Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Ředitel městské galerie PLATO Marek Pokorný: Praha stagnuje, výstavám v regionech se daří

Ředitel městské galerie PLATO Marek Pokorný: Praha stagnuje, výstavám v regionech se daří

16.7.2021 Obraz & Slovo

Ohlédnutí za tvorbou Milana Kozelky v Chebu anebo expozici Ora et lege v Broumově doporučuje k vidění šéf ostravské městské galerie PLATO Marek Pokorný. Kvůli nabitému programu se nemohl zúčastnit velké „výstavní“ ankety kulturního deníku Ostravan.cz, sešli jsme se proto k rozhovoru o týden později. Bez tipů ředitele nejprogresivnější ostravské galerie si totiž letní putování za vizuálním uměním nedovedeme představit.

Zvětšit obrázek

Ředitel PLATO Marek Pokorný.
Foto: Zuzana Šrámková

V létě obvykle i galeristé konečně vyrážejí na výstavy ke „konkurenci“. Co všechno už jste o prázdninách viděl?   

Tahle otázka vychází z ne zcela přesného předpokladu, že v létě je víc času na výstavy, ale tak to není.

Doteď jsem si to naivně myslel, tak jak to je?  

Ty nejzajímavější výstavy se nekonají vždycky o prázdninách, a navíc právě v tomto čase obvykle vrcholí přípravy projektů na příští rok v domovských galeriích. Výjezdy jsou tedy stejně četné jako v jiných měsících. Nicméně v rámci sledování toho, co se kde děje, mohu s klidným srdcem doporučit několik výstav, na něž by se v rámci putování po vlasti během červencových a srpnových týdnů nemělo zapomenout.

Tak sem s nimi, kde začneme?

Až v západočeském Chebu. Především bych chtěl upozornit na ohlédnutí za tvorbou Milana Kozelky. Spisovatele, výtvarného umělce a celoživotního anarchisty.

A také editora dosud nepřekonaného almanachu ostravské umělecké scény V srdci Černého pavouka z roku 2000, nikdo jiný už se o podobné představení místní „bohémy“ napříč generacemi a obory nepokusil. Jak Kozelku představují v Chebu?

Výstava s názvem Svázáno do Kozelky (Milan Kozelka, Na cestě) potrvá do 19. září a v tamní Galerii výtvarného umění poprvé veřejnost seznamuje i s málo známými polohami tvorby umělce s akčním rádiem rozprostřeným od Karlových Varů přes Prahu až po Olomouc během sedmdesátých až devadesátých let minulého století. Expozice shromažďuje dokumentace Kozelkových akcí, rekonstrukce prostorových situací a videozáznamy performancí i experimentální partitury. To vše představuje opravdu málo známý, a jestli to tak lze v případě charismatického Milana Kozelky vůbec říct, dojemně osobitý příspěvek k alternativním podobám umění své doby. Je to velmi silné připomenutí mimořádné osobnosti, od jejíž smrti letos uplyne už sedm let.

To je škoda, že výstava se koná snad v nejvzdálenější tuzemské galerii od Ostravy. Počkejte, podívám se, co říkají Mapy.cz. Jo, z PLATO je to do Galerie výtvarného umění v Chebu 547,9 kilometru. Nebude výstava k vidění i někde blíže, třeba právě v PLATO?

V PLATO nikoliv, ale bude k vidění i v brněnském Domě umění a na ostravském Dole Michal, takže Ostraváci se dočkají. Druhým projektem, za nímž se vyplatí si zajet, jsou nové dlouhodobé expozice v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Pod vedením Františka Zachovala získalo v posledních dvou letech krajské muzeum umění, o jehož potenciálu nikdo nepochyboval, ale z těžkého snu ho ne a ne probudit, novu dynamiku a jasný směr. Aktuálně je to třeba projekt kurátora Jiřího Ptáčka Pozdní intimita.

Ještě bych dodal, že ke Kozelkově výstavě vyšla krásná monografie ve Větrných mlýnech v Brně, která bude představena v rámci Měsíce autorského čtení v Divadle Husa na provázku 31. července. A kam dále ze západních a východních Čech?

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou už také po několikátou sezónu potvrzuje své ambice, tentokrát opravdu exkluzivní výstavou ruské avantgardy ze sbírek muzea v Jekatěrinburgu, které uchovávají ty nejlepší příklady vrcholných děl Maleviče, Rodčenka a dalších.

A teď zamíříme do Prahy?

Ne, spíš opět na opačnou stranu republiky, kam se v posledních letech začalo jezdit především za kulturní krajinou a architekturou, kterou po sobě zanechali benediktýni. Doporučuji výstavu v Broumovském klášteře pod názvem Ora et lege. Projekt, který koncentruje tolik hvězd současného umění, že i Galerie Rudolfinum v Praze může závidět: vedle jiných Liama Gillicka, sdružení Slavs and Tatars, Eda Atkinse a Kamillu Bischof.

Dialog současného umění s podstatou učení benediktinského řádu, výstava potrvá do 30. září. Šněrujeme to tedy pěkně celou republikou, kam teď?

Je toho samozřejmě daleko víc, ale svými tipy bych rád upozornil na fenomén, který zatím nikdo veřejně nezdůrazňuje. Bohužel. Zatímco pražská nabídka, zejména v centrálních galerijních a muzejních institucích, už několik let za sebou významně stagnuje, regionům se daří. Generační obměna na ředitelských postech a nová pozornost věnovaná zřizovateli galeriím a muzeím se projevuje nejen v prázdninové nabídce, ale po celý rok. Ale samozřejmě platí, že ne všude. Vlastně mě dneska daleko víc baví sledovat, co se děje v Liberci, Broumově, České Skalici, Opavě, Jihlavě či Plzni než v Praze.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.