Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Poctivá a dobře odvedená práce: Kryštof po karanténní pauze v Ostravě naplnil veškerá očekávání

Poctivá a dobře odvedená práce: Kryštof po karanténní pauze v Ostravě naplnil veškerá očekávání

22.6.2020 Hudba

V neděli se konečně dočkali fanoušci populární kapely Kryštof. Jejich první koncert po dlouhé koronavirové pauze se odehrál v srdci Ostravy na nádvoří pivovaru Ostravar. Účelem akce s názvem Ostravar a Kryštof pro Ostravu bylo vrátit lidem optimismus a dát si u toho dobré pivo. Nad tím, jestli se to skutečně podařilo, se zamýšlí hudební publicista Milan Bátor, který byl jedním z pětistovky diváků přímo na místě. Koncert byl streamován po internetu.

Zvětšit obrázek

Richard Krajčo během koncertu na nádvoří pivovaru.
Foto: Martin Popelář

Něco tady nehraje. Vjíždím do areálu pivovaru Ostravar a nikdo mne nestaví, nekontroluje, neposílá zaparkovat jinam. Přilehlé parkoviště poloprázdné, nechávám zde auto a jdu se odbavit. Opět pohoda. Žádné ponižující měření teploty, běžná kontrola jako na běžném letním festivalu. Že by se do naší krajiny vrátil zdravý rozum? Areál pivovaru zdaleka nepřipomíná koncert nejoblíbenější české populární skupiny. Volně roztroušené hloučky lidí, pár stánků s pivem, jeden s dobrotami a všude spousta místa a prostoru.

Čekáme společně s dalšími tisíci lidí u obrazovek on-line streamu na osmou hodinu. Přesně s jejím úderem vchází sedm muzikantů za zvuku pompézní znělky na pódium. Zahajovací rituál, připomínající příchod slavného fotbalového týmu na hřiště světa, nesmí chybět. Lidé to takto mají rádi, je to jasný a srozumitelný signál, že začíná show a bude se tančit a zpívat.

Z koncertu kapely Kryštof. (Foto: Martin Popelář)

Kryštof zahájil koncert energickými písněmi Šnůry, Tak pojď hledat břeh a Zatančím, které dokázaly rozhýbat prokřehlé diváky a měly zahřívací funkci. Žádné zbytečné řeči, ale pořádný rozjezd. Protiváhu tvořily pomalejší písně jako Atentát či Naviděnou, věnovaná všem tatínkům. Nechyběly Cesta a Obchodník s deštěm, ve kterém se Krajčo vydal jako vícekrát toho večera do publika. Pozdravit se, tlesknout si do dlaní, půjčit mikrofon…Koncert ubíhal rychle, přídavkovou zónu zahájila píseň Ty a já, konečnou tečku, už bez pozornosti streamu, učinil song Srdce nehasnou, který si zazpíval Krajčo sám pouze s kytarou a vyslyšel tak přání publika o ještě jednu rozlučkovou.

Kryštof odehrál přesvědčivý koncert, který byl příjemný, nenucený a bezprostřední. Dynamický set s vyváženou dramaturgií střídající rychlé a pomalé písně fungoval spolehlivě.  Průvodní slovo Krajča bylo s ohledem na ostravskou destinaci sice rázovité, ale trefné. „Děti, je to nářečí, ale jen když to říkáte tady,“ vysvětil mladším fanouškům. Příjemná byla sebeironie o důchodcích, kterým je čtyřicet, i poznámka, že se takto mezi lidmi v publiku neprošel snad 15 let, protože ho vždy napěchované davy pod pódiem nesly na rukou. Krajčo také koncert s ohledem na jeho náročné pohybové ztvárnění, které zahrnovalo obvyklé běhání a skákání, velmi dobře odzpíval. Smutné bylo ovšem, že když se vydal mezi lidi, téměř v každé ruce trčely mobilní telefony, které zpěvákovi mířily do tváře. Jakoby nestačilo užít si tu bezprostřední blízkost. Copak jsme vyměnili své vzpomínky za mobilní paměť?

Z koncertu kapely Kryštof. (Foto: Martin Popelář)

Kapela se dokáže na pódiu chovat s absolutní profesionalitou za každých okolností, i kdyby padaly trakaře. Přesně vymyšlená choreografie neměla sebemenší zádrhel. Přesto ale bylo cítit, jak to kluky po devítiměsíční hrací pauze baví. Spontánní úsměvy, komentáře a instrumentální sóla zahraná procítěně a s chutí nebyly součástí žádné pěstěné pózy, ale zapůsobily upřímností a srdečností. Přiznám se, že ačkoli nepatřím do skalního tábora ctitelů populární hudby, koncert kapely Kryštof jsem si užil, protože nabídnul přesně to, co si předsevzal. Dal lidem optimismus, na chvíli umožnil zapomenout na běžné osobní strasti a dokázal zahřát.

Velice oceňuji také fakt, že se Richard Krajčo ještě vrátil sám s kytarou zahrát další přídavek. Zkušenost s manýry jiných hvězd praví, že to nebývá zdaleka pravidlem. Krajčo je však srdcař, který své věci dělá poctivě a s maximálním nasazením. Nechvástá se a nepovyšuje, ani se nesnaží o filozofické reflexe, které by přece jen s ohledem na výpovědní hodnotu textů působily podivně. Frontman Kryštofu si raději z pódia zavtipkoval s brankářem Baníku Honzou Laštůvkou, který byl přítomen v publiku. Působivě ztvárnil gesty pro neslyšící refrén v přídavkové Ty a já. Prostě nepolevil do posledního okamžiku.

Nepatřím k těm, kteří by ponižovali hudební styl a projev nějaké kapely jen proto, že ho zrovna posluchačsky nevyhledávají. Koncert kapely Kryštof jsem si opravdu vychutnal, protože byl po všech stránkách ukázkou poctivé, skvěle odvedené práce. A taková nikdy nepřijde vniveč a lidé ji ocení.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.