Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Zakladatel Rádia Ostravan Aleš Honus: Jsme zavaleni nahrávkami, nechápu, proč je nehrají i jiná rádia

Zakladatel Rádia Ostravan Aleš Honus: Jsme zavaleni nahrávkami, nechápu, proč je nehrají i jiná rádia

8.7.2021 08:07 Atd. » Hudba

Před nějakými osmi lety jsem toho moc o kultuře Moravskoslezského kraje nevěděl. Jednoho dne zazvonil telefon a v něm Aleš Honus, který tehdy právě zakládal internetový deník Ostravan.cz. O pár let později vznikly z jeho iniciativy i moravskoslezské kulturní Ceny Jantar a v loňském roce Rádio Ostravan. Když budu upřímný, neznám vlastně asi člověka, kdo by v poslední době sehrál podstatnější roli v reflexi a popularizaci kultury v našem regionu. S vizionářem a milovníkem hudby a umění Alešem Honusem jsme si povídali o jeho nejmladší ratolesti – internetovém hudebním Rádiu Ostravan a jeho prvním roku života.

Zvětšit obrázek

Zakladatel a dramaturg hudebního Rádia Ostravan.
Foto: ostravan.cz

Po prázdninách to bude první rok, kdy se v Ostravě zrodilo internetové Rádio Ostravan. To je vhodný čas pro rekapitulaci. Jak hodnotíš první rozjezdový rok?

Velmi pozitivní je, že se vůbec podařilo rozjet rádio, které se nebrání vůbec žádnému žánru a které hraje pouze hudbu jednoho regionu, v našem případě Moravskoslezského kraje. Myslím, že tento formát je naprosto unikátní nejen v České republice. Těší mne také velmi pozitivní ohlasy napříč celou hudební scénou, při startu rádia jsme byli doslova zavaleni nahrávkami, aktuálně je v playlistech více než 400 kapel a interpretů všech žánrů. Na druhé straně vidím i rezervy, které souvisí s tím, že jde o projekt s velmi nízkým rozpočtem, takže si nemůžeme dovolit tolik živých vstupů, kolik by si rádio zasloužilo. Na čem je třeba asi nejvíce pracovat, je zvýšení povědomí o našem rádiu, které má podle mne do budoucna obrovský potenciál, protože Moravskoslezský kraj je skutečnou líhní velmi kvalitních umělců. Věřím, že v budoucnu bude Rádio Ostravan jedno z nejposlouchanějších rádií na internetu.

Zmínil jsi, že při startu rádia bylo nahrávek dostatek. Jaká je situace v současnosti? Rodí se v kraji dostatek tvorby, která ustojí prezentaci v rádiu?

Touto otázku mi tak trochu nahráváš, protože musíš vědět, že samozřejmě ano. Letos vyšlo už několik desítek nahrávek, které jsme zařadili do našich playlistů a musím říct, že jde většinou o velmi kvalitní písně a skvělá alba. Já vlastně vůbec nerozumím tomu, proč drtivou většinu hudby, které hraje internetové Rádio Ostravan, nehrají i celoplošná rádia. Mám řadu přátel jak v komerčních rádiích, tak i ve veřejnoprávním Českém rozhlase, a myslím, že neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že tito lidé někdy doslova trpí tím, jakou jejich rádia hrají hudbu. Nechápu, proč i další rádia nedávají prostor velmi kvalitním kapelám, které se podle jejich šéfů nehodí do vysílání. Nemluvím tím jen o kapelách našeho regionu, ale o hudbě obecně. Ale to by byl námět na mnohem důkladnější analýzu, než může poskytnout prostor určen pro tento náš rozhovor. Určitě tato moje frustrace úrovní vysílání velké většiny hudebních stanic byla jedním z důvodů, proč jsem rozjel vlastní rádio.

Tomu rozumím. Na druhou stranu, nelze se asi zavděčit všem. Jak vnímáš názory, které občas kritizují multižánrový rozptyl rádia? Připadá mi, že pro posluchače mainstreamových rádií je Rádio Ostravan příliš odvážné a naopak pro jednostranně zacílené ostrůvky undergroundu, experimentální hudby a alternativy příliš benevolentní k populáru. Jak z toho ven?

S takovou kritikou se samozřejmě dalo počítat. Jak říkáš, nikdy se nezavděčíš všem a ano, takto odvážnou dramaturgii pohybující se od fokloru a klasické hudby přes folk, pop, rock, alternativní hudbu až k metalu včetně skutečně extrémních žánrů, žádné jiné rádio nemá. Ale myslím, že pro posluchače není problém si na tento formát zvyknout a najít si ve vysílání žánrový blok, který je v souladu s jeho estetickým vnímáním hudby. Kdo pohrdá tebou zmiňovaným „populárem“, protože ho buď nezajímá, nebo má jen potřebu se vymezit nebo zaujmout pózu ve své sociální bublině, tak si rádio prostě nepustí od 15 do 16 hodin, kdy hraje jen pop. Koho nezajímá death metal a grindcore, tak si rádio nezapne v neděli v 18 hodin, kdy hrají zrovna tyto žánry. Myslím, že do vysílání Rádia Ostravan patří všechny žánry a nebylo by korektní některý z nich upozadit jen proto, že někomu připadá málo umělecký, anebo naopak příliš menšinový. V tomto ohledu považuji Rádio Ostravan za jakési médium veřejné služby. Tím neříkám, že do playlistů zařadíme úplně všechno. Určitou kvalitativní laťku nastavenu máme a myslím, že ji máme (což je paradoxní) nastavenu výše než velká část jiných rozhlasových stanic.

Jak bys chtěl zlepšit povědomí o Rádiu Ostravan? Když jsem o něm hovořil na jednom zdejším gymnáziu, neznal ho ani jeden student…

Tohle ještě bude běh na dlouhou trať, ale velkou naději vkládám do živých vstupů, například rozhovorů se zajímavými hudebníky, které posluchači ve vysílání v budoucnu uslyší podstatně častěji než doposud. V jednání je i několik zajímavých a populárních osobností, které budou živě z našeho studia komentovat nahrávky kapel našeho regionu. Věřím také, že i kapely, které naše rádio hraje, budou v budoucnu díky živým vstupům ještě častěji upozorňovat své fanoušky, že zde takové rádio funguje. Jsem ale samozřejmě realista a je mi jasné, že s ohledem na hyperžánrovou dramaturgii naše rádio nikdy nebude lámat rekordy v poslechovosti, takové ambice nemáme a nikdy mít nebudeme.

Určitou exkluzivitou Rádia Ostravan je hitparáda, která je s ohledem na region vlastně jedinou svého druhu. Jak si vysvětluješ popularitu písní Jaromíra Nohavici, Maria Šeparoviče a dua Štěpán Kozub – Jiří Krhut, které se drží neustále ve hře? A chystáš pro hitparádu nějaké novinky v dramaturgii?

Hitparáda Rádia Ostravan je takovou naší vlajkovou lodí, protože jde o historicky první multižánrovou hitparádu určenou pouze pro umělce našeho regionu. Nebojím se říct, že kdo pravidelně poslouchá naši hitparádu, má naprosto dokonalý přehled o všech hudebních novinkách našeho kraje. Hitparádou prošlo za půl roku šest desítek písní a za nasazení žádné z nich se rozhodně nemusíme stydět. Jen pro upřesnění čtenářům, kteří hitparádu nesledovali, musím říct, že tento žebříček je skutečně nadžánrový a nejde o mainstreamovou záležitost, hitparádou prošly i velmi alternativní kapely, některé z nich se tam držely i několik týdnů. Tebou zmiňovaní interpreti se v hitparádě drží od jejího prvního kola. U Jaromíra Nohavici a dua Kozub/Krhut se to dalo čekat, protože v obou případech jde o interprety s velmi širokou fanouškovskou základou, u Maria Šeparoviće to může být pro někoho překvapivé, ale já si to vysvětluji tím, že píseň September je prostě velmi silný hit a jsem strašně rád, že jsme do hitparády zařadili právě tuto píseň a pomohli ji tak vynést na zasloužené výsluní.

Pokud se ptáš na novinky v dramaturgii, tak právě na základě zkušeností z prvních 25 kol hitparád připravujeme určitou změnu v pravidlech hlasování, o které se posluchači dozvědí již v srpnu. Aktuálně jsme si s hitparádou dali po půl roce přestávku na vydechnutí, ale ve druhé půlce prázdnin budeme pokračovat.

Jaké další novinky s Rádiem Ostravan chystáš? Prozradíš něco konkrétního? Co třeba reportáže nebo kontribuce z aktuálních festivalů nebo divadelních inscenací? Uvažuje se o nich?

Reportáže z festivalů nebo divadelních inscenací jsou spíše úkolem pro internetový kulturní deník Ostravan.cz, na jehož stránkách čtete rozhovor. Rádio Ostravan je zaměřeno výhradně na hudbu regionu, na zpracování reportů z festivalů nebo mluvených recenzí z divadelních představení nemáme dostatečné prostředky, navíc to je podle mého názoru spíše úkol pro veřejnoprávní rozhlas, kterému nemáme ambice konkurovat. Pokud se ale ptáš na novinky, tak aktuální prioritou je zvýšení frekvence živých vstupů, ve kterých se posluchači můžou těšit nejen na rozhovory s hudebníky, tak i na několikahodinová komentovaná pásma hudby, moderovaná lidmi, kteří muzice skutečně rozumí. Od září také zvažujeme pravidelný kulturní servis s pozvánkami na zajímavé koncerty. Rádi bychom tak postupně pokračovali v naplňování našeho hlavního cíle, kterým je z Rádia Ostravan vybudovat jakousi výkladní skříň hudby Moravskoslezského kraje.

Neláká tě rozšířit dramaturgii Rádia Ostravan o kvalitní mluvené slovo? Mám na mysli třeba knihy na pokračování načtené ostravskými herci a podobné věci…

To je zajímavý dotaz. Jak říká klasik, nikdy neříkej nikdy. Ale zatím se profilujeme výhradně jako hudební rádio, takže mluvené slovo jako kategorii, tedy pořady o divadle, literatuře a dalších kulturních žánrech přenecháme veřejnoprávnímu rozhlasu, který má na takovou produkci nesrovnatelně lepší technické, personální a hlavně finanční zázemí.

Z toho co jsi nastínil, mám pocit, že to vlastně máš trochu podobně jako Don Quijote s větrnými mlýny. Uživit se takovým internetovým rádiem nedá, proč to tedy vlastně děláš? Plníš si sny?

Nepřipadám si vůbec jako Don Quijote. Nemyslím si, že dát prostor dobré hudbě a pomáhat jí k tomu, aby se dostala k uším posluchačů, kteří by se s ní třeba ani jinak nesetkali, je marný boj. Věřím tomu, že Rádio Ostravan může sehrát velmi pozitivní roli v prezentaci hudby, která by jinak zůstala zapomenuta. Ať už kvůli nezájmu jiných rádií, nebo třeba kvůli tomu, že kapely nemají dostatečně ostré lokty ke svému prosazení nebo jim prostě chybí marketingové dovednosti, aby své umění dokázaly prodat. Možná máš pravdu v tom, že si tak trochu plním sny. Snad to nebude znít moc pateticky, ale dělám to asi proto, že bych rád, aby po mne něco zůstalo. Miluji hudbu, ale v mládí jsem neměl dostatečnou trpělivost a motivaci k tomu, aby se ze mne stal dobrý muzikant. A tak budu rád, když i mým přispěním se k lidem dostane hudba, pod kterou jsou podepsaní umělci, kteří tuto trpělivost a motivaci měli. Nedělám to pro sebe, dělám to pro hudbu.

Poslouchejte Rádio Ostravan na odkazu www.radioostravan.cz

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd. » Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.