Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Debut kapely My Dva Trio: Skvělá muzika a texty, které pohladí na duši bez úlitby davům

Debut kapely My Dva Trio: Skvělá muzika a texty, které pohladí na duši bez úlitby davům

16.4.2021 Hudba

Nahrávka opavské formace My Dva Trio je výslednicí dlouholetého hudebního přátelství kytaristy Jiřího Šoltise a zpívajícího bubeníka Václava Khýra. Jejich společné muzicírování je energicky a citlivě zachyceno na debutovém albu, na kterém se dále podíleli saxofonista Jiří Pohanka, baskytarista František Komárek, bluesman Lubomír Khýr, zpěvačka Karolína Šoltis a další.

Zvětšit obrázek

Zleva Jiří Šoltis a Václav Khýr.
Foto: Václav Matúšů

Jiří Šoltis a Václav Khýr se znají od dětství. Svědčí o tom jejich společná fotografie v bookletu, na které spolu přeneseně řečeno ještě „tahají kačera“. Horko těžko bychom vystopovali jejich hudební začátky, jisté však je, že jako náctiletí kluci si ládovali do uší bluesovou muziku, folk, jazz a další hudební žánry. Šoltisova cesta vedla na opavskou konzervatoř, kde studoval hru na kytaru. V té době už pánové spolu vyšívali v kapele Acoustic Session, jejíž koncerty v bývalých opavských kavárnách byly vždy beznadějně narvané a euforické. Zpěvák a perkusionista Khýr se po studiu filozofie rozhodl také pro konzervatoř, jen zvolil tu ostravskou.

Někdy během roku 2018 vznikl jejich nový projekt My Dva Trio. Odlehčený to název, který naznačuje jakousi otevřenost, co se týče proměnlivého obsazení třetího člena. Jinak se vlastně příliš nezměnilo, jen dříve hrané covery nahradila výlučně vlastní tvorba. Texty jsou převážně záležitostí Khýra (v jednotlivých případech čteme také jména František Halas a Boris Klepal), pod autorstvím hudby je nejčastěji podepsán Šoltis. Hudební aranžmá je výsledkem konsenzu, protože aranžérské finesy jednotlivých písní jsou pestré a hravé jak v kytaře, tak v perkusích a pěveckých linkách. Oba pány na nahrávce doplnili i četní hosté: vedle jmen, zmíněných v anotaci, jsou to houslisté Jan Šošola, Tomáš Vašut, Martin Foral a flétnista Přemysl Khýr. Vokály obstarali Anna Hřivňacká, Hana Paskudová, Lucie Doležy, Jan Žabenský a Jakub Krol.

Kolekce 12 písní vás chytne od první písně Jaro. Už tato úvodní rytmicky pulzující pecka ukazuje výborně na společné jmenovatele My Dva Tria: silnou hudební invenci, nezkrotnou hravost a nadsázku, ale stejnou měrou i znamenité instrumentální výkony, rytmické parádičky a cit pro hudební barvu. Krásně vyšité instrumentální linky můžeme slyšet i v souhře houslí a kytary v písni Důvěra, v níž se ozývají také nádherné sborové vokály.

Hudba My Dva Tria se elegantně vyhýbá jakýmkoli šablonovitým postupům. Píseň Noc například otevírá evokativní kytarová předehra Šoltise, jehož citlivá hra myslí vždy i na sametovou barvu a harmonickou neotřelost. Autorem hudby písně Utíkám, neutíkej je Václavův otec Lubomír Khýr, song má příjemně progresivní nádech a báječné saxofonové kudrlinky Jiřího Pohanky.

Sněženky vezmou za srdce sofistikovanou kytarovou introdukcí a něžně poetickým textem. Písnička skvěle pracuje s kontrastními tempy a zvukovou barvou i užitím laditelných perkusí. Stylovou košatost potvrzuje následující Olejová sedmikráska, v níž rozkvétají klasické hudební prostředky, ale i poprockový feeling. Píseň Pandemie je mimořádně podařenou reflexí vnímání reality na půdorysu konkrétního děje, místa a času. Její refrén je nesmírně působivý a zanechá v mysli hluboký otisk. Píseň na konci minulého roku vyhrála soutěž Rádia Ostravan o nejlepší skladbu volně inspirovanou pandemickou situací a byla na album paradoxně zařazena takřka na poslední chvíli!

Na albu ovšem nechybí ani humorné odstíny – Budižkničemu si s bluesovou přímočarostí utahuje z falešného intelektualismu i manuálního drilu. Flek je svébytnou básnickou variací na erotické téma, která má živočišnou gradaci a sype z rukávu rýmy jako esa! Originální je i píseň Černá osma, jejíž hutná harmonie a rytmické přechody překvapují svěžestí a vynalézavými stopkami.

Stromové listí  (s textem Jiřího Šoltise) je personifikovanou hádankou, v níž se rozeznívají kolovrátkové pasáže kytary a klarinetu. Je to čistá, reflexivní hudební báseň, jejíž smysl si může každý vyložit po svém. Nahrávku uzavírají Babičky, které jsou situovány do prostředí slezských Sudet. Je to půvabná, časově rozsáhlá sonda do života rázovitých obyvatel této příhraniční krajiny, v níž se odjakživa střetávaly protikladné vlivy a tendence.

Eponymní debut My Dva Tria jednou věcí trochu klame. Nechová a netváří se totiž vůbec jako první nahrávka. Zní s naprostou samozřejmostí, překvapuje hudební pestrostí i šíří témat. Je žánrově vrstevnatá, dynamicky nespoutaná a výrazově něžná i dravá. Je zřejmé, že pánové promysleli každý dramaturgický detail, řešili vztah hudby a textu, nezapomněli na kontrasty a při vší poctivosti se celý proces museli i náramně užívat.

Ve Václavu Khýrovi se tímto albem představil rozený typ lidového vypravěče, který se s tím příliš nemaže. Prostě co na srdci, to na jazyku. Žádné zbytečné řeči. Khýr zvládá slušně nejen zpěv, ale i recitované protiklady, hraje si s přednesem, mluvním tempem a daří se mu trefit se přesně do nálady. K tomu se na albu ukázal jako velmi svébytný hráč na bicí a perkuse, jehož instrumentální prvky jsou neotřelé a vynalézavé.

Jiří Šoltis je po skladatelské i hráčské stránce bezesporu jedním z největších českých objevů současnosti. Cítíte, že hraje srdcem. Slyšíte, že každý tón, který rozezní, má pevně pod kontrolou. Mazlí se s ním, ale dokáže ho taky odpálit s feelingem, za který by se nestyděl ani rodilý americký bluesman. Jeho hudební fantazie je téměř bezbřehá a vyznačuje se silnou melodikou, rafinovanou harmonií a osobitými rytmickými prvky.

Je evidentní, že této nahrávce předcházelo dlouhé přípravné období plné hudebních jamů, experimentů, fúzí a objevů. A výsledek stojí opravdu za to! Album My Dva Tria působí jako naprosto přesvědčivá kolekce písní zářících všemi barvami. Je zbytečné zmiňovat nějaké konkrétní stylové škatule, protože pánové Šoltis a Khýr je míchají a vymýšlejí každé písničce přesně na míru jako bezvadně střižený oblek. Za povšimnutí stojí také vkusný zvuk Jakuba Šimáně a Broňka Šmida a nádherný grafický design opavského umělce Jiřího Bosáka, který upoutá svým výtvarným citem, intuicí a řemeslnou fortelností.

K současnému průběhu jara, jehož způsob se může zdát poněkud nešťastným, si můžete zpívat třeba refrén: „Jen mraky chrání svými stíny / květy mladé kopretiny / ve svém ustavičném běhu / od sluníčka, od úžehu.“

My Dva Trio: My Dva Trio. Celkový čas: 46:13. Vydáno vlastním nákladem v roce 2021.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.