Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Debutová nahrávka Milana Šťastného je důkazem, že nikdy není pozdě plnit si své sny

Debutová nahrávka Milana Šťastného je důkazem, že nikdy není pozdě plnit si své sny

5.5.2021 Hudba

Písničkář Milan Šťastný vydal své debutové album s názvem Za městem. Kolekce čtrnácti písní zpívajícího básníka z Dobroslavic vznikla v nahrávacím studiu Rostislava Honuse a provází ji zvuková pestrost a folková přímočarost.

Zvětšit obrázek

Milan Šťastný během nahrávání svého alba.
Foto: archiv Milana Šťastného

„Písničky skládám už od raného dětství. Zlom přišel v roce 1990, kdy jsem navštěvoval kytarovou školu Pepy Streichla,“ říká o sobě Milan Šťastný. Tento písničkář vydal svůj hudební debut Za městem v 47 letech. Svým způsobem to svědčí o tom, že vyjádřit prostřednictvím hudby a textů vlastní názor nemusí být nikdy zpozdilé, když se jedná o někoho, kdo vnímá svět v jeho skutečné vrstevnatosti. Nemá na očích růžové brýle a píše texty, které mají výpovědní hodnotu.

Album Za městem obsahuje 14 písní, kterých je s výjimkou textu písně U babičky Šťastný i autorem. Kromě něj na jeho nahrávce účinkuje řada dalších muzikantů. Klíčovým muzikantem je Rostislav Honus, který se ujal aranží a dobarvil zvuk většiny písní různými nástroji (kytary, klávesy, perkuse) a je podepsán také pod celkovým zvukem. Z dalších muzikantů na albu hostuje Šárka Adamíková (příčná flétna), Zuzana Omelková (housle), Libor ZH (akordeon) a pěvecky se přidali Vratislava Musilová, Susane Lunaries a Martin Berka.

Nahrávka se stylově pohybuje ve vodách folku, ale písně si dokážu představit jenom tak s kytarou. Aranžmá dalo většině písní atraktivnější barevnost a „větší“ zvuk. Ne vždy šlo o šťastné úpravy (cinkání dřívek v písni U babičky je stereotypní a rytmicky spíš matoucí, simulace tuby na klávesách v songu Do tance zní uměle a zupácky). Aranžmá většiny písní se však podařilo, zní nepřeplácaně a mile.

Šťastný do svých písniček dává emoce. Nedokáže je zpívat bez důrazu na dramatickou naraci textů, což je někdy trochu na obtíž. Potom jeho hlas působí trochu afektovaně. Písně jsou po hudební stránce pestré. Od baladické hořké Vzpomínky na sestřičku, která by lépe zafungovala bez bizarních zvuků, přes etnickou hudební stopu v Životopise až po lyricky zasněného Cizince se skládá obraz Šťastného jako autora s širokým tematickým okruhem a bohatým výrazovým rejstříkem. Co příliš nechápu, jsou synteticky znějící perkuse a většina ostinátních rytmických zvuků, které nezapřou, že jejich původce není perkusista nebo bubeník. Písně by bývaly lépe fungovaly bez nich nebo s regulérním hráčem.

Nejsilnější stránkou Šťastného alba jsou texty. Jeho básnická imaginace a schopnost číst v knize svého života je velmi pozoruhodná. Texty disponují pestrou škálou rýmů a metafor, jeho příběhy mají dobrý spád a slovní zásoba i stylová vrstva je příjemně široká. Písním Šťastného nechybí moudrý nadhled a vtipná sebeironie („mám zlaté doly, ale žádné zisky“). Na druhou stranu se nezdráhá vyzpívat své osobní pochyby a skepse („k oknům se plíží smutek vran, málokdo zůstal tu a neutek“), city („láska tu v horách ztratila signál“), sebereflexi a nesentimentální smutky z míjení času a vlastního života.

Některé písně mají i hitový potenciál: posmutnělá Padat, lyrická balada Příběhy či eponymní Za městem, která se už několik týdnů drží v Hitparádě Rádia Ostravan, svědčí o talentu Šťastného napsat výraznou melodii i silný text.

Příjemné hudební barvy na nahrávku vnesli další muzikanti. Většina kytarových vychytávek Honuse a půvabně spletené flétnové linky Adamíkové, včetně dalších nástrojů, zabydlují písně jakousi domáckou, důvěrnou atmosférou, v níž je příjemné naslouchat.

Šťastný svým albem Za městem vstoupil na hudební scénu jako písničkář, který umí číst mezi řádky, důležitější je pro něj upřímnost a pravda než kalkul, přehnaná snaha zalíbit se a falešná stylizace. Z nahrávky čiší nestrojenost a upřímnost. Osobně také cením jeho odhodlanost a aktivitu. Šťastný se ve svých písních brání pasivnímu vnímání světa a lhostejnosti. Je to znát na jeho někdy až expresivním pěveckém projevu.

Neškodí vědět, že tady existuje písničkář, který to s naší mateřštinou opravdu umí a dokáže napsat chytlavou písničku o něčem, co nebude mít už zítra prošlou lhůtu.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.