Literární suroviny v srdci Přívozu: Úlomky dosud nezpracované literární matérie

Novinář a básník Ivan Motýl je nejen stálým spolupracovníkem kulturního portálu Ostravan.cz, ale i organizátorem neoficiálního kulturního života na Ostravsku. V minulosti byl jeho působištěm Hlučín, posléze Ostrava. V městské části Ostrava-Přívoz provozoval v minulých letech klub pod názvem Rubrum – tajná krčma. Pořádal autorská čtení a výstavy. Na adrese U Tiskárny 539, kde nyní pokračuje v započaté tradici, se otevírá roleta bývalé výlohy v pravidelných měsíčních intervalech. Tentokrát si přizval pomocníka a spolukurátora, Filipa Klegu. Na stejné adrese, v nynější galerii Nibiru, dvojice básníků pořádá cyklus básnického čtení s názvem Literární suroviny. Koncept literárních večerů je jasně definován: všichni pozvaní hosté mohou číst pouze z dosud nepublikovaných textů.

Z pořadu Literární suroviny. (Foto: archiv pořadatelů)

Motýl, sám expresivní natury a expresivního básnického ducha, se spojil se staronovou ostravskou osobností, o generaci mladším a rozvážným Klegou. Společně vymýšlejí koncept jednotlivých večerů a starají se i moderování svých hostů. Své prvenství si u těchto večerů Ivan Motýl drží v podobě přípravy gastronomického občerstvení. Připravuje bohaté a nápadité jídlo, které připomíná svou rozmanitostí nějakou balkánskou salaš. Což je jeden z klíčových momentů, jenž činí setkání s literaturou velmi odlehčenou seancí, která má velmi daleko od škrobenosti literárních kaváren. V Přívoze se posluchači mohou přirozeně propojit a seznámit s autory, koupit si exotické lahvové pivo a prohlédnout si aktuální výstavu.

Dalibor Pyš. (Foto: pořadatelé)

Důležité při tom všem zmíněném je, že náklady a celková režie svobodné a svobodomyslné galerie jsou financovány ze soukromých zdrojů. Skupina několika obyvatel Přívozu, který jej považují za skutečný domov, touto cestou našla záštitu pro své aktivity a současně poskytuje prostor i pro aktivity ostatních.

Ve středu bylo pozváno pět hostů. Čtyři básníci a jeden hudebník; tři muži a dvě ženy, chcete-li. Úvod večera patřil hudebnímu vstupu Dalibore Pyše, někdejšího člena undergroundových DG-307. Navodil uvolněnou atmosféru, za mikrofonem zreflektoval krizi bílého muže ve středním věku.

Milan Krupa. (Foto: pořadatelé)

Na atmosféru undergroundové kultury navázal enfant terrible české poezie Milan Krupa. Hlučínský rodák, autor krátkých a úderných rýmovaček, vždy na autorských čteních strhne publikum svou autenticitou a přirozeným charismatem. Ve své nejnovější tvorbě vtipně a lakonicky okomentoval probíhající válku na Ukrajině či svůj ustupující intimní život.

Marek Timko. Foto: pořadatelé)

Oproti tomu Marek Timko, píšící filozof, pedagog a knihovník, ve své tvorbě jde jaksi hloub, řekněme k ontologickým otázkám. Marek přečetl výběr ze své velké řady nevydaných sbírek, v básni WITGY zaznělo:

O čem jsi nemohl mluvit
o tom jsi mlčel

mlčel jsi o své homosexualitě
nechtěl sis vybírat mezi tichem za mřížemi
a řevem hormonální kastrace

mlčel jsi o své osamělosti
i o své nemoci která ti léta požírala prostatu

tvá poslední slova byla:
„Řekněte jim, že jsem měl krásný život!”

řekněte jim
řekněte jim…

říkám si to pořád dokola…

řekneme
určitě řekneme

ale neřekl jsi komu!

Nicole Fialová, kurátorka galerie Nibiru, přečetla v uvolněné atmosféře několik básní a příběhů. Největší ohlas sklidila báseň reflektující její splaškami zamořený byt v Mariánských Horách. Každý se uměl vcítit do její situace a její jednoduché sdělení našlo přesně své adresáty.

Nicole Fialová. (Foto: pořadatelé)

Poslední čtoucí byla básnířka a bývalá slamerka, Barbora Sebera. Byť se Barbora zřekla svého slamerství, její vystoupení bylo poznamenáno zkušeností z pódia. Své básně prokládala vtipnými historkami o cestování a její blízké rodině. Jejímu čtení ale nechyběl ani pověstný drápek, který se zařízne do kůže:

(…)

uklizim
uklizim
uklizim
vrzaní houslí osudu
hraje funebrák
oběsila jsem se na tkaničce od zablácené boty
šťastné znovuzrození
do pozvracené koupelny
teď odletím vzducholodí a budu poslouchat Led Zeppelin
vypadaly mi zuby ve snu
smrdím jako sardinky co v sobě mají rajčatovou omáčku
je ráno
musím se dát do pořádku