Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo K obnovení časopisu nás ve snu vyzval Jan Balabán, vysvětlují Ivo Kaleta a Petr Hruška

K obnovení časopisu nás ve snu vyzval Jan Balabán, vysvětlují Ivo Kaleta a Petr Hruška

9.12.2020 Obraz & Slovo

Ostravský literární časopis Obrácená strana měsíce (OSM), který vycházel v letech 2003 až 2008, nabral druhý dech. Po letité pauze se letos na jaře objevilo čtrnácté číslo OSM a rozhodně to nebyl jednorázový comeback, protože na svatého Mikuláše se zrodilo i patnácté číslo. Redakce je oproti té původní skromnější, sedí v ní pouze Petr Hruška a Ivo Kaleta, oba však svorně říkají: „Časopis vychází se souhlasem Jana Balabána.“

Zvětšit obrázek

Zleva Ivo Kaleta a Petr Hruška s časopisem OSM.
Foto: Ivan. Mottýl

Spisovatel a spoluzakladatel Obrácené strany měsíce Jan Balabán zesnul předčasně v dubnu roku 2010, v pouhých devětačtyřiceti letech. Časopisu pomáhal na svět od roku 2003, kdy vyšlo první číslo, rovnocennými spoluzakladateli se tehdy stal básník a literární vědec Petr Hruška a majitel nakladatelství Graphic House Ivo Kaleta, mimochodem autor mnoha zajímavých povídek s porubskou tématikou. „Ve druhém roce existence časopisu jsme pak do redakce nalákali ještě mého bratra Pavla,“ vzpomíná Petr Hruška.

Celou čtveřici spojovalo kromě literárních zájmů také letité přátelství. „Obrácená strana měsíce je svého druhu kulturní svévolí. Vybíráme si jen to, co chceme, a vycházíme dle nálady a míry pracovitosti jednotlivých členů redakce. Nemáme žádný závazný autorský okruh, jen své přátele a sympatizanty, kteří nám laskavě čas od času poskytnou nějaká svá díla,“ vysvětloval tehdy Pavel Hruška v rozhovoru pro literární čtrnáctideník Tvar.

Oficiální krédo celého podniku přitom znělo ještě vznešeněji a hlásí se k němu i právě obnovené periodikum: „Obrácená strana je místo ležící v komunikačním stínu bez možnosti spojení s ostatními lidmi. Člověk na obrácené straně netouží po informacích, názorech, zábavě nebo vědeckém úhrnu, touží po prosté přítomnosti druhého člověka. Literární text je jednou ze vzrušujících možností, kterak přinášet lidskou výpověď i z obrácené strany.“

Časopis s vizáží bibliofilského tisku si v českém i slovenském literární provozu rychle získal pozornost, a to především kvůli vysoké kvalitě původních autorských příspěvků. Nebylo se čemu divit, vždyť editorskou práci vykonávali skuteční mistři slova. Když v roce 2003 vznikalo prvé číslo, Jan Balabán zrovna dokončoval povídkovou knihu Možná že odcházíme, která získala ocenění Magnesia Litera a stala se i Knihou roku v anketě Lidových novin, jež má tradici od roku 1928. A Petr Hruška už měl za sebou vynikající sbírku Vždycky se ty dveře zavíraly.

V prvém čísle OSM z roku 2003 otiskl nové verše třeba básník Karel Šiktanc a Balabán publikoval povídku Teroristka. Bratři Hruškové pak periodikum oživili společným dobrodružným románem z dětských let, jehož hlavním hrdinou byla Elektřina. Ke každému vydání totiž patřila nějaká literární bizarnost, často ve stylu „kouzla nechtěného“, což byla slavná rubrika časopisu Host do domu ze šedesátých let. K OSM také patřil výrazný výtvarný doprovod šitý na míru: Marius Kotrba, Hana Puchová, Zdeněk Janošec Benda a mnozí další.

Proč byl vůbec časopis obnoven, k tomu se pro kulturní deník Ostravan vyjádřili jeho současní vydavatelé u příležitosti křtu patnáctého čísla, který se konal v den svatého Mikuláše v Komenského sadech.

Petr Hruška: My jsme se opili, no…

Ivo Kaleta: Úplně první impuls byl asi takový, že jsem měl sen, že jsem se s Honzou Balabánem potkal v klubu Černý pavouk. Seděl jsem u stolu, naproti Petr Hruška, a najednou vyšel z prostoru Honza a sedl si k nám. A když jsme se tak bavili, padl od nás směrem k Honzovi návrh, že bychom zase vydávali Obrácenou stranu měsíce. Ale hned jsme měli obavy, jak to budeme dělat, když je teď „tam někde“, Honza nás ale uklidnil: „Když je to důležité, tak to s vámi dělat můžu.“

Hruška: Když mi Ivo ten sen vyprávěl, hned v tu chvíli jsme věděli, že se tak opravdu stane. Bylo to samozřejmě v hospodě, opilost na druhý den odešla, ale idea už zůstala. První číslo jsme vydali s motivací, že vyjde v den desátého výročí Honzovy smrti, což se také stalo. Tedy 23. dubna.

Kaleta: Ten sen nás prostě povolal k tomu, abychom časopis zkusili vydávat ještě jednou.

Hruška: Zajímavé je, že to neskončilo s tím prvním číslem. Sotva jsme ho vydali, ani jsme si už nemuseli říkat, že chceme dělat i další. Že budeme pokračovat.

Kaleta: Jo, budeme.

A ještě telegraficky k obsahu obou letošních dvou čísel. V tom prvním je uložen hotový poklad, text Jana Balabána s názvem Laserová vánoční povídka, který není obsažen v Balabánově precizně připraveném souborném díle. A Petr Hruška vysvětluje, proč se tak stalo: „Dostal jsem ji od Honzy jako strojopisný dárek k Vánocům roku 2000. (…) Když jsem uspořádával jeho sebrané literární dílo, které pak vyšlo v nakladatelství Host, bylo to v rozjitřené době krátce po jeho smrti, a já tenkrát nedokázal text zařadit ani tam. Připadalo mi to jako porušení nějaké intimity, kterou pro mne povídka-dárek v sobě obsahovala. Dnes, po deseti letech od Honzova úmrtí, vidím situaci zcela opačně. Ta slova patří ke čtenářům.“

Do jarního čísla přispěl excelentní povídkou i Matěj Hořava, jenž stejně jako Balabán získal Magnesiu Literu. A letos vydal příznivě přijímanou autobiografickou prózu Mezipřistání. Druhé číslo pokřtěné na svatého Mikuláše mimo jiné obsahuje texty Jiřího Sádla, Alexandra Schönfelda, Vasiliose Chaleplise, Martina Režného anebo „společně nespolečný“ dialog Petra Hrušky a jeho syna Františka. Výtvarný doprovod obnovené jedničky obstarala Helena Šmídová, dvojky Eduard Ovčáček.

Návrat Obrácené strany měsíce mezi tuzemské literární časopisy je událost, která stojí za povšimnutí. Hlas Ostravy, jenž dlouhá léta nemohl rezonovat v čistě literárním periodiku (ostravský Protimluv je časopisem všeobecně kulturním), je teď zase o něco silnější. A literáti z centra se budou asi častěji vyjadřovat i k Ostravě, jak to již v mikulášském čísle učinil přední tuzemský botanik, spisovatel a surrealista Jiří Sádlo: „Ostrava je na mě moc drsná, abych tam kdy vůbec žil. / Jo, ale Ostrava je i na sebe moc drsná. / Být ona ještě trochu drsnější, nežil by tam nikdo. / Být ona trochu míň drsná, tak to zas už není Ostrava.“

*

Obrácená strana měsíce, čísla 14 a 15. Časopis je možno v nezkrácené verzi stáhnout zdarma z internetové adresy www.obracena-strana-mesice.cz ve formátu PDF.   

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.