Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Z Tabooku: J. Fiedor vydal eseje předsedy Landsmannschaftu, J. Macháček příběh z varšavské drogové scény

Z Tabooku: J. Fiedor vydal eseje předsedy Landsmannschaftu, J. Macháček příběh z varšavské drogové scény

8.10.2020 Obraz & Slovo

Někdejší ostravský disident Jiří Fiedor se jako první tuzemský nakladatel rozhodl k vydání vynikajících esejí předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta. Jiří Macháček z ostravského Protimluvu zase na trh poslal román polského autora Jakuba Żulczyka Oslněni světlem, jenž se stal předlohou úspěšného seriálu z produkce HBO. Na víkendovém festivalu malých nakladatelů Tabook v Táboře zaznamenal kulturní deník Ostravan.cz také výstavu ostravské malířky Hany Puchové. Minimálně pro následujících čtrnáct dnů to byl poslední veřejný literární festival, pandemie ruší i oblíbený ostravský ProtimluvFest. Respektive se proměňuje v online streamové přenosy.

Zvětšit obrázek

Jiří Fedor na festivalu Tabook.
Foto: Ivan Mottýl

Hana Puchová letos na Tabooku vystavovala v rámci hlavní festivalové expozice v táborské Galerii U Radnice, která dostala název Splendid observation. Ta se zaměřila na deníky a jiné záznamy aktivních výtvarníků a hostila mnohá význačná jména současné scény, například Michala Cihláře, S. d. Ch., Chrudoše Valouška, Františka Štorma, Terezu Říčanovou, Magdalenu Rutovou či Jana Čumlivského.

Z deníků Hany Puchové. (Foto: I. Mottýl)

Unikátní projekt, díky kterému mohli návštěvníci výstavy nahlédnout i do „třináctých komnat“ současných tvůrců, koncipoval Juraj Horváth, grafik a jeden z hlavních pořadatelů Tabooku. „Vystavili jsme kresby, poznámky posbírané na cestách, v práci, u kuchyňského stolu a uložené do sešitů. Tlustých, tenkých, ošoupaných častým používáním. Tisíce stran více než dvaceti autorů na výstavě nevystavitelného,“ shrnul kurátor.

Z deníků Hany Puchové. (Foto: I. Mottýl)

Hana Puchová představila deníkové záznamy pořízené mimo jiné v ostravském Trojhalí během festivalu soudobé hudby Ostravské dny v srpnu 2019. Její spontánní náčrtky i kolorované kresby půvabně vystihují emoce zaujatých hudebníků, a to až s jakýmsi sarkastickým vyzněním. „Všechno je hudba,“ říkávají totiž mnozí muzikanti, kteří jiné obory umění občas přehlížejí. „Nejraději kreslím propiskou na čtverečkovaný papír nebo na to, co je zrovna při ruce. Většinou to pak koloruji, vodovkami, temperou, ale také akrylem,“ dodala umělkyně k netypické výstavě. Výstavě nevystavitelného.

Z deníku Hany Puchové. (Foto: I. Mottýl)

Mezi knižními stánky v ulicích Tábora nabízel nejnovější produkci i frýdeckomístecký rodák a někdejší ostravský disident a signatář Charty 77 Jiří Fiedor. Majitel nakladatelství Pulchra, které loni vydalo záslužný svazek korespondence s názvem VYDRŽAŤ! Dopisy z vězení. Dolores Šavrdová, Jaromír Šavrda. Letos se Fiedor opozičním aktivitám v někdejším Severomoravském kraji nevěnoval, nicméně i téma jeho žhavé novinky s regionem souvisí. Kniha s názvem Bernd Posselt vypráví o Evropě obsahuje osobité politicko-historické úvahy mluvčího a od roku 2014 také spolkového předsedy Sudetoněmeckého krajanské sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft). Tedy šéfa organizace násilně vyhnaných Němců z Československa z let 1945 až 1946.

Z nové produkce nakladatelství Pulchra.

A jak známo, i značná část dnešního Moravskoslezského kraje bývala osídlena německým etnikem. Krnovsko, Bruntálsko a z velké části i Opavsko s Novojičínskem, podstatnou německou menšinu pak měla i Ostrava či třeba Těšín a Frýdek. A všude tam došlo k nemilosrdnému odsunu, který byl spojen s násilím i vraždami. „Úvahy Bernda Posselta mě zaujaly na Sudetoněmeckých dnech v Německu, kde jsem pro Českou televizi natáčel cyklus Česko-německé století,“ vyprávěl Fiedor na Tabooku (loni v listopadu dostal tento dokument Česko-německou novinářskou cenu). Nakladatel se tehdy s Posseltem také osobně seznámil a domluvili se na vydání české verze jeho evropských úvah. (odkaz na film J. Fiedora)

„Doufám, že tahle knížka pomůže k narovnání česko-německých vztahů. V rodném kraji jsem mnohokrát zaznamenal, že je tam Posselt vnímán jako zlý spiklenec a nebezpečný Sudeťák, což je nesmysl. Právě on se totiž asi nejvíce zasloužil o česko-německé porozumění. A kromě toho je oddaným vyznavačem evropské integrace,“ řekl Fiedor kulturnímu deníku Ostravan.cz. Posselt již v devatenácti letech zakládal německou pobočku Panevropské mládeže a záhy se stal i blízkým přítelem samotného strůjce Panevropské unie, kterým byl Otto von Habsburg, syn posledního rakouskouherského císaře Karla I.

„Přesvědčeného Evropana ze mě udělal osud mě rodiny,“ píše Posselt v úvodu knihy. Jeho předci totiž mluvili německy, slovinsky, maďarsky i česky, pocházeli ze Štýrského Hradce i z Jablonce nad Nisou a v roce 1945 skončili v transportech do Německa. Posselt v knize vzpomíná třeba na jednu ze svých letitých pratet, která vyhnání nikdy nepřijala a duchem pořád žila v české Kadani, odkud pocházela. Autor esejů proto odmítá všechny druhy nacionalismu a horuje pro spojenou Evropu a společné evropské občanství, s jehož pomocí budou překonány staré národnostní vášně.

Pro eurooptimisty je to posilující dílo, neboť současný vývoj ukazuje i na opačné tendence, které mohou společnou Evropu zahubit. „Kniha je aktuální reakcí na trend mnohých současných evropských politiků, kteří v rámci populismu opět vytahují prapory separatismu,“ přemítal Fiedor na Tabooku. A nemyslel tím jen Velkou Británii, nebezpečné je i „vlastenectví“ Mariana Kotleby či Václava Klause mladšího. „Posselt stál v roce 1979 u zrodu společné moderní Evropy, o kterou se osobně hodně přičinil, a dál věří v její velkou budoucnost,“ připomněl nakladatel. Právě v roce 1979 totiž poprvé zasedl k jednání svobodně zvolený Evropský parlament.

Z nové produkce Protimluvu. (Foto: I. Mottýl)

V Táboře se tradičně prezentoval i ostravský Protimluv. Letošní básnickou novinku tohoto nakladatelství z pera Petra Ligockého už Ostravan.cz představil v samostatném textu, na Tabooku se však vydavatel pochlubil především novinkou s velkými prodejními ambicemi. Románem polského autora Jakuba Żulczyka Oslněni světlem (Ślepnąc od świateł), jenž se stal i předlouhou úspěšného stejnojmenného seriálu z produkce HBO. V Polsku se prodalo na 100 tisíc výtisků této knihy, přičemž právě vychází i ve Velké Británii, takže by to mohl být i nejprodávanější titul v dějinách Protimluvu.

V rámci nakladatelské koncepce šéfredaktora Jiřího Macháčka je však tento román trochu překvapením, neboť polští kritici ho označují jako krimi thriller či dokonce kokainový thriller. A také proto po něm sáhli producenti z HBO. Obsahu odpovídá i thrillerová obálka titulu, které se zcela vymyká jinak nekomerčnímu grafickému designu ostravského nakladatelství.

Možná se tak Protimluv rozhodl jít cestou nakladatelství Host, které zbohatlo na severských detektivkách, takže při vydávání prodělečné poezie už není tolik závislé na státních grantech. Jisté je, že styl románu Jakuba Żulczyka skvěle souzněl i s hlavním tématem letošního Tabooku, kterým byly Deníky. „Je to příběh šesti dnů stylizovaný jako deník, ve kterém se hrdinovi převrátí život vzhůru nohama. A prolínají se v něm záznamy podivných děsivých snů, které tvoří protějšek každodenních tužeb a obav,“ informoval o Żulczykově knize její český vydavatel.

Nový hit Protimluvu Oslněni světlem. (Foto: I. Mottýl)

Vzhůru nohama se však převrací i literární život. A to díky druhé vlně koronavirové pandemie, která zrušila i oblíbený literární festival ProtimluvFest, jenž se měl v Ostravě odehrát od 21. do 23. října. Majitelka Antikvariátu a klubu Fiducia Ilona Rozehnalová oznámila ve čtvrtek večer zrušení veškerých akcí až do konce října, tedy i slavnostního zahájení ProtimluvFestu za účasti Romana Szpuka, Renaty Putzlacher, Zdeňka Volfa či Dominika Bárta. Hlavní hvězdou festivalu měl být právě polský spisovatel Jakub Żulczyk.  „ProtimluvFest však nerušíme a proběhne i bez diváků jako online streamový přenos všech avizovaných akcí,“ slibuje Jiří Macháček.

Tabook se tak stal minimálně pro následujících čtrnáct dnů (ale zřejmě na mnohem delší dobu) také posledním veřejným literárním festivalem. A Ostrava byla u toho, pach ostravských koksoven zavál také u stánku Větrných mlýnů, kde se mluvilo o nové básnické sbírce Petra Čichoně, v níž autor pocházející z Hlučínska opět rozvíjí oblíbené téma hledání pruské identity. A jedna ostravská kniha se objevila i na výstavě v táborském muzeu, které představilo vítězné tituly ze soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2019.

Z výstavy Nejkrásnější české knihy. (Foto: I. Mottýl)

Autor tohoto článku pak na Tabooku kromě mnoha jiných knih získal i právě vydanou básnickou sbírku Martina Stöhra Užitá lyrika, kterou vydalo brněnské nakladatelství Host. Knížku překvapivě údernou, v níž nečekaně rezonují i ostravské podivnosti, třeba věčně prázdné centrum, které z Ostravy činí město duchů.

MARTIN STÖHR: V OSTRAVĚ 

jsou ulice tiché i v poledne
Zvonkohra na Černé louce
Ataka, migréna, překouření
V Elektře hosté zuby cení 

Od rána hlava
ve džbánu u dveří
V loutkovém divadle
nikdo mi nevěří 

Petrovi H. se zase zdá
jak s Janem B. ponese
koberec k neznámé adrese 

Jdou napříč ulicí, zavazí
ale kolem nikdo není

Jen prázdná tvář
lednového větru
na ně zuby cení 

*

Zážitek z Frýdku-Místku pak Martina Stöhra inspiroval doslova k beatnickým veršům. Následující příběh se odehrál v odlehlé frýdecké čtvrti Berlín.

MARTIN STÖHR. BYLO TO DÁVNO

ve čtvrti za městem
skoro jako na ostrově
říkali tomu tam Berlín
všude sněhu po kolena
pod náma ležel Frýdek
jak převrácený vrak 

Byli jsme tři trosečníci
v jednom kuse připití
Ti dva seděli u karet
já si bez přestání četl

J. občas popadl uhlák
a odešel do kůlny
ukrást uhlí cigánovi

E. se rychle svlékla
vyřídili jsme to hned

Nikdy nevíš že už
jsi byl na Věčnosti

Ani to nestojí za řeč

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.