Zemřel muzikolog Karel Boženek, vynikající znalec slezské hudební kultury

Karel Boženek se narodil 4. září roku 1938 ve Valašských Kloboukách. Hudební zájmy rodičů se promítly i do jeho aktivit. Po absolvování střední školy Boženek vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1962 se stal odborným pracovníkem Slezského kulturního střediska na zámku v Hradci nad Moravicí. V tomtéž roce začala jeho spolupráce s operním souborem Slezského divadla v Opavě, kde byl členem umělecké rady, odborným poradcem a recenzentem operních představení. V šedesátých letech stál u zrodu interpretační soutěže Beethovenův Hradec a během svého působení v muzeu inicioval vznik hudebního souboru Collegium Musicum Silesiae, který se věnoval hudebním památkám z opavských archivů a muzejních fondů. Zde Boženek uplatnil i své praktické instrumentální dovednosti jako umělecký vedoucí a hráč na violu.

Životním údělem Karla Boženka se stala práce hudebního historika a archiváře muzikologického oddělení Slezského muzea v Opavě, kde působil jako vedoucí pracovník od počátku šedesátých let až do roku 1987. V devadesátých letech 20. století si vyzkoušel práci dramaturga opery a baletu v ostravském divadle, poté působil dva roky jako hlavní dramaturg mezinárodní umělecké agentury Pragokoncert. Své odborné znalosti potvrdil nejprve na Slezské univerzitě (titul Ph.D. získal v roce 1999 po obhájení disertace Hudební muzeum) a posléze na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity, kde se habilitoval jako docent prací Opavská opera v roce 2000 a léta zde působil jako odborný garant, školitel a vedoucí dizertačních prací. Karel Boženek zemřel v sobotu 28. května 2022 ve věku nedožitých čtyřiaosmdesáti let po těžké nemoci.

Publikační činnost Boženka je zaměřena na historické a sociologické problémy vývoje slezské hudební kultury. Je autorem mnoha textů, publikací a slovníkových hesel o hudební kultuře a osobnostech Opavy a Slezska, jeho referáty zazněly na řadě konferencí, recenzentskou činností přispíval do celostátního odborného i denního tisku. Z jeho bohatého a mimořádně hodnotného díla se sluší upozornit na dvě práce o dirigentu Zdeňku Košlerovi, studii o opavském skladateli Arnoštu Rychlém a výzkumy Beethovenových pobytů ve Slezsku. Vynikající hodnotu má obsáhlá studie Beethoven a Lichnovští (1995), v níž Boženek zasadil slezské pobyty slavného klasicistního mistra do širokého rámce kulturních a společenských souvislostí.

Klíčový význam má kniha Opava hudební s podtitulem Kapitoly z dějin hudební kultury města a slezského regionu. V této publikaci, jejímž spoluautorem je Petr Hanousek, prokázal Karel Boženek své mimořádné znalosti a vypravěčské umění. Na širokém plátně koexistence dvou národních hudebních kultur vylíčil vývoj slezské hudební kultury od středověku až po rok 1989. Jeho vždy vysoce odborná práce má epochální význam, je erudovanou a přitom literárně působivou sondou do hudební historie města i regionu.

K odkazu a vlivu Karla Boženka se hlásí přední osobnosti klasické hudební kultury našeho kraje. Renomovaný varhaník a muzikolog Tomáš Thon zaslal deníku Ostravan.cz osobní vzpomínku, kterou se souhlasem autora zveřejňujeme v plném znění:

„Vzpomínám na Karla Boženka nejen jako na brilantního muzikologa a svého školitele v rámci doktorandského studia, ale také na člověka s velkým nadhledem a férovým jednáním. Měli jsme mnoho společných setkání, odborně laděných s lidským přístupem spojeným s inspirativním pozitivně bohémským zázemím, což mně dávalo vyvážený impulz k vědeckému a uměleckému bádání a vlastně propojovalo jeho celoživotní zájem o živou kulturu, nejen tu striktně badatelsky zaměřenou. Byl ke svým studentům náročný tam, kde to bylo třeba, ale měl-li někdo potíže, hledal odborná i lidská řešení, aby dosáhli dobrého výsledku. Obdivoval jsem v posledním období jeho reflexi stabilních duchovních hodnot, aktivní vztah ke klasické filozofii a hlavně stoický klid, s nímž přijímal všechny obtíže, které musel snášet.“

Jedním z nejbližších spolupracovníků a přátel Karla Boženka je Petr Hanousek, autor knih o opavské hudební kultuře, klavírista, pedagog a dlouholetý ředitel interpretační soutěže Beethovenův Hradec. Také jeho jsme požádali o příspěvek, který nám s laskavostí sobě vlastní zaslal:

„Do bližšího kontaktu s Karlem Boženkem se mi podařilo dostat při organizování Beethovenova Hradce. On byl u této soutěže téměř od počátku, psal o ní a také při jubilejním 50. ročníku veřejně i na mikrofon Českého rozhlasu Ostrava zavzpomínal. Později mne pozval k sobě domů, když chystal vydání knížky Opava hudební. Chtěl, abych situaci po roce 1989 popsal do krátké kapitoly a pomohl mu s vydáním. Přes všechny drobné výhrady je to stále nejrozsáhlejší práce o slezské hudební kultuře. Z našich pracovních schůzek se stala přátelská setkání, kdy mi otevíral svůj svět, i když byl z generace mých rodičů. Obdivoval jsem ho, jak brilantně formuluje a s nadhledem komentuje nejen hudební dění. Když už byl na léčení v Hrabyni, chtěl, abych se postaral o jeho knihovnu. Snad jsem jeho důvěru nezklamal. Plánovali jsme si, že za ním přijedu, žel to již nestihnu. Je mi to moc líto. Opava v něm ztrácí nejen znalce historie, komentátora operních inscenací a publicistu, ale i člověka, který vybudoval hudební sbírku Slezského zemského muzea a spolu se souborem Collegium Musicum Silesiae svého času propagoval archivní poklady. Byl i významným pedagogem, který na badatelskou cestu připravil řadu známých osobností (jedním z posledních byl Tomáš Thon). Bude mi chybět jeho schopnost udělat si i z vážných témat legraci, ačkoli se k životu nikdy nestavěl bez odpovědnosti a pokory. Děkuji Ti, Karle.“

Na závěr dodejme, že rozloučení s vynikajícím hudebním historikem, pedagogem a muzeologem Karlem Boženkem proběhne v úzkém rodinném kruhu. Upřímnou soustrast všem pozůstalým.