Festival ProtimluvFest se nesl na vlnách literárního přátelství nejen mezi Splitem a Ostravou

ProtimluvFest proběhl i letos pod organizační záštitou šéfredaktora revue Protimluv Jiřího Macháčka. Téma letošního ročníku bylo moře, což vysvětluje Macháček pozváním chorvatských a bosenských tvůrců. Ti obohatili klasickou sestavu hostů z okolních zemí – Polska, Maďarska a Slovenska. Kmenový tým moderátorů, sestavený z redaktorů, obohatili různí hosté převážně z řad překladatelů tvorby přizvaných básníků a spisovatelů. Festival se konal od středy do pátku, tedy tři dny, a lokace festivalu byly taktéž tři – útulné Studio G na Chelčického ulici, nedaleké Centrum Pant a ostravský Dům umění. Tento text popisuje zejména dílčí momenty v přehlídce středoevropské a domácí literatury.

Den první

První den ve Studiu G odstartovalo dvojí čtení českých autorů, vydávajících u brněnské edice nakladatelství Větrné mlýny Mlat. Oba autoři, Martin Dytko i Filip Klega, jsou s Ostravou spjatí jakožto se svým rodištěm. Dále se jejich naturel a poetika liší. Múzický založený, melancholický Dytko ve svých verších stoupá do abstraktního neznáma. Zemitý Klega se naopak drží dosti při zemi. V diskuzi, kterou s ním vedl moderátor Petr Ligocký, Filip zdárně unikal povrchním dotazům po vzniku svých básní a raději přečetl dadaistické verše, kterým vdechl život svou autentickou a nezaměnitelnou prezentací.

Zleva M. Dytko, F. Klega, P. Ligocký a pořadatel J. Macháček. (Foto: M. Popelář)

Následovalo čtení v centru Pant. Tam vedla Irena Šťastná diskuzi s redaktorem Oskarem Mainxem. Řeč byla o její nové knize básní Žena ve tvaru sklenice a taktéž o autorčině zázemí. Básnířka Šťastná svým energickým výstupem téměř převálcovala svého hostitele z řad redakce Protimluvu a doširoka vysvětlila nastolené téma vesnice versus město. Zazněly nové verše i něco ze starší tvorby.

Otylia Tobola. (Foto: M. Popelář)

Její mikrofon převzala další žena, Otylia Tobola. Ta má aktuální novou publikaci Lutyňské Tango. Vydavatelsky ji zaštítil právě Protimluv. Otylia ve své knize mapuje oblast Těšínského Slezska, převážně kraj tzv. Zaolší, během válečného konfliktu i následně po něm. V diskuzi s překladatelem odhalila způsob své investigativní práce na knize.

Jakub Filo a Miroslav Zelinský. (Foto: M. Popelář)

Středeční večer byl zakončen ve Studiu G prezentací dvojice mužských autorů – slovenského Jakuba Fila, který byl přítomen, a v zastoupení již nežijícího polského dramatika Stefana Grabinského. Novinář Filo přečetl ze svého dystopického románu Poslední století. Návrat do Dimony. V diskuzi s překladatelem jeho knihy Miroslavem Zelinským otevřeli citlivé téma klimatické krize, které je pořád jaksi společensky potlačováno a popíráno.

Den druhý

Druhý den festivalu byl ve znamení silných moderátorských výstupů. V Domě umění vedl přednášku o maďarském básníkovi Imrém Forbáthovi Robert Svoboda. Velmi fundovaně a obsáhle seznámil obecenstvo s tvorbou a životem avantgardního básníka, který pobýval dlouhou dobu v Československu, a část jeho života byla dokonce spojena s Ostravou. Není náhodou, že Svoboda je překladatelem Forbáthových veršů do češtiny. V novém čísle revue Protimluv naleznete Svobodovy překlady nebo například obsáhlý a krásný rozhovor s básníkem Petrem Hruškou. 

Zpřednášky v Domě umění. (Foto: M. Popelář)

Po polském spirituálním básníkovi Michalu Sobolovi veškerou svou čtenářskou i společenskou pozornost na sebe strhl ukrajinský autor Igor Pomerancev. Ten v Protimluvu vydává pravidelně, takže není žádným překvapením, že mu patřil hlavní večerní čas v programu. Pomerancev je atraktivní svou autentičností a lidskou moudrostí. V diskuzi s překladatelkou Janou Kitzlerovou mluvil o svém evropanství i o válce o Ukrajinu. Při četbě ho zastoupil herec Marek Cisovský, který krásně deklamoval jeho procítěné verše.

Igor Pomerancev na ProtimluvFestu. (Foto: Martin Popelář)

V jedné své básni se zamýšlel nad primitivním chováním ruských vojáků v průběhu nejnovějších vojenských dějin. V básni, ve které srovnával výpovědi svědků z války v Čečensku a na Ukrajině, vyplynulo, že běžnou praktikou ruských okupantů během obou konfliktů bylo vykálet se porobeným národům do postelí. Tento akt, hrubě narušující soukromí a mentalitu válečných obětí nelze klasifikovat jako válečný zločin, přesto jím je. Primitivní čin o současném Rusku mnoho vypovídá. Vřele doporučuji přečíst si aktuální knihu esejů a úvah Můj první kryt od Pomeranceva, která aktuálně vychází v ostravském Protimluvu.

Den třetí 

Poslední den festivalu byl vyvrcholením chorvatsko-bosensko-českého literárního přátelství. Ve velmi rodinné péči moderátora Adama Borziče (chorvatsko-českého básníka a terapeuta) byl výstup chorvatského básníka Marka Pogačara. Tento mladý muž na prahu čtyřicítky přečetl svůj zaumný básnický cyklus Jezero, který se chystá na české časopisecké uvedení.

Adam Borzič a Marko Pogačar. (Foto: M. Popelář)

Pogačar tematicky rozmlouval o svém vztahu k moři jakožto přírodnímu fenoménu. Své dětství a pozdní dospívání prožil na jeho břehu, a jak sám líčil, viděl mořskou hladinu každý den z balkonu svého rodného domu. Posléze opustil idylické místo a od té doby ho pronásleduje jakýsi „vodní” stesk.

Ze závěrečného Kabaretu Brutal. (Foto: M. Popelář)

Po jeho intimním čtení následovalo ještě kabaretní vystoupení hvarských bardů Jakova Dulčice a Bortula Dulčice za doprovodu hudby, zpěvu a deklamovaných vstupů ostravských souputníků Marka Pražáka a Petra Hrušky. Večer to byl krásný, poetický a vlastně i dojemný.