Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Liselotte Rokyta: Ostrava je první místo v ČR, kde se bude ve škole učit na Panovu flétnu

Liselotte Rokyta: Ostrava je první místo v ČR, kde se bude ve škole učit na Panovu flétnu

22.5.2021 Hudba

Původně toužila stát se zvěrolékařkou, ale vášeň k hudbě zvítězila. Liselotte Rokyta je jedna z nejznámějších hráček na Panovu flétnu. Například v Rumunsku existují stále oblasti, jejichž původní folklorní hudba není probádaná, říká sympatická muzikantka, která vůbec poprvé v České republice začala oficiálně učit hru na Panovu flétnu. Tento historický průlom se podařil v Ostravě. V rozhovoru zaznívá mnoho zajímavých informací o tomto magickém nástroji. Třešničkou na dortu jsou Liselottiny tipy na slavné filmové melodie, ve kterých hraje stěžejní roli Panova flétna.

Zvětšit obrázek

Hráčka na Panovu flétnu Liselotte Rokyta.
Foto: archiv umělkyně

Jaké byly vaše hudební začátky? A byla už tehdy jejich součástí Panova flétna?

Jako většina holandských dětí v sedmdesátých letech jsem začala svou hudební kariéru hrou na zobcovou flétnu. Následovně jsem se sedm let věnovala klavíru a teprve pak jsem zjistila, že na místní ZUŠ se vyučuje hra na Panovu flétnu. Již odmalička se mi tento nástroj líbil a tak jsem se v sedmnácti letech začala učit u rumunského hráče na Panovu flétnu Damiana Lucy.

Kdy jste se rozhodla, že se tomuto magickému nástroji chcete věnovat na 100 procent?

Vzhledem k tomu, že jsem už měla základní znalosti o hudební teorii, byly začátky poměrně rychlé. Po roce a půl jsem se rozhodla podat si přihlášku na hudební akademii v Hilversumu, a to i přes mou tehdejší touhu stát se zvěrolékařkou. K mému velkému překvapení mě přijali na obě školy a já jsem se rozhodla pokračovat hudebním směrem.

Potkala jste v době vašich studií inspirativní učitele a osobnosti? Koho byste ráda zmínila?

Zmínila bych určitě Damiana Lucu kvůli jeho výjimečnému a tradičnímu stylu, jakým se hrálo v Bukurešti. Dále také Nicolae Pirvu, mého učitele z akademie, který mě naučil milovat rumunské tradice a hudbu, Gheorgha Zamfira, světoznámého hráče na Panovu flétnu, se kterým jsem měla tu čest se potkat, spolupracovat a zúčastnit se jeho masterclass. Kromě všech hráčů na Panovu flétnu byl mým inspirátorem i skladatel Theo Loevendie, který vedl na akademii kurz týkající se současné hudby, což mi ukázalo další možnosti Panovy flétny.

V rámci etnologického výzkumu jste se zabývala i dosud neprobádanou rumunskou folklorní hudbou. Znamená to, že je v lidové hudbě Rumunska stále co objevovat?

Ano, rozhodně. V Rumunsku se dá najít i dnes spousta oblastí, kde folklor stále žije a je součástí každodenního života. Dokonce bychom našli i mnoho míst, která zatím nejsou pořádně probádaná.

Mohla byste nám nastínit, v jakém kontextu se v rumunské lidové hudbě objevuje Panova flétna?

V otomanské době a později i v době rumunského království existovaly soubory, které hrály takzvanou dvorní hudbu. Součástí těchto ansámblů byla i Panova flétna, která vždy hrála druhé nebo třetí hlasy. Jednalo se o relativně jednoduché melodické linky. Ve čtyřicátých letech 20. století se objevil pedagog a hráč Fanica Luca, který založil v Bukurešti svou vlastní školu a profiloval Panovu flétnu jako sólový nástroj.

Objevuje se tento nástroj také v jiných hudebních žánrech? Co říká na Panovu flétnu klasická a či současná hudba?

V současnosti je Panova flétna využívána ve většině hudebních žánrů, tedy od folkloru, přes pop, easy-listening a jazz až po klasickou a experimentální hudbu. Díky technickému progresu v interpretaci se dnes již hrají i mnohé klasické skladby a Panova flétna je předmětem zájmu současných klasických skladatelů, zejména v Nizozemí.

Od září začnete v Ostravě učit hru na Panovu flétnu. To je docela průlom, ne? Pokud se nepletu, tento nástroj dosud v českém školství nikdo neučil…

Ano, je to úplně první oficiální třída Panovy flétny v České republice, kterou vede diplomovaný pedagog. Tedy průlom, moc se těším (úsměv). Jedná se o ZUŠ Edvarda Runda ve Slezské Ostravě.

Jsme moc rádi, že tohle prvenství patří tak trochu i Ostravě. Jaké metody výuky používáte? Existují pro Panovu flétnu nějaké učebnice či školy?

Částečně používám vlastní metodu, ostatní je mix holandské a rumunské školy. Učebnice a školy pro Panovu flétnu existují, ale nebyly doposud přeloženy do češtiny. Mám v plánu vytvořit pro český trh svou vlastní učebnici, která bude samozřejmě v češtině (úsměv).

To je skvělé. A co vaši studenti? Není pro ně problém sehnat kvalitní nástroj? A co rádi hrají?

Není! Od letošního roku jsem se stala oficiálním distributorem Panových fléten, které vyrábí polská firma Gibonus v čele s Markem Teslukem, zaníceným propagátorem tohoto nástroje u našich severních sousedů. Firma sídlí poblíž Bielsko-Biala, necelou hodinku autem z Beskyd. Mí žáci hrají rádi český pop, české i rumunské lidové písně a rádi si zahrají i klasiku.

Když se řekne Panova flétna, vybaví se mi melodie ve filmu Once Upon in America od italského mistra Ennia Morricconeho. Existují další melodie, kde hraje nástroj klíčovou roli?

Určitě melodie  z filmu Kill Bill (The Lonely Shepherd skladatele Jamese Lasta). Pak je tady mysteriózní film Piknik na Hanging Rock australského režiséra Petera Weira. Tady zaznívá na Panovu flétnu rumunská tradiční doina „sus pe culmea dealului“. Slavná je také sirba skladatele Vladimira Cosmy z filmu Velký blondýn s černou botou francouzského režiséra Yvese Roberta s úžasným Pierrem Richardem.

Děkujeme za tipy, to jsou bezpochyby skvělé filmy. V jaké nástrojové kombinaci pode vás Panova flétna nejlépe zní? Můžeme jí slyšet třeba v jazzové hudbě?

Panova flétna zní dobře v celé řadě instrumentálních kombinací. Pokud si mám ale vybrat mé tři nejoblíbenější: Panova flétna a varhany, Panova flétna a symfonický orchestr a Panova flétna a cimbálová muzika. Jinak Panovu flétnu uvedl do jazzu rumunský hráč Damian Draghici, který hrál i s americkými jazzovými muzikanty z Bostonu.

Co vás v nejbližších měsících čeká?

Spolu s klavíristkou Eliškou Novotnou pracuji na novém profilovém albu, na kterém se objeví především skladby francouzských skladatelů, ale třeba i Rumunské tance Bély Bartóka. Dále mám v plánu vytvořit koncertní program se skladbami argentinského tanga, připravuji se na letní kurzy ve Švýcarsku a Rumunsku a pracuji rovněž na dramaturgii letošního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Božská flétna, který – pevně doufám – proběhne na začátku října v Rožnově pod Radhoštěm.

To máte napilno! Přeji vám tedy srdečně mnoho úspěchů a zejména mnoho nadšených studentů Panovy flétny!

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.