Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Dramaturg nového festivalu Žně Jan Rokyta: Chceme publikum nejen bavit, ale i vzdělávat

Dramaturg nového festivalu Žně Jan Rokyta: Chceme publikum nejen bavit, ale i vzdělávat

29.5.2023 06:25 Hudba

Jan Rokyta je nejen renomovaným folkloristou-hudebníkem, který kráčí ve stopách svého legendárního otce Jana Rokyty staršího, ale také virtuosním hráčem na cimbál. Je také zakladatelem hudebního festivalu Musica Pura, který si aktuálně dává nějakou dobu přestávku. V současnosti působí zejména jako hudební dramaturg kulturní společnosti Akord & Poklad a spolu se svými kolegy má na starost i nový multižánrový hudební festival Žně. Ten se uskuteční na počátku června v Pokladu v Ostravě-Porubě a vystoupí na něm třeba Vladimír Javorský, Barbora Hrzánová, Justin Lavash, Slniečko, Beata Hlavenková, Barbora Poláková, James Harries, Mirka Miškechová, kapela Nedivoč a mnoho dalších hudebníků a kapel.

Zvětšit obrázek

Dramaturg Hudebních žní Jan Rokyta.
Foto: Aleš Honus

V sobotu 3. června se uskuteční v Domě kultury Poklad v Ostravě nový festival s názvem Žně. Co vás vedlo k tomu, že navzdory rozsáhlé festivalové nabídce v Ostravě a okolí zakládáte novou akci? A jak se to vlastně má s festivalem Folkový kolotoč, jenž se konal v Pokladu ve stejném termínu loni a který se už neuskuteční?

Folkový kolotoč, který městská společnost Akord & Poklad produkovala společně s dramaturgem Milanem Kaplanem, byl velmi vydařenou akcí, na tom se shodneme. Spolupráce s panem Kaplanem už letos nepokračuje a ve stejném termínu jsme se rozhodli udělat vlastní festival, který nebude třídenní, nýbrž jednodenní. Navíc jsme se ho rozhodli zaměřit nejenom na folkovou hudbu, která bude na festivalu také zastoupena, ale žánrově více doširoka. Na Žních tedy vystoupí různorodé spektrum interpretů, například jazzových, etno-jazzových či alternativních, ale představí se i zástupci populárního mainstreamu.

Není to škoda, že Folkový kolotoč v Pokladu nepokračuje? Přece jenom ten festival měl ambice stát se republikovou událostí, aspoň já jsem měl takový pocit, navíc měl výborné ohlasy. Ale rozumím tomu, že akce asi byla ztrátová, protože návštěvnost nebyla moc velká…

Na návštěvnosti se loni určitě podepsala ještě doznívající pandemie covidu. Obě strany daly do realizace festivalu obrovskou energii, ať už šlo o vklad dramaturgický, organizační či morální, tak i o finanční riziko. Díky této spolupráci jsme – i přes veškeré peripetie provázející přípravu festivalu – dosáhli výborného výsledku. Akce možná nebyla úplně úspěšná po ekonomické stránce, ale ohlasy posluchačů i účinkujících samotných byly nadmíru superlativní. Ale abych odpověděl na vaši otázku: Folkového kolotoče je určitě škoda a je nám to za společnost Akord & Poklad líto, ale bohužel jsme nenašli takové průsečíky, abychom ve spolupráci zúčastněných stran tento festival nadále společně produkovali.

Hudebních festivalů v našem kraji je spousta, často je ale jejich dramaturgie navzájem velmi podobná a řada z nich se podbízí nenáročnému většinovému vkusu. Když se podívám na program Žní, musím uznat, že line-up je mimořádně kvalitní a cílí na opravdové hudební fanoušky. Vidím zde možná určitou dramaturgickou podobnost s opavským Festivalem Slunovrat, který považuji za jednu nejkvalitnějších hudebních akcí v regionu.

Přesně tak. Rádi bychom, když už takovou akci děláme, aby se k nám lidé přišli nejen pobavit, ale abychom jim ukázali i nové cesty. Abychom je – a nebojím se říct ta slova – i poučili či dokonce trochu vychovávali. Edukace ke kvalitní hudbě je zásadním středobodem našeho festivalu a – stejně jak říkáte – i my vnímáme určité průsečíky se Slunovratem. Jsem ale přesvědčen, že si rozhodně „nelezeme do zelí“. Festivaly jsou od sebe vzdáleny několik týdnů a navíc: když se podíváte na line-up, tak jsou to dva naprosto rozdílné festivaly, i když jsou si velmi podobné právě zaměřením na artovou hudbu.

Asi nebudeme v rozhovoru mluvit o všech účinkujících, ale možná bych zmínil, že z české scény patří k velkým lákadlům Žní koncerty Báry Hrzánové a Vladimíra Javorského. Je zajímavá náhoda, že festival vlastně zahájí dva zpívající herci…

Já bych možná ještě k vámi zmiňované dvojici doplnil Barboru Polákovou, která je také úspěšnou herečkou a která náš festival uzavře na Letní scéně Amfi. A myslím, že to zase není taková náhoda, protože jedním z dramaturgických pilířů společnosti Akord & Poklad je i divadlo. A to se svým způsobem promítá i do programu Žní.

Překvapilo mě, že Javorský i Hrzánová hrají v sobotu už kolem poledne, takže to je určitě důvod, proč být na festivalu už od začátku. Vladimíra Javorského jsem před pár týdny zažil v klubu Parník a musím potvrdit, že jde o velmi silnou produkci podpořenou kapelou složenou z vynikajících instrumentalistů. V jeho případě označení zpívající herec není přesné, protože jde o mimořádně charismatického vokalistu, kterého vidět naživo je nesmírně silný zážitek. Až si říkám, že by měl hrát v tom nejlepším čase, nikoliv už v jedenáct hodin dopoledne.

Ano, je to tak: jak Vladimír Javorský, tak i Bára Hrzánová hrají se svými kapelami už celkem brzy, což je dáno naší snahou přivést návštěvníky do Pokladu hned od začátku festivalu. Díky tomu pak budou moci posluchači objevit i méně známé avšak skvělé kapely, které budou hrát později odpoledne, třeba slovenskou etno-jazzovu kapelou Vlčie maky nebo jazzové duo Lash & Grey, které vystoupí se saxofonistou Michalem Žáčkem a Benda Quartetem, a mnohé další.

Festival Žně bude mít kromě večerní venkovní scény v amfiteátru také tři odpolední scény v prostorách samotného Pokladu, kde se ale bohužel řada vystoupení překrývá, ať už částečně, nebo zcela. Není to škoda?

O tom jsme docela dlouho diskutovali: tento typ line-upu je do velké míry inspirován dalšími renomovanými festivaly, kdy mají návštěvníci vždy možnost výběru. Souhlasím s vámi, že pro někoho může být frustrující, když dvě kapely, které chcete vidět, hrají ve stejném čase, ale to už k významným festivalům patří. Řada návštěvníků určitě ocení možnost volby.

Nemáte obavu, že lidé budou při přechází mezi scénami rušit, zejména v případě komornějších produkcí?

Z vlastní zkušenosti nevnímám přecházení lidí v průběhu produkcí jako handicap. Naopak to vytváří volnější atmosféru, která není o tom, že před devatenáctou hodinou třikrát zazní gong, zavřou se dveře a začínáme. Otevřené scény, kdy lidé přecházejí z jednoho sálu do druhého a můžou si z každého koncertu poslechnout jen část, k podobně zaměřeným festivalům patří.

Festival dostal název podle sochy od Konráda Babraje, která se nachází ve foyer Domu kultury Poklad. Tento autor vytvořil v Ostravě řadu dalších soch, z těch nejznámějších zejména sochu Miloše Sýkory nebo ústřední sousoší na Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Proč jste festival pojmenovali právě podle sochy Žně?

Byl to záměrný tah, neboť cítíme potřebu propagovat nejen náš festival, ale především budovu jako takovou se vším, co se v ní po celý rok děje. Poklad si prošel úspěšnou rekonstrukcí a touto formou se do něj snažíme přitáhnout nové návštěvníky a upozornit je i na zdejší umělecké artefakty.

Když jsme u těch Žní, víte o tom, že festivalů s podobným názvem je více. Třeba ve Frýdku-Místku mají Muzikantské žně, věděli jste to?

Ano, o tom riziku jsme věděli. Dostali jsme od našich kolegů snad i jednu trošku jízlivou zprávičku, ale jsem přesvědčen, že to nakonec vzali s nadhledem: festivaly jsou dramaturgicky odlišné a jsem přesvědčen, že si naprosto nekonkurují, ba dokonce si myslím, že podobný název ve výsledku může prospět jim i nám. My názvem festivalu skutečně cílíme především na zásadní asociaci s uměleckým dílem, které žádný návštěvník Pokladu nemine, protože stojí v jeho foyeru, hned po vstupu do budovy.

Přeji tedy spoustu spokojených návštěvníků a ať se první Žně v Pokladu vydaří podle vašich představ.

Aleš Honus | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.