Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Benda Quartet během on-line koncertu udělal sympatickou tečku za tak trochu jinou sezonou filharmonie

Benda Quartet během on-line koncertu udělal sympatickou tečku za tak trochu jinou sezonou filharmonie

26.6.2020 Hudba

Historicky poslední stream Janáčkovy filharmonie se konal 25. června v režii Benda Quartetu. Přední české smyčcové kvarteto si přizvalo klavíristu Marka Kozáka a kontrabasistu Lumíra Kavíka. Jejich koncert byl důstojnou a působivou tečkou za podivnou koncertní sezonou, kterou však hráči Janáčkovy filharmonie zvládli s obdivuhodným nasazením a vzácnou iniciativou.

Zvětšit obrázek

Ze čtvrtečního koncertu Benda Quartetu.

Benda Quartet vystoupil v rámci on-line koncertů pod hlavičkou JFO již podruhé. Tentokrát zvolil program sestávající z děl Ludwiga van Beethovena a Fryderyka Chopina. Beethoven začal na svých kvartetech pracovat v roce 1798 a během svého života do nich koncentroval své nejhlubší a nejosobnější myšlenky. Smyčcový kvartet č. 4 c moll op. 18, který zazněl v úvodu, má zvláštní osud: v dochovaných skicářích k němu neexistují náčrtky a vyskytují se domněnky, že kvartet patří k bonnským předchůdcům a mohl být napsán mnohem dříve než ostatní.  To je ovšem nepravděpodobné. Jeho „styl“ je totiž srovnatelný s větami z Patetické dopsané těsně předtím, než se Beethoven pustil do psaní kvartetů.

Benda Quartet hrál v obvyklém složení Jakub Černohorský (1. housle), Petr Grabovský (2. housle), Petr Benda (viola) a Tomáš Svozil (violoncello). Od počátku mne oslovila přesná, jiskřivá energie první věty. Nonšalantnímu Scherzu hráči vtělili lehkost a nevtíravou eleganci bez přehnaného patosu. Také v dalších větách se interpretům dařilo vystihnout rozličné emoce a vyjádřit je adekvátními dynamickými, agogickými a artikulačními prostředky. Cílevědomou výstavbu měla finální rondová věta, která se rozzářila krásnými barvami a upoutala strhující intenzitou a vášnivým výrazem. Benda Quartet rozezněl Beethovenovu hudbu a její emocionální odstíny s velkou přesvědčivostí.

Po krátké přestavbě pódia se k Benda Quartetu přidali klavírista Marek Kozák a kontrabasista Lumír Kavík, aby společně provedli Chopinův Klavírní koncert č. 1 e moll, op. 11. Ten vznikl v skladatelově kompozičním období bouře a vzdoru a bývá charakterizován jako exploze „romantičnosti“. V jeho hudbě výrazně dominuje romantická poetika, která nahradila dekorativní a brilantní styl dřívějších dob. Klavírista Marek Kozák se narodil ve Frýdku-Místku a patří k největším klavírním talentům mladé generace. Jeho provedení Chopinova kvartetu ve spolupráci s Benda Quartetem a Lumírem Kavíkem mělo parametry mimořádného zážitku. Virtuózní pasáže, běhy a figurace mladý pianista zvládnul bravurně, s impozantní měkkostí úhozu, sametovým tónem a hebkými melodickými oblouky. Bez jakékoli snahy o exkluzivitu hrál Kozák soustředěně, ukázněně a s pokorou. Rozhodně nepřipomínal romantického umělce-bouřliváka, ale spíše introvertního vážného myslitele, který neklouže po povrchu, ale hledá v každé frázi její ideální výraz a skrytý smysl.

Musím říci, že nevšední adaptace Chopinova klavírního koncertu pro obsazení smyčcového kvarteta a kontrabasu byla doslova lahůdkovou záležitostí. Jednak nádherně vynikl klavírní part v celém svém témbrovém bohatství, jednak se také výrazně prokreslila instrumentace a celková hudební faktura.  Pojetí ansámblu bylo příjemně sehrané a dynamicky promyšlené, byl to Chopin spíše něžně úchvatný než prvoplánově efektní. Líbilo se mi, že muzikanti zřetelně usilovali o zpěvnou, kantabilní interpretaci namísto tradičního romantického patosu.

Benda Quartet s mladým, vynikajícím pianistou Markem Kozákem a kontrabasistou Lumírem Kavíkem učinili za touto přerývanou a nesouvislou sezonou velmi silnou hudební tečku. Janáčkově filharmonii patří obrovské poděkování za její mimořádné odhodlání a odvahu pořádat koncerty v obtížných podmínkách, nejprve v prázdných sálech, posléze s přibývajícími diváky. Respekt si zaslouží všichni, kteří se podíleli na náročných technických přenosech a zajistili maximální možnou kvalitu přenosu a poslechu.

Nezbývá, než si přát, aby se podobná situace už nikdy neopakovala. Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Vynucená pauza v našich životech mimo jiné ukázala, že streamované koncerty Janáčkovy filharmonie veřejnost vítala a sledovala s velkou pozorností. Doufejme, že stejná pozornost bude věnována také další koncertní sezoně a všem důležitým věcem, které s ní souvisí.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.