Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Kniha Kundera je událostí roku, autor Jan Novák ji představí na MAČi a poodhalí Kunderovy ostravské stopy

Kniha Kundera je událostí roku, autor Jan Novák ji představí na MAČi a poodhalí Kunderovy ostravské stopy

1.7.2020 05:54 Obraz & Slovo

Měsíc autorského čtení (MAČ) v Ostravě začíná ve středu 1. července básnickou férií, v pořadí už pátou literární Sajtnou. Ve čtvrtek 2. července do Divadla 12 zavítá maďarský spisovatel Pál Závada a česko-americký autor Jan Novák, o jehož knize Kundera: Český život a doba se v těchto dnech vášnivě diskutuje v nejednom tuzemském médiu. Kundera totiž zasáhl celé generace čtenářů a je nejslavnějším současným spisovatelem narozeným v českých zemích, i když se k vlasti příliš nehlásí. Často pobýval i v Ostravě, co tedy Novák prozradí o jeho stopách v ocelovém srdci republiky?

Zvětšit obrázek

Spisovatel Jan Novák.
Foto: Větrné mlýny

Novákova monografie s názvem Kundera: Český život a doba (Argo + Paseka) se roztáhla na devět set stran, a přitom končí již odchodem spisovatele do emigrace v roce 1975. „Pro ostravské čtenáře bude zajímavá například kapitola Brigádník,“ věří spoluředitel Měsíce autorského čtení Pavel Řehořík, jehož těší, že vydání publikace se téměř sešlo s počátkem festivalu. „Novák bude z knihy napřed číst v brněnském Divadle Husa na provázku, ve čtvrtek pak v Ostravě v Divadle 12. V Brně očekávám vášnivou diskusi, protože Kundera má v moravské metropoli řadu skalních zastánců, kteří teď Novákovu knihu označují téměř za bulvární brak,“ prozrazuje Řehořík. Aktuálnější a kontroverznější zahájení festivalu si snad nemohl vymodlit.

V Ostravě se očekává trochu vlažnější diskuse, i tak může být zajímavá. „Ve sborníku ostravské poezie Briketa jsme v roce 2014 vydali Kunderovu budovatelskou báseň, ke které se autor záměrně nehlásí. Ta zřejmě mohla vzniknout na brigádě mladých budovatelů socialismu v Ostravě v létě roku 1949, kterou Novák v knize zmiňuje,“ uvažuje Řehořík, který také šéfuje nakladatelství Větrné mlýny. V Kunderově básní s názvem Slavnost návratu třeba stojí: „… strana nám zamává, / z černých bud vyroste / krásnější Ostrava. / Překrásná Ostrava / v zelených ulicích, / kde budou domov mít / ostravští horníci!“

A možná se v sále ostravského Divadla 12 objeví i některý z Kunderových ostravských údajných přátel či známých. Doyen ostravských výtvarníků a o čtyři roky mladší Kunderův souputník Eduard Ovčáček loni v rozhovoru s autorem tohoto článku řekl: „Seznámili jsme se někdy v půli šedesátých let, když psal román Žert. Kundera tehdy jezdil do Ostravy za určitými dámami, zároveň ale sbíral reálie pro svůj román. Jedna naše společná kamarádka ho pak poslala za mnou do ateliéru. Potřeboval nějaké autentické zkušenosti pétépáků nasazených v padesátých letech do dolů, a jeden z mých největších kamarádů se v Ostravě ocitl právě jako pétépák. Pražák poslaný za trest na šachtu, šlo o později evropsky známého grafika a sochaře Rudolfa Valentu, který žil za normalizace v Londýně a posléze v západoberlínském Kreuzbergu.“

Ty „určité dámy“ zajímají i Jana Nováka. V monografii se záměrně nevyhýbá sexuálním vztahům Milana Kundery, neboť podstatou spisovatelova díla je také téměř „pudový lov žen“. Nezkrotná touha zmocnit se jakékoliv krásné sukně, a to i kontroverzními způsoby, pokud bychom se na Kunderovy romány měli podívat třeba očima hnutí #MeToo.

Novák v každém případě prolomil tabu a naštval strážce Kunderova odkazu. A o nedotknutelném spisovateli napsal i to, co se takzvaně nehodí, jak novou monografii ocenil Ondřej Štindl v týdeníku Echo, kde také připomněl dvanáct let staré přání Marka Vajchra z Revolver revue: „Říkat v souvislosti s Milanem Kunderou něco jiného, než by sám rád slyšel, nemůže být ničím jiným než zlovolným pokusem jej pošpinit. Pozoruhodné jsou na tom mimo jiné dvě věci: jak dokonale tento sdílený předpoklad konvenuje obrazu, který o sobě Milan Kundera po léta usilovně vytváří, a jak pilná, předvídavá a vstřícná dokáže být určitá skupina domácích literárních vědců, pokud jde o preventivní retuš všeho, co by snad s Kunderovým autoportrétem mohlo neladit.“

Monografie Jana Nováka se naopak zkamenělý obraz Milana Kundery snaží uvést do reality. Nemá to lehké, protože i jinak pokrokový brněnský literární časopis Host dal loni prostor Kunderově ženě Věře a ta v obsáhlém rozhovoru odmítla, že by manžel udal agenta chodce Miroslava Dvořáčka, jak o tom svého času napsal týdeník Respekt. Agent Dvořák tehdy málem dostal trest smrti, načež si odseděl neuvěřitelných dvaadvacet let. Věra Kunderová však v Hostu mluvila o „dalekosáhlém a politicky motivovaném spiknutí proti Milanu Kunderovi“.

Večer s Janem Novákem bude zřejmě patřit k vrcholům Měsíce autorského čtení, ač přitom festival vlastně odstartuje. Úplné zahájení ale v Ostravě tradičně patří hromadné básnické Sajtně, jakémusi srazu básníků. Loni Sajtna trvala skoro tři hodiny a předloni ještě déle, letos se však musí z hygienických důvodů směstnat do devadesáti minut. Krátká básnická preludia budou oddělovat vstupy básníka a hráče na bicí nástroje Dominika Bárta. Sajtna také připomene účastníky minulých ročníků, kteří se v pořadí už pátého „básnického běsnění“ nedožili. To se poprvé odehrálo v červenci 2015 ve sklepě Absintového klubu Les a těch, kteří z ostravského literárního provozu mezitím navždy odešli, je stále více: Jaroslav Žila, Hnát Daněk, Günter Motýl či Milan Andrássy.

Hosty letošního festivalu MAČ jsou maďarští spisovatelé a heslem se stalo nejdelší maďarské slovo MEGSZENTSÉGTELENÍTHETETLENSÉG. „Kdo nezná jeho význam či jak se vyslovuje, ten musí dojít alespoň na jedno autorské čtení maďarských autorů do Divadla 12 v budově Divadla Jiřího Myrona,“ říká Řehořík. A díky tomu poznat vynikající spisovatele, jakým je třeba Gábor Németh, který v neděli 5. července představí román Egy mormota nyara (Léto jednoho sviště). Ten se zabývá migrační krizí, extrémním islamismem i romskou otázkou.

Zajímavá setkání slibuje i večer věnovaný dvacetiletému vydání ostravské umělecké antologie V srdci Černého pavouka v neděli 26. července. Bílé divadlo na něm předvede asi patnáctiminutový projekt svázaný s textem básníka Milana Kozelky, který byl editorem antologie. Přijde i autor celého projektu a exvydavatel Jan Vrak ze zaniklé Votobie a také autorka doslovu Iva Málková. Legendární kabaret ostravské bohémy z devadesátek vyvolají ze záhrobí Jiří Surůvka a Ivo Kaleta. „Doufám, že po letech by mohl být kabaret ještě obskurnější podívanou, než býval. Zvlášť mladší publikum bychom mohli roztetelit trapností. Je čas užívat si hořké pilulky,“ komentuje Kaleta připravovaný návrat na scénu.

*

PROGRAM MAČ DO SOBOTY

STŘEDA 1. ČERVENCE, 19.00: Literární Sajtna, mimo jiné vystoupí Kristýna Svidroňová, Ivana Kašpárková, Petr Hruška, Vasilios Chaleplis, Radek Touš, Jakub Strouhal, František Hruška, David Bátor, Dan Jedlička, Ondřej Hložek, Dominik Bárt, Filip Klega, Roman Polách, Petr Stach, Vladimír Jaromír Horák, Milan Krupa, Jan Vrak, Radovan Jursa, Miroslav Černý, Jakub Chrobák, Petr Szyroki, Radovan Jursa či Vít Adamus.

ČTVRTEK 2. ČERVENCE, 19.00: Pál Závada. Spisovatel, sociolog, nositel Kossuthovy ceny, narozen 1954. Obyčejný intelektuál, kterého ke hvězdám maďarské literární scény poslal deníkovou formou napsaný románový bestseller Jadviga párnája (1997, česky Jadvižin polštář, 2002). 20.30: Jan Novák.

PÁTEK 3. ČERVENCE, 19.00: Péter Závada. Na svém literárním kontě má dosud tři básnické sbírky. V kuloárech se říká, že básně z té první, Ahol megszakad (Kde se to zlomí), nosí maďarští mladíci na rande. V následující sbírce Mész (Vápno) se vypořádává se smrtí své matky, kterou ztratil ještě v dětství. Zatím poslední sbírka nese název Roncs szélárnyékéban (V závětří vraku). 20.30: Jan Němec. Autor představuje knihu Možnosti milostného románu (2019) nominovanou na Magnesiu Literu 2019 a oceněnou první cenou v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2019 v kategorii Krásná literatura.

SOBOTA 4. ČERVENCE, 19.00: György Spiró. Jeho sarkastické a nahořklé divadelní hry mají mimořádný úspěch. Debutoval v roce 1981 románem o boji s cenzurou Az ikszek (1981, česky Pod značkou X, 1990). Román se též stal předobrazem slavného autorova dramatu Az imposztor (1983, Podvodník). Jeho nejúspěšnější knihou je deset let stará Tavaszi tárlat (Jarní výstava) pojednávající začátek režimu Jánose Kádára. 20.30: Martin Františák a Ivan Motýl. Nevěsta s koronou, Bezručem a briketou. Zápisky z časů koronaviru. Umělecký šéf Švandova divadla v Praze s novinářem na volné noze a autorem knihy Struska, která byla oceněna druhou cenou v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2019 v kategorii Krásná literatura. A to především za kresby Petra Szyrokého a grafickou úpravu Jana Čumlivského.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.