Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Ať je kultura více vidět! Online deník Ostravan.cz právě slaví deset let

Ať je kultura více vidět! Online deník Ostravan.cz právě slaví deset let

29.10.2023 17:20 Atd.

Deset let uplynulo v neděli 29. října 2023 od okamžiku, kdy začal fungovat internetový kulturní deník Ostravan.cz. Na svých stránkách dosud zveřejnil bezmála šest tisíc recenzí, rozhovorů a dalších textů o kultuře a umění Ostravy a Moravskoslezského kraje. I po deseti letech je Ostravan.cz svým striktně regionálním zaměřením na hudbu, divadlo, výtvarné umění a literaturu jediné médium svého druhu v České republice.

V redakci jsme se za uplynulými lety ohlédli a myslíme si, že úsilí, které jsme reflexi kultury našeho regionu věnovali a nadále chceme věnovat, má smysl. A věříme, že je to převážnou částí umělecké scény i čtenářskou veřejností přijímáno s povděkem.

Divadlo

Ostravan.cz už deset let reflektuje nové inscenace všech profesionálních divadel na území Ostravy a po téměř celou tuto dobu také v dalších dvou krajských divadlech, tedy ve Slezském divadle v Opavě a v Těšínském divadle v Českém Těšíně. Ostravan.cz je také jediné české médium, které přináší reflexe operních a muzikálových inscenací v obou premiérách. Častokrát se ukázalo, že premiéra ve druhém obsazení byla minimálně stejně přesvědčivá.  Za jednu dekádu jsme zveřejnili recenze více než čtyř stovek činoherních, operních, muzikálových, loutkových a baletních inscenací.

Divadelní recenze publikované v Ostravanu vycházejí převážně druhý den po premiéře, velmi často hned v ranních nebo dopoledních hodinách. Považujeme to za službu veřejnosti, která je spojena s velkou odpovědností, protože jsme si vědomi, že jde o první oficiálně vyslovený a publikovaný názor na novou divadelní inscenaci.

Hudba

Recenze přinášíme také na všechny významné hudební nahrávky interpretů z našeho kraje a vybrané koncerty. Samozřejmostí jsou pro nás každým rokem i zevrubné reporty z významných populárních hudebních festivalů jako jsou Colours of Ostrava, Beats for Love, Slunovrat, Štěrkovna Open Music a mnoho dalších.

Značnou pozornost věnujeme také klasické a nové hudbě. Pravidelně přinášíme reportáže ze Svatováclavského hudební festivalu, Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, Ostravských dnů, NODO, Hudební současnosti i dalších. Kontinuálně sledujeme také koncertní řady Janáčkovy filharmonie, která se za uplynulé desetiletí stala orchestrem, k němuž je upřena velká pozornost napříč republikovým spektrem.

Prostor dáváme formou rozhovorů nejen profesionální, ale i amatérské hudební scéně, renomovaným i začínajícím muzikantům, kapelám představujícím okrajové hudební žánry i kvalitní část mainstreamu.

Péče, kterou věnujeme hudebním tvůrcům a interpretům Moravskoslezského kraje, vedla před třemi lety také k založení internetového Rádia Ostravan, které můžete poslouchat v mobilních aplikacích nebo na doméně radioostravan.cz. Rovněž rádio, které hraje výlučně hudbu vašeho konkrétního regionu, je v Česku unikátní.

Slovo

Kromě hudební rubriky a divadelní rubriky máme na Ostravanu také rubriku Obraz a Slovo, která dokumentuje literární provoz a výtvarné dění. Specialitou, která měla příznivý ohlas především u začínajících básníků, se stala Víkendová chvilka poezie, v níž jsme uvedli desítky poetů. Mnozí autoři dokonce v Ostravanu debutovali, z jiných se v uplynulé dekádě stali etablovaní literáti. Ještě před svou knižní prvotinou se v kulturním deníku představili třeba básníci František Hruška, Kateřina Koutníková, Radek Touš, Martin Šenkypl, Jakub Pergler, Vasilios Chaleplis, Kristýna Svidroňová, Filip Klega i mnozí další autoři svázaní s regionem. A ostravský rodák a básník Dominik Bárt uvedl v deníku Ostravan.cz své verše již ve dvaceti letech, dnes je to přitom ceněný poeta a šéfredaktor edice Mlat v brněnském nakladatelství Větrné mlýny, kde uvádí do života debuty jiných mladých autorů.

Ostravan.cz také otevřel několik literárních kauz. Celorepublikový ohlas mělo například poukázání na básnickou sbírku Ondřeje Hložka, která vykazovala až příliš podobností s jednou starší knihou Petra Hrušky.

Obraz

Výtvarný provoz je na Ostravsku tradičně pestřejší než ten literární, takže nebylo možno obsáhnout úplně veškeré dění. Rozhovorem, reportáží či recenzí jsme ale čtenářům prezentovali drtivou většinou výstav v Galerii výtvarného umění v Ostravě (Domu umění) a galerii PLATO. Dění v této galerii soudobého umění přitom mapujeme velmi podrobně již od jejího vzniku. Zajímal nás i opavský Dům umění, Výstavní síň Sokolská 10 v Ostravě či Galerie Půda v Českém Těšíně. A významný prostor dostala i klubová a nezávislá výtvarná scéna a její výstavní či jiné projekty (Fiducia, Dukla, Saigon, Bludný kámen, Svatojánská věž, Jáma 10, Nibiru, Černá vrána, Rubrum atd.) a také studentské aktivity, většinou spojené s Fakultou umění Ostravské univerzity, několikrát jsme zavítali i na prezentaci diplomových prací.

Zvláštním počinem pak byla v éře covidu internetová Galerie Ostravan. Když úřady zavřely reálné galerie, připravili jsme cyklus internetových výstav, které umělci připravovali výhradně pro stránky našeho kulturního deníku, mimo jiné Libor Novotný, Václav Rodek, Filip Nádvorník, Václav Buchtelík či Aleš Hudeček.

Rubrika se nevyhýbala ani polemikám o výtvarném provozu, naposledy třeba kunsthistorik Jaroslav Michna přemítal, zda je skutečně nutné tak rychle uzavírat Bauhaus, platformu nejen pro výtvarné umění, ale i pro celý nezávislý sektor. S velkým ohlasem jsme otevřeli kauzu „vlakokůň“ spojenou s podivným artefaktem před Novou radnicí a dali jsme prostor i studentům, kteří se vyhranili proti sexuálnímu harašení či kontroverzním způsobům výuky některých pedagogů na Fakultě umění OU.

Proč to děláme

Naším cílem je mimo jiné poukázat na význam osobní zkušenosti při hodnocení jakékoliv věci. Bez nároků na objektivitu, zato s nadějí, že to může být někomu užitečné. Žijeme v době, v níž je čím dál těžší najít srozumitelný, nepodbízivý a nestranný názor. V našich textech se snažíme rozlišovat a vylíčit, jak se věci mají. O nic jiného asi nám lidem, kteří stojí za doménou Ostravan.cz, nejde.

Občas slyšíme od části kulturní obce i kritiku na naši práci, občas i velmi nepříjemnou, ale to k umělecké publicistice patří. Každá kritická reflexe má své opodstatnění, pokud je míněna v dobrém úmyslu a je opřena o porozumění věci.

Zvykli jsme si říkat své názory. Lidé si zvykli je číst a zaujmout nějaké stanovisko. Dokud bude existovat kultura, bude mít svou zpětnou vazbu. Jsou to spojité nádoby. Jejich střepy pořád dokola sbíráme a snažíme se dobrat nějakého smyslu. Možná je to marná snaha, ale nepochybně to někdy bývá obrovská radost. Pro nás, pro ty, o nichž informujeme – a snad i pro naše čtenáře, pro které píšeme.

Jsme rádi, že po celou dobu vydávání tohoto webu finančně podporuje nejen Statutární město Ostrava, ale také Moravskoslezský kraj.

Že to má smysl, dokládá i návštěvnost Ostravanu, která se pohybuje kolem 60 tisíc zhlédnutých stránek měsíčně. A také založení Moravskoslezských uměleckých Cen Jantar, u jejichž zrodu také stál náš web.

Noví autoři jsou vítáni

Jsme si vědomi přínosu, jenž Ostravan.cz má, a také slabin, které souvisí s nedostatkem kvalitních autorů schopných reflektovat kulturní dění. Opravdu bychom uvítali oživení našeho tvůrčího týmu o mladé spolupracovníky, nejlépe z řad studentů nebo absolventů vysokých uměleckých škol.

Lidé, kteří jsou schopni napsat kvalitní recenzi divadelního představení, koncertu, výstavy nebo knihy a jít s vlastní kůží na trh, bohužel na regionální úrovni nadále velice chybí. Pokud čtete tyto řádky a máte zájem rozšířit náš tým, budeme velmi rádi, když nás oslovíte. Kvalitních autorů není nikdy dost.

Za nejužší a zakládající tvůrčí tým Ostravanu Aleš Honus, Milan Bátor, Ivan Mottýl, Ladislav Vrchovský

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.