to třeba jednou opravdu nedopadne dobře a s večerními červánky vykrvácí i lidstvo.

Václav Buchtelík: Skok do ohně, 2020

Těžká nálož je to víc pro návštěvníky galerie než pro samotného autora. Buchtelík totiž aktuálně zpracovává témata, která už si jednou takzvaně „umělecky odžil“ při tvorbě koláží. Nyní jim pouze vdechuje druhý život v podobě olejů na plátně. Temnota témat je tedy „naředěna“ a umělec se může více soustředit třeba na techniku malby. „Po těžkých tématech jsem si chtěl odpočinout a hraju si s formou,“ říká.

Václav Buchtelík: Koukej, 2019

Koláže, které jsou předobrazy aktuálních maleb, nebyly dílem nějaké surrealistické spontaneity, jak by se mohlo zdát při zběžném pohledu. Při bližším zkoumání zjistíme, že Buchtelík pracuje s estetikou socialistického realismu z éry normalizace. „Kupuji staré knihy vydávané od počátku sedmdesátých let. Publikace o městech, socialismu a jeho budování, přírodě, zvířatech, lidech i katastrofách, prostě pel mel témat. Z toho vybírám a vytvářím absurdní světy plné paradoxů, kontrastů a symbolů. Po obsahové stránce zpracovávám socialismus očima člověka, který žije v postsocialistické zemi,“ vypráví malíř.

Václav Buchtelík: Dítě, 2019

V kolážích i v následných malbách se přitom umělci, který se narodil až po sametové revoluci, podařilo až s tísnivou intenzitou zobrazit chmurné časy před rokem 1989. Coby padesátník mám třeba téměř osypky z jeho obrazu Schody do pekla. Z dokonale vystižených odstínů tehdejší ostravské šedi, kdy Dům umění vystavoval stále dokola díla velebící socialismus a expozici si přicházeli prohlédnout členové vyznamenaných Brigád socialistické práce.

Václav Buchtelík: Schody do pekla, 2020

„Do jisté míry je to možná kritika tehdejší společnosti, výsměch aranžovanosti záběrů z knih, kultu práce a podobně,“ přemítá malíř nad svou fascinací socialistickou estetikou před třiceti a více lety. V kontrastu s normalizací ale občas záměrně použije i jiný motiv z dějin světového malířství. „Jako třeba u obrazu s názvem Trhej! Tam je patrný záběr z Prámu Medúzy od francouzského malíře Théodora Géricaulta z roku 1818. Sup čeká až všichni pojdou, aby mohl začít žrát,“ prozrazuje.

Václav Buchtelík: Trhej!, 2019

Pokud jde o zásah koronaviru do pracovních záležitostí, Václav Buchtelík upozorňuje především na možné odvolání velké výstavy v unikátním ostravském industriálním prostoru. „Koronavirus mi nejspíš nedovolí vystavovat na Dole Michal, kde jsem měl naplánovanou vernisáž na 29. duben a výstava měla trvat do 22. května. Kdo ví, třeba se stane zázrak,“ nechává si v pohnuté době přece trochu naděje.

Malíř Václav Buchtelík. (Foto: Ivan Mottýl)

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.