Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Strom, les, umění, nebo dětské hřiště? Spojení PLATO s kolektivem Spodní 27 se proměnilo v Potřebu

Strom, les, umění, nebo dětské hřiště? Spojení PLATO s kolektivem Spodní 27 se proměnilo v Potřebu

19.1.2022 00:02 Atd.

Instalace, která vznikala v prosinci v ostravském PLATO, je od uplynulého týdne umístěna do veřejného prostoru v jedné z vyloučených lokalit. PLATO často překračuje koncepty, které jsou běžné jinde, a v tomto duchu pravidelně oslovuje konkrétní autory, aby připravili sváteční autorský projekt, vánoční strom. Ten byl až do této chvíle určen hlavně návštěvníkům výstavních prostor. Tentokrát to ale je jinak.

Zvětšit obrázek

Vánoční strom z galerie PLATO nyní slouží jako hřiště.
Foto: Zuzana Šrámková

Hranice galerijního prostoru překonal objekt s podtitulem Potřeba. Dle slov kurátorské dvojice Jakuba Adamce a Zuzany Šrámkové se stal z vánočního stromu les v první polovině ledna, a to ve chvíli, kdy opustil PLATO. Od půlky prosince postupně vznikal v součinnosti autorského kolektivu Spodní 27 a dětí z Jirské osady, celý proces sledovala „psychopsychedelická“ televize Páteř. O autorkách a autorech již sedmého autorského vánočního stromu (lesa) víme jen to, že je spojuje adresa Spodní 27 a že své autorství kolektivně a anonymně sdílejí stejně jako potřebu empatické intervence do komunitního prostoru.

Na ulici Spodní to vypadá jako v kulturní líhni. Jde o vyloučenou lokalitu jako kdysi třeba Stodolní. Do centra je to však daleko, obyvatelé jsou izolovanější a ani zrenovovaná bytovka neruší omšelou pouliční atmosféru, její vysoký plot ji spíš ještě podtrhuje. Před nějakými deseti lety se zrodil nápad na rehabilitaci tohoto místa. Kreativním obydlením a svépomocnou revitalizací rozbitých bytů začal pomalu vznikat skromný prostor pro alternativní kulturu.

Vystřídalo se tu mnoho pozoruhodných osobností, umělců. Někteří zde žili a tvořili, jiní přespávali mezi koncerty a nacházeli azyl na svých cestách. Je to pár bytů, vlastně jeden vchod, ale kolik zde za tu dobu vzniklo obrazů, skladeb, skvělých myšlenek a akcí? To už nikdo nespočítá. A kolikrát za tu dobu poskytly počmárané a oprýskané stěny útočiště a přijetí někomu, kdo to nutně potřeboval?

Ze stromu se stalo hřiště. (Foto: Zuzana Šrámková, PLATO)

Záměrně představuji místo v tom lepším světle, vše ostatní si lze živě představit a dočíst se o tom všemožně spoustu senzace. Jemný spodní proud jde proti tomuto převládajícímu trendu a evidentně v nějaké míře stále odolává materiálnímu i kulturnímu tlaku a vánoční strom/les/potřeba to skvěle ilustruje hned v několika rovinách.

Kolektiv se ptal dětí, co potřebují. Hřiště. To nové, co tady postavili, je za plotem. Jenže lze postavit hřiště zespodu? Může být hřiště současné umění? Konceptuální objekt? S tím si zdejší děti hlavu nelámou. Kreslí prý rády přirození nebo korunu. Umělci tedy vyšli z klenotu, tvar korunky vyskládali z tvárnic a síť z hrubého provazu spustili ze špičky kovového „kmenu“ dokonce tak, že z dálky skutečně připomíná siluetu vánočního stromu.

Objekt má asi 2,5 metru na výšku i šířku, na místě je instalován tak, aby byl stabilní. Zda je to víc umělecké dílo či hřiště, je skutečně těžké říct, ani v jednom ohledu pravděpodobně nesplňuje normy. Umění je naštěstí nepotřebuje a děti mají jasno, aktuálně podrobují konstrukci prvním zátěžovým zkouškám. Samy se na realizaci podílely, moc mi k tomu povědět nechtějí, daleko víc je zajímá, kdo má babu a jak instalaci prakticky a akčně využít.

Ze stromu se stalo hřiště. (Foto: Zuzana Šrámková, PLATO)

Kolektiv rozvěšuje na Potřebu malované duhové a romské vlajky, z reproduktoru hrají tradiční romské písně. Děti lítají kolem, dokonce se poblíž hraje fotbal. Je asi pět stupňů pod nulou. Celá ta situace je vlastně trochu neuvěřitelná a romantická, ve svém důsledku trochu absurdní a smutná. Je toho tady mnohem více, co je potřeba, a nejen tady. To však neznamená, že to, co se tady odehrává, je málo.

Celá akce je svým způsobem charakteristická pro tendence, které mají své místo a vliv ve světě současného umění i společenského dění. Autoři se stávají spíše iniciátory projektů, jejichž realizaci ponechávají z velké části divákovi i náhodě. V tomto případě se podílí na objektu celá komunita, které náleží i výsledek. Interpretace takového díla je pak podobně svobodná jako celý jeho koncept, patří tak trochu všem.

Kolektiv Spodní 27 svou činností dlouhodobě podporuje určité ideály jako jsou svoboda, rovnost a vzájemná pomoc. Rozdává jídlo potřebným (Food not Bombs), organizuje kulturní akce, vše se děje tak nějak odspodu, svépomocí, tento zdánlivě nevýrazný hlas má však silný celospolečenský potenciál a stojí za speciální pozornost a podpora těchto aktivit skrz „oficiální“ kulturu má velkou, přinejmenším symbolickou hodnotu.

Strom/hřiště. (Foto: Zuzana Šrámková, PLATO)

„Tradiční umělecká intervence na téma vánočního stromu se po loňské pandemické pauze už posedmé vrací do PLATO,“ mohli jsme se dočíst k projektu na webu galerie. Jakub Adamec dodává, že se jedná o „time-specific“ instalaci. Je vážně zajímavé, kam se v tomto kontextu posouvají pojmy jako tradice, čas, autorství či třeba prostor.

Michaela Petrov Balabánová | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.