Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Věčně provokující Rafani vystavují v porubské Galerii Dukla. Komu teď šlápli na kuří oko? 

Věčně provokující Rafani vystavují v porubské Galerii Dukla. Komu teď šlápli na kuří oko? 

21.10.2020 Obraz & Slovo

Umělecká skupina Rafani ráda upozorňuje na česká traumata. Třeba na nevyléčené rány z éry násilného vyhánění sudetských Němců anebo na komunismus zažraný v tuzemské povaze. S pomocí lidských exkrementů zase ukázala na kontroverzní řízení Národní galerie někdejším ředitelem Milanem Knížákem a od úterý vystavuje pražská skupina i v ostravské Galerii Dukla. Na jaké neduhy si posvítila v dohasínajícím ocelovém srdci republiky?

Zvětšit obrázek

V Galerii Dukla vystavují Rafani.
Foto: Ivan Mottýl

Porubská Dukla je toho času téměř jedinou oficiálně otevřenou ostravskou galerií, neboť nouzový stav uzamknul všechny vnitřní výstavní prostory. Dukla se ale nachází v průchozí pasáži někdejšího biografu téhož jména, což se aktuálně ukázalo jako výhra. Obdobný ráz má ještě 1_7 gallery ve výlohách zchátralého obchodního domu Ostravica-Textilia v centru města, porubská pasáž ovšem nedávno prošla rekonstrukcí a je živou spojnicí sídliště s Hlavní třídou.

A s čím nyní do Dukly přicházejí členové Rafanů? Protestují snad proti Zdeňku Bakalovi a jeho podivné privatizaci porubských bytů OKD? Anebo se posmívají slepému nadšení prvních obyvatel Poruby, kteří zde chtěli vybudovat stalinské velkoměsto s názvem Nová Ostrava? Či snad vstoupili do porubské buňky ČSSD, aby konečně rozkryli podíl někdejšího hejtmana Miroslava Nováka v takzvané kauze Dědic? V minulosti se totiž Rafani přihlásili do KSČM, aby ukázali, jak je partaj nereformovatelná a jak zachází se stranickou pokladnou.

Z výstavy Rafanů. Foto: Ivan Mottýl)

Ne, nic takového v Dukle neuvidíte. Rafani se v pasáži představují s umírněnou výstavou na hraně sociologické studie o vybydlování některých čtvrtí v českých městech. Je to také smutná zpráva o úpadku malých živnostníků v souvislosti s rozvojem nákupních center a internetových obchodů, ale třeba i o nechuti obchodníků pracovat na plný plyn, zatímco asijští prodejci tráví v krámech i šestnáct hodin denně.

Výstava skupiny Rafani s názvem Stav má mnoho výkladů a umělci se záměrně zdržují jakýchkoliv nápovědí. Lapidárně řečeno, Rafani polepili výlohy v galerii velkoformátovými snímky opuštěných obchodů, hospod či dalších živností. A kdo si myslí, že název výstavy odkazuje na současný nouzový stav a projekt predikuje, jak skončí drobní živnostnici, až v pozdním jaře příštího roku konečně odezní druhá vlna pandemie, má také recht. Pravdu ale může mít i ten z návštěvníků Dukly, který ve fotografiích uvidí nekoncepční politiku radnic, které podporují globální firmy a z vlastních živnostníků dělají příjemce podpory v nezaměstnanosti.

Z výstavy Rafanů. Foto: Ivan Mottýl)

To všechno Ostraváci už dobře znají přímo ze samého středu města, kde se v konkurenci nákupního centra Forum – Nová Karolina udrží jen málokterá živnost. Anebo z Přívozu, kde krámy upadají z jiného důvodu, neboť čtvrť se opět mění ve vyloučenou lokalitu, v níž je knihkupectví, papírnictví nebo i prodejna zeleniny čirým anachronismem. Porubská Hlavní třída s Galerií Dukla je však naopak důkazem určité prosperity, při včerejší procházce kilometr dlouhou třídou jsme nenašli jediný opuštěný obchodní prostor.

Kurátor výstavy Tomáš Knoflíček projekt Rafanů, který vznikl na míru přímo pro Duklu, uvádí i těmito slovy: „Výlohy zároveň představují výmluvné svědectví o momentálním stavu dané společnosti, neboť nepřímo referují i o jejích demografických, politických či socioekonomických výkyvech, a to zvláště v situacích, kdy svou tradičně dedikovanou roli neplní a zůstávají z různých důvodů prázdné či dokonce zabedněné.“ Hlavní třída je ovšem pozdě odpoledne jednou z nejživějších ulic v celé Ostravě.

Z výstavy Rafanů. Foto: Ivan Mottýl)

Rafani pasáž vyzdobili heslem: „Chudoba cti netratí, ale co je to čest?“ Ale protože Hlavní třída nyní patří k nejdražším adresám v Ostravě, leckdo z domorodců asi bude na výstavu reagovat i opovržlivým pořekadlem: „Cizí neštěstí potěší.“ Na expozici se ale nemá cenu dívat jen jako na zrcadlo dnešní společnosti. Všechny vystavené snímky v sobě nesou i zvláštní nostalgii, ta by se možná dala parafrázovat i jedním názvem z české literární klasiky: U snědeného krámu.

Každý úpadek má přece i určité kouzlo, hodiny by o něm mohli vyprávět třeba příznivci takzvaného urbexu. Opuštěné krámy ve skomírající čtvrti, to jsou i foglarovská Stínadla, jeden z nejpopulárnějších dětských románů v českých zemích. Pozvolná zkáza navíc voní básnickou dekadencí a bankrot živnostníka je námět na tklivé sociální drama. Periférie, to je skupina 42 i Bohumil Hrabal, léta zavřená hospoda je pak i jistým druhem nedostupné starožitnosti či uzavřené památky.

Angažované umění je sázkou do loterie. Když se ale loni skupina Rafani pustila do kritiky fenoménu soukromých pronájmů fungujících přes internetovou službu Airbnb, sklidila za to uznání. Krátkodobé pronájmy bytů turistům v centru Prahy učinily i ze starosvětských čtvrtí jeden velký hotel. Rafani předpokládali, že boj s pronajímateli a veřejná diskuse o těchto službách se povede mnoho let, než se najde rozumný kompromis. V březnu ovšem přišla pandemie a nemoc Covid-19 učinila z kauzy Airbnb nicotný problém. Turisté letos do Prahy prakticky nepřijeli a majitelé bytů se buď nastěhovali nazpět do kvartýrů, anebo je za mnohem nižší cenu dlouhodobě pronajali českým občanům.

Z výstavy Rafanů. Foto: Ivan Mottýl)

A podobné je to i s výstavou Stav. Až stav lidstva po překonání pandemie totiž ukáže, jak vizionářská byla či nebyla porubská akce skupiny Rafani. Pokud tedy chceme projekt opravdu chápat i jako prognózu věcí příštích. Autor tohoto textu expozici vnímá spíš jako hledání krásy také v ničení a úpadku (v hrůze a žalu), což je regulérní požadavek na umění už z dob literárního naturalismu či výtvarného surrealismu.

A kdo se navíc podívá „za oponu“ vystavených snímků, najde v hloubce prázdných výloh i jakýsi tajný dovětek k projektu v podobě umlčovaných (ale možná i koronavirem napadených) bust, které dávají akci Rafanů druhý rozměr. Zvláště tady mezi „rondlem“ a „Alšákem“, na jednom z kdysi nejpyšnějších bulvárů socialistického realismu. Čest Rafanům i Dukle!

*

Rafani: Stav. Galerie Dukla v Ostravě. Výstava je otevřena 24 hodin denně až do 10. prosince 2020.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.