Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Studenty chceme v kulturním provozu naučit i podnikat, říká děkan Fakulty umění OU František Kowolowski

Studenty chceme v kulturním provozu naučit i podnikat, říká děkan Fakulty umění OU František Kowolowski

22.2.2021 Atd.

Za ostravským Divadlem Antonína Dvořáka vyrůstá nová budova: Klastr umění a designu Fakulty umění Ostravské univerzity. S projektem souvisí i studijní novinky, které jsou ušité na míru právě prostorám na Černé louce. „Otvíráme například studijní program produkce v kulturních a kreativních odvětvích,“ říká v rozhovoru pro kulturní deník Ostravan.cz děkan Fakulty umění a známý performer František Kowolowski. Jaký je zájem o studium této umělecké školy v době tvrdého kulturního lockdownu? A zbývá děkanovi čas i na vlastní tvůrčí práci?

Zvětšit obrázek

Děkan Fakulty umění Ostravské univerzity František Kowolowski.
Foto: archiv F. K.

Dovolím si napřed opustit chmurnou pandemickou realitu a zasním se nad podobou klastru Fakulty umění Ostravské univerzity, který právě vyrůstá na Černé louce. Těšíte se na okamžik, až bude hotovo?

Samozřejmě, všichni na Fakultě umění se na to hodně těšíme. Mělo by se tak stát někdy v červnu roku 2022, snad budou termíny dodrženy. Současné zázemí hudební části naší fakulty na Sokolské je dnes naprosto nevyhovující. Pro umělecké disciplíny nám nyní schází to nejpodstatnější, prostory pro kreativní výuku, v nichž by mohli studenti realizovat své projekty v profesionálním režimu.

Černá louka a nábřeží Ostravice dostanou díky Fakultě umění novu tvář, vznikne tam studentské městečko skoro v lůně přírody, zároveň ale v centru města, přímo za Divadlem Antonína Dvořáka. Zatím tento prostor patřil náletovým dřevinám a bezdomovcům, předtím ne úplně povedenému muzeu zmenšenin světových staveb, za komunistů mě tam maminka vodila na autodrom. Jak se nyní promění nábřeží?

Přímo nábřeží Ostravice není součástí projektu. Jeho úpravy ale v souvislosti s výstavbou nových budov Ostravské univerzity na Černé louce (Klastr umění a designu a zázemí pro sport, zdraví a technologie) pečlivě připravuje Statutární město Ostrava. Je tady velká synergie, aby se centrum v této části zásadně proměnilo a nábřeží řeky se prodloužilo až k novým budovám Ostravské univerzity, tedy až za soutok Ostravice s Lučinou.

Nábřeží Ostravice u Sýkorova mostu se přezdívá Malá Kodaň, dělá se tam živá muzika, divadlo i literární festivaly. Takové prostředí může být pro studenty vysoké umělecké školy inspirující, jak ale uchazeče nalákat zrovna do Ostravy, když město zároveň patří i do první desítky nejvíce znečištěných měst v Evropě? Jak se dnes získávají talentovaní studenti, vychrlí jich vůbec střední školy dostatek?

Jak získat talentované studenty, to je věčné téma, zároveň velmi komplikované a složité. A Ostravská univerzita tím, že sídlí v určitém specifickém regionu, je zaměřena hlavně na studenty z Moravskoslezského kraje. Fakultu umění ale navštěvuje stále větší procento studentů, kteří přicházejí z celé republiky i ze Slovenska. To je v tuto chvíli pozitivní fakt, který chceme podpořit nejen nabídkou nové budovy a nejmodernějších technologií, ale i setrvalou nabídkou kvalitních pedagogů. Musíme studenty nalákat na skutečně výrazné umělecké individuality, které jsou i vynikajícími pedagogy. Myslím, že zatím se to daří.

Nejpodstatnější je asi stejně kreativita uchazeče. Ani sebelepší technické a další zázemí Fakulty umění zřejmě nemůže zajistit, že se ve škole zrodí významné umělecké osobnosti.

Úroveň uchazečů má samozřejmě v řádu let určitou kolísavou tendenci, což je dáno i demografií. V posledních letech maturují slabší ročníky, časem ale zase přijdou ty silnější. V celé republice se pak plošně snížil zájem o vysoké umělecké školství.  Minimálně poslední tři roky se nám ale na Fakultu umění daří přijímat opravdu velmi talentované jedince, což i pedagogy podněcuje k přesvědčivějším výkonům.

Nová budova je teprve rozestavěna, veřejnost ji zatím nemůže posoudit. Vy ji ale dobře znáte alespoň z projektů, jaká bude?

Celý projekt prošel dost velkým vývojem, pracuje se na něm od roku 2016. První studii pro novou budovu Fakulty umění na Černé louce připravil renomovaný architekt Svatopluk Sládeček z Brna. Situace se ale postupně měnila, konkretizovaly se třeba podmínky a zdroje financování, přičemž Ostravská univerzita nedosáhla na původní záměr. Projekt se tak musel přepracovat, v této fázi byl osloven skvělý architekt Kamil Mrva, který mimochodem pochází z našeho regionu, ateliér má v Kopřivnici. A právě on dal tvář budově, která roste za Divadlem Antonína Dvořáka.

Můžete být konkrétnější?

Řekl bych, že projekt navazuje na estetiku neofunkcionalismu a modernismu, který skvěle funguje i díky strukturovaným pohledovým betonům a dřevěným prvkům, to vše je sladěno do sympatické uspořádanosti a funkčnosti.

S Klastrem umění a designu souvisejí i obory, které jsou ušity na míru právě prostorám na Černé louce. Fakulta se nedávno pochlubila jejich úspěšnou akreditací, zkuste nové programy srozumitelně představit. Vy jste výtvarný umělec, tak začněme novým programem Grafický design a vizuální komunikace. V čem bude jiný ve srovnání se stávajícími obory zaštítěnými Ateliérem grafického designu Text Forma Funkce?

Tím programem chceme rozšířit pole dopadu pro uplatnitelnost studentů na trhu práce. Jejich kompetence, aby si například dokázali poradit, jak založit vlastní grafické studio. Bude to studijní program, který opravdu navazuje na Ateliér grafického designu Text Forma Funkce, ale půjde až za tu oblast klasického grafického designu, to je velice důležitý moment. Grafický design a vizuální komunikaci chceme podat v širokém záběru. Kromě obrazu a textu nás zajímá pohyblivý obraz, práce s prostorem nebo performativní umění. Výstupem v tomto ateliéru může být třeba knižní layout, hudební videoklip nebo architektura výstavy, k tomu všemu poslouží i nejmodernější technologie.

Jaké?

Nová budova bude zásadní celou svou infrastrukturou, která umožní výrazné zkvalitnění výuky ve výtvarných i hudebních oborech. Klastr umění a designu na Černé louce bude mít velice silný tah na profesionalizaci a zkvalitnění výuky. Kromě standardního digitálního vybavení tam studenti najdou 3D tiskárnu nebo 3D skenovací jednotku a další velkoplošná digitální zařízení. Budova bude mít špičkový komorní sál pro 250 posluchačů s precizním akustickým řešením i s nahrávacím studiem. Bude možné nahrávat komorní a akustickou hudbu v profesionálním standardu. Studenti si tam budou nahrávat třeba hudební stopy pro svá audiovizuální vystoupení i vlastní hudební kompozice.

A co nového budova nabídne studentům hudebních oborů?

Čtyřicet cvičeben a učeben, zároveň zázemí pro operní studio, postprodukci, laboratoř a ateliér pro muzikoterapii. Vše bude také sloužit novému studijnímu programu Komorní hra, k němuž se ještě dostanu. Ted bych se ale přece jen vrátil k výtvarným programům, zásadní bude vznik takzvaného DesignLabu, cvičného a regulérního výstavního prostoru. Jinými slovy půjde o galerii na ploše 300 metrů čtverečních.

Četl jsem, že DesignLab (galerie-White Cube) slibuje i mezinárodní výstavní činnost? Tušíte, koho chcete vystavovat?

Budeme sledovat celou evropskou scénu, naše fakulta má výborné kontakty s uměleckými školami ve Velké Británii, Polsku, Holandsku, na Slovensku, v Rakousku i jinde. DesignLab bude zároveň sloužit jako trenažér pro studenty.

Přesunou se do DesignLabu i výstavy bakalářských a diplomových prací, které se teď prezentují v různých provizoriích, třeba v cechovně Dolu Michal?

Samozřejmě, po tolika letech konečně najdou i absolventské práce důstojný výstavní prostor. Uplatnění DesignLabu bude ještě mnohem širší, mimo jiné to bude trenažér i pro studenty dalšího nového studijního programu, který letos otvíráme: Produkce v kulturních a kreativních odvětvích. A připomínám, že přihlášky je nutno podat do 15. března.

Jak se tento obor liší od kulturního managementu, který se studuje třeba na Masarykově univerzitě v Brně?

Zatímco program Grafický design a vizuální komunikace je studijní program bakalářského a navazujícího magisterského studia, Produkce v kulturních a kreativních odvětvích je oborem výhradně magisterským. To znamená, že vyžaduje ukončení bakalářského vzdělání, ovšem v široké škále oborů. Může jít o studenty, kteří vystudoval například operní zpěv, sochařství ale třeba i žurnalistiku, dějiny umění, autorské psaní, klidně i politologii, nebo ekonomické obory. Tenhle program má být určen pro široké spektrum zájemců, kteří se budou chtít obecně zabývat kulturou, uměním či kreativním průmyslem.

Vštípí tedy studentům, jak lépe zúročit vlastní tvůrčí práci?

Ano, naučí je proniknout do zákulisí kulturního provozu a zvýší tak šance na jejich uplatnění. Tento profesně orientovaný program se nezaměřuje pouze na oblast uměleckého provozu, tedy na výstavy, koncerty nebo festivaly, ale také na podnikatelskou činnost v kulturních a obecněji v kreativních odvětvích. Student získá kompetence pro manažerské funkce i pro samostatnou výdělečnou činnost. Nesmírnou výhodou oboru budou vyučující z Ekonomické fakulty VŠB-TU, kteří studentům předají odborné know-how z oblasti managementu, marketingu i autorského práva.

Třetí z nových studijních programů se jmenuje Komorní hra, a když se jeho absolvent spojí s kolegou, který vystudoval Produkci v kulturních a kreativních odvětvích, zdá se, že takový tandem bude mít zcela vyhráno. Je tomu tak?

Taková synergie může mít značný úspěch. Komorní hra je nový studijní program hudební části fakulty, je zaměřený na klasickou instrumentální hru. Uplatnitelnost individuálních hráčů je totiž složitá, ne každý je geniální interpret a dosáhne na sólovou hráčskou dráhu. Studium nového oboru se proto zaměřuje na práci v komorních tělesech.

Například ve smyčcovém kvartetu?

Třeba. Myslím, že o tento program bude zájem, neboť je vůči studentům hudby a jejich uplatnění značně vstřícný. A zjednoduší jim už samotný start up při zakládání komorních těles, všechno budou mít odzkoušené z dob studií.

To je opět magisterský obor?

Ano. Přijímací řízení je otevřeno jak pro již fungující komorní soubory, tak i pro jednotlivce. Z přijatých uchazečů budou následně tvořena komorní seskupení. Uchazeč má možnost vykonat talentovou zkoušku i jako jednotlivec. Pokud mají o studium zájem všichni členové již existujícího komorního seskupení, mohou vykonat zkoušku společně s programem složeným ze skladeb pro daný komorní soubor.

Pořád mi stejně vrtá hlavou, zda současná pandemie nepoškozuje i zájem studentů o umělecké obory. Neříkají dnes rodiče svým dětem: „Umění nemá perspektivu, nemocný svět potřebuje hlavně lékaře a vědce?“

Kdybych měl vycházet ze statistických údajů, tak jsme to zatím na Fakultě umění zásadně nepocítili. Myslím tím loňské přijímací zkoušky, které už proběhly v rámci pandemie, ale i letošní odhadovaný zájem. Umění rozhodně není žádnou zbytnou formou ekonomiky, jak nyní občas můžeme slyšet i od politiků, opak je pravdou. V kulturním provozu se dnes točí obrovské prostředky.

Nikoli však v čase pandemie. A co když se nemoc Covid-19 nepodaří hned tak porazit a divadla, koncerty i festivaly budou v lockdownu celé roky? Jak se pak změní studium uměleckých škol?

V uměleckém školství je podle mě distanční výuka velký problém a nikdy nemůže plnohodnotně nahradit přímou konfrontaci s vyučujícím. Ale pokoušíme se o ni, a myslím, že jsme s on-line výukou výrazně pokročili. Je to ale velká vnitřní překážka, která by při dlouhodobém trvání nedozírně ovlivnila samotné studium i kvalitu absolventů.

Jak se dá učit distančně malba?

Standardně, ale také i dost nestandardně. Pedagogům naštěstí stále zůstává možnost konzultací v poměru jeden na jednoho, student tedy může přijít za pedagogem a konzultovat s ním rozdělanou práci. Nějaký osobní kontakt se studenty, byť hodně omezený, nám tak přece zůstává, což je důležité.

Původně se uvažovalo, že výtvarná část Fakulty umění Ostravské univerzity by mohla sídlit v rekonstruovaných jatkách, do nichž bude stěhovat městská galerie PLATO, proč k tomu nakonec nedošlo?

Uvedl bych to na pravou míru. Když se PLATO stěhovalo z Gongu v Dolních Vítkovicích a město vzalo galerii pod svá křídla, skončilo PLATO v dočasném provizoriu v bývalém hobby marketu Bauhaus. S tím, že až budou opravena sousední historická jatka, PLATO se do budovy přesune. Případná Fakulta umění nikdy neměla sídlit přímo v jatkách, město ale nabídlo Ostravské univerzitě pozemky v okolí, konkrétně i ty pod dnešním Bauhausem. Bylo několik důvodů, proč univerzita záměr neakceptovala. Pro hudební část fakulty to byla například naprosto neadekvátní poloha u páteřní rychlíkové železniční trati, vlaky by nám jezdily přímo pod okny. A takový hluk by hudební škole opravdu vadil.

U řeky Ostravice bude mít Fakulta umění úplný klid?

Doufejme, je to mnohem klidnější zóna. Dalším důvodem, proč univerzita musela nabídku města odmítnout, byl časový harmonogram, nemohli jsme s projektem příliš otálet, aby nám neutekla potřebná dotace. Nebylo tak možno počkat, až PLATO uvolní Bauhaus a město pozemek nabídne univerzitě.

Děkuji za upřesnění, vlastně je to takto lepší. Ani ne deset minut od PLATO vyroste na Černé louce nové umělecké centrum, Ostrava se snad opravdu promění v město umění.

A nezapomeňte, že mezitím projdete kolem dvou budov Národního divadla moravskoslezského, v nichž sbírá praktické zkušenosti mnoho studentů hudební části Fakulty umění. A někteří tam po škole najdou vysněnou práci.

Na čem teď pracujete ve svém ateliéru? Pořád přece platí, že největší inspirací studentů bývá dílo i úspěchy jejich učitelů. Vy jste považován za silného zástupce generace devadesátek, nezapomenutelné jsou třeba vaše akce s uměleckou skupinou František Lozinski, o.p.s. (společně s Jiřím Surůvkou a Petrem Lysáčkem).

Bohužel, rozhodovací pravomoci spojené s novou budovou na Černé louce a novými studijními programy mi opravdu berou nesmírné množství času. Abych se z toho úplně nezbláznil, snažím se dostat do ateliéru kdykoliv je to trochu možné a připravovat tam své další projekty. Loni jsem se zúčastnil třeba mezinárodního festivalu performance Live Action ve švédském Götteborgu. S performativní akcí, která nesměla překročit časový limit jedné minuty. Připravil jsem i site specific instalaci pro aktuální výstavu Koncepty zrcadlení v Roudnici nad Labem. Snažím se dál fungovat jako umělec.

Jste také zkušeným kurátorem, stíháte připravovat výstavy?

Snažím se pokračovat i v kurátorské činnosti. V tomto roce třeba připravujeme velký česko-polsko-slovenský výstavní projekt HYBRID-IN v ostravském Domě umění, který představí umělecká díla s hybridními, neklasickými a nestandardními materiály. Záměrem je prezentace současného vizuálního jazyka ve středoevropském kontextu preferováním 3D realizací (objektů, instalací, ready-made, objekto-obrazů, de-instalací apod.). Výstava by se měla zaměřit na problematiku současné transformace společnosti a ekonomiky z bývalých silných industriálních oblastí na současné post-industriální a post-socialistické prostředí. Zajímá nás právě reflektování těchto nečistých, hybridních procesů a neustálých proměn, které se stále odehrávají, ale nepřispívají k transparentnějším pravidlům a podobám současnosti.

Vidíte, na tuhle výstavu se těším, ale neuvědomil jsem si, že se na ní podílíte i jako kurátor. Klobouk dolů, kolik toho stíháte.

Je toho na jednoho docela dost, ale snažím se to nějak vybalancovat.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.