Ředitelka festivalu Bez hranic Petra Slováček Rypienová: Dobré divadlo nutí člověka kriticky myslet
28.9.2023 07:20 Ladislav Vrchovský Divadlo Rozhovor
32. ročník Mezinárodního divadelního festivalu Bez hranic/Bez Granic, který společně pořádají český spolek Člověk na hranici a Polsko-česko-slovenská Solidarita, se letos uskuteční v termínu 1. do 8. října 2023 v Českém Těšíně, část programu proběhne i na druhé straně státní hranice, v části města ležící v Polsku, v Teatru Adama Mickiewicza v Cieszyně. Návštěvníci se mohou těšit na jedenáct mimořádných divadelních představení z České republiky, Polska a Slovenska. Rozhovor o festivalu poskytla Ostravanu jeho ředitelka Petra Slováček Rypienová.
Petra Slováček Rypienová.
Foto archiv
Heslo letošního festivalu je O svobodě od něčeho a o svobodě k něčemu. Co vás k tomuto heslu přivedlo?
Když jsme společně s polskými kolegy skládali dohromady program letošního ročníku, povšimli jsme si, že snad každá z inscenací se nejrůznějšími způsoby dotýká a zpracovává téma svobody. Ostatně divadlo je nejen uměním, ale i svobodou. Svoboda je klíčovým pojmem pro divadlo, protože umožňuje divadelníkům i divákům prozkoumávat různé možností a alternativy a kriticky se zamýšlet nad realitou. Heslo „svoboda od něčeho a svoboda k něčemu“ není jednoznačné ani jednoduché. Odráží různé pohledy na to, co znamená být svobodným člověkem a jakou roli hrají rozum, morálka, společnost a stát v tomto procesu. Je to zajímavé téma k diskusi a přemýšlení. A my, organizátoři festivalu, chceme s našimi diváky i divadelníky o tomto diskutovat a jednotlivá představení jsou k této diskusi dobrým odrazovým můstkem. Myslím si, že je také velmi inspirativní se seznámit s tím, jak na téma svobody nazírají naši severní a východní sousedé. Kromě českých divadel mohou totiž diváci zhlédnout i divadelní kusy polské či slovenské. A v neposlední řadě bylo téma svobody vlastní také Václavu Havlovi, jehož hry v nejrůznějších provedeních byly hrány před dvaatřiceti lety na prvním ročníku našeho festivalu, který se zrodil z radosti nad znovunalezenou svobodou v roce 1989.
Co podle vás dnes patří k největším hrozbám ohrožení svobod?
Podle mého názoru je to radikalizace společnosti, která vede k netoleranci. Lidé neumí vést dialog a festival je dobrou příležitostí k tomu se to naučit. Seznámit se s něčím „jiným a odjinud“, zjistit, že pohled na stejnou záležitost se může třeba i zásadně lišit, a to je důležité. Dobré divadlo také nutí člověka kriticky myslet, což je nesmírně důležité i v souvislosti s další hrozbou ohrožení svobod, kterou představují dezinformace a manipulace.
Festival má mnoho přitažlivých představení. Můžete u těch, jejichž účast považujete pro letošní ročník za nejdůležitější, podrobněji sdělit divákům, o jakých tématech pojednávají, a zmínit např. představitele hlavních rolí, nebo říci něco o ději, příběhu atd.
Máte pravdu, do Těšínů se sjedou mimořádné divadelní domy a spolky. Vypíchnout jen pár představení bude náročné, protože si myslíme, že všechna budou stát za to, ale zkusím to. Po roce se k nám na přehlídku vrací pražská scéna Divadla pod Palmovkou a přivezou kus, pod kterým je opět podepsán i ostravskému publiku dobře známý dramatik, režisér a herec Tomáš Dianiška. Sci-fi komedie s živou kapelou o svobodných lidech v nesvobodné době se zaměřuje nezvyklým způsobem na dobu vzniku Charty 77. Slovenské profesionální divadlo pro mládež Ludus jistě zaujme originálním jevištním ztvárněním české klasiky, Máchova Máje, které nevšedním způsobem kombinuje poezii, živou hudbu a výtvarné umění. Režisér Ivan Acher takto vzdává nevšední hold Máchově dílu. Z polských představení bych vypíchla inscenaci nejlepšího polského tanečního divadla Polského Teatru Tańca z Poznaně, které společně s německou nezávislou divadelní skupinou Bodytalk představí zdejšímu publiku příběh Romea a Julie, jak jej neznáme, v inscenaci nazvané Romeos & Julias unplugued.
Festival má polskojazyčnou a českojazyčnou část. Budou v obou případech k dispozici titulky?
Právě výše zmíněné taneční divadlo, kde společně vystupují Poláci a Němci, žádné titulky potřebovat nebude, neboť se jedná o jedinečné divadelní představení, které je srozumitelné všem bez rozdílu. O titulkování uvažujeme již delší dobu, v některých letech jsme to i skutečně realizovali u některých představení, ale je to technicky i finančně náročné.
Co symbolizuje název Ceny Zlomené závory, kdo rozhoduje o jejím udělení a jakým způsobem?
Cena Zlomené závory je prestižní ocenění, které je na našem festivalu s přestávkami udělováno od roku 1992. Symbolizuje překonávání hranic mezi národy, kulturami, uměleckými formami a žánry. Cena je udělována za vynikající umělecký výkon, originalitu, inovativnost, překračování hranic těch skutečných i imaginativních. Cena má podobu zlatého houpacího koníka vyrobeného z hraniční závory. V současnosti je udělována porotou složenou z divadelních kritiků a publicistů z Česka, Polska a Slovenska. Svou cenu Zlomené závory uděluje i publikum. Mezi laureáty patří například Divadlo Husa na provázku, Cirk La Putyka, slovenské Teatro Tatro či Teatr Ósmego Dnia a mnoho dalších.
Festival ale není jen o divadlech, že?
Rozhodně ne. Našim divákům nabízíme i nevšedně bohatý doprovodný program. Z něj bych s dovolením ráda upozornila na dvě akce. V atraktivních prostorách bývalé synagogy v Českém Těšíně se uskuteční jedinečný koncert české pianistky, skladatelky a zpěvačky Beaty Hlavenkové, která vystoupí společně s proslulým slovenským trumpetistou Oskarem Törökem. Druhou doprovodnou akcí, kterou by si zájemci neměli nechat ujít, je výstava věnovaná tvorbě světově proslulého Rafała Olbińského, mezinárodně uznávaného představitele polské plakátové školy.
Kde je možno zakoupit vstupenky, případně získat bližší informace.
Vstupenky i bližší informace naleznou zájemci na našich dvoujazyčných stránkách www.borderfestival.eu Těšíme se na viděnou v divadlech, na koncertech či v galeriích!
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.